ARMÁDY A HISTORIE

Special Air Service

Stručná historie, charakteristika, rozčlenění a něco o zakladateli SAS

Speciální jednotka, chránící zájmy Spojeného království, se těší v poslední době poměrně velkého zájmu veřejnosti a médií. Její název a symboly zdobí nejrůznější knihy, příručky a vybavení do přírody. Spousta nadšenců využívá „tajemno“, které kolem sebe příslušníci SAS šíří.

Tento článek a další, které budou následovat by měli osvětlit muže, již se obávají nepřátelští vojáci, partyzáni, povstalci a v posledních letech i teroristé. Nejedná se o nijak komplexní historii, ale jde spíše o poznatky, jež budou tvořit základ vaší orientace v odbornějších článcích, které budou popisovat konkrétní historické akce, osoby, taktiky atd.

Ministerstvo obrany Velké Británie má pod křídly tři vojenské složky: armádu ( Army ), námořnictvo ( Navy ) a letectvo ( RAF ).

V rámci armády je skupina speciálních jednotek ( Special Forces Group ), která sídlí v kasárnách Vévody z Yorku v Londýně. Sem patří SBS ( Special Boat Service – Speciální oddíl člunů ), 21. pluk SAS teritoriálního vojka ( TA ), 22. pluk SAS, 23. pluk SAS ( TA )a 63. signální eskadra SAS. 21. pluk ( TA ) vznikl v roce 1947 sloučením zbytků 1. a 2. SAS a dobrovolníků z Artist Rifles. 22. SAS vzniká z Malajských skautů v roce 1951. 23. SAS vzniká v roce 1959 a založili ji experti na útěky z II. Sv. války. Základní rozdíl mezi nimi je v tom, že do 22. SAS se mohou dostat jen vojáci z povolání. Kdežto do 21. a 23. se mohou přihlásit i dobrovolníci z řad civilistů. Tyhle vojáky nazývají mazáci z dvaadvacítky víkendovými válečníky. Bojové eskadry se potom dělí na čtyři oddíly: horský, člunový ( nezaměňujte s SBS ), mobilní a letecký. V těchto oddílech jsou čtyřčlenné hlídky vojáků, které se od druhé světové války velice osvědčily.

Je také nutností alespoň stručně připomenout Australany a Novozélanďany, kteří mají své vlastní SAS. Jejich počátek má kořeny někdy v druhé světové válce kdy Australané ( Diggers ) a Novozélanďané ( Kiwis) sloužili v britských ozbrojených složkách a SAS nebyla výjimka. Například vojáci na Novém Zélandu hráli hlavní úlohu v pouštní skupině ( Long Range Desert Group ), která působila jako „dopravce“ SAS v pouštích severní Afriky. Proto se dalo předpokládat následné založení SAS Nového Zélandu ( NZ SAS) v roce 1955 a v roce 1957 1. Pluk speciálních leteckých služeb ( 1.st. Special Air Service Company ) Královského Australského regimentu – SASR. I v Rhodésii existovala od války v Malajsku (1960) do roku 1980 eskadra „C“ ( Rhodéckých střelců ) SAS. Tyto jednotky dali také vzniknout francouzské 1 er RPIMa (Regiment de Parachutistes d_Infaterie de Marine) a také belgické jednotky průzkumu dálkového dosahu ( Gespecialiseerde Verkenningsploegen ) – hloubkový průzkum.

Uniformy

Barva baretu britských SAS je nyní pískově šedá.(Za druhé světové války však byly červené.)

Novozélanďané a Australané mají khaki barety a příslušníci francouzských a belgických parašutistických jednotek mají barety kaštanové barvy. Začátkem války měli barety bílé, ale kvůli posměchu byli nahrazeny polní khaki čapkou.

Odznak mají všichni stejný – Okřídlenou dýku na černém štítě. Dýka je světle zlatá a symbolizuje meč Excalibur, symbol pravdy a spravedlnosti.Křídla jsou světle šedá.Níže je na čepeli svinutá stužka s mottem „Odvážný vítězí – Who dares wins“. Motto, jež vymyslel David Stirling. Vojáci, jež měli za sebou tři bojové seskoky za nepřátelskými liniemi obdrželi parašutistická křídla. Jež měli nad levou kapsou nebo na rameni. Pro mnoho z nich to bylo víc než vyznamenání.

Plukovník Sir. David Stirling

Zakladatel SAS narozen ve Skotsku v roce 1915. Muž neklidné povahy, jež studoval architekturu na univerzitě v Cambridge.Během studia si oblíbil horolezectví.V roce 1939 se připravoval na Mt. Everest. Vstoupil do armády a dobrovolně se přihlásil k 8. komandu Skotských gard.Zúčastnil se mnoha neúspěšných přepadů na severoafrickém pobřeží provedených velkými jednotkami a to ho přivedlo k myšlence malých jednotek operujících v týlu nepřítele hluboko v nepřátelském území.

V létě 1941 si po nepodařeném seskoku poranil páteř a v nemocnici začal připravovat koncepci SAS. Mimo jiné došel ve své práci k závěru, že 200 dobře vyzbrojených a vycvičených mužů rozdělených na malé jednotky by bylo schopno zaútočit až na 10 cílů během jedné jediné noci.Současná taktika dovolovala zaútočit pouze na jeden objekt. Stirling se rozhodl, že přednese svůj návrh vrchnímu veliteli.Ale stráž jej k němu nechtěla pustit. Stirling chodil tak dlouho, až přelezl plot a tak se dostal dovnitř, ke generálmajoru Nielu Ritchimu – náčelníkovi štábu. Na toho to udělalo velký dojem a tak přenesl jeho žádost vrchnímu veliteli, Siru Claudu Auchinleckovi. Stirling byl povýšen na kapitána a dostal rozkaz vytvořit novou jednotku o šedesáti mužích a šesti důstojnících – detašovanou jednotku „L“ SAS. Díky Stirlingově houževnatosti a nadání vytvořil jednotku, která si vydobyla skvělou pověst díky svým úspěchům v severní Africe. Jeho přátelé „ Paddy“ Mayne, „Jock“ Lewes a bratr Bill dokázali pokračovat v jeho díle i když byl roku 1943 zajat a se štěstím neskončil před popravčí četou. Zbytek války strávil David Stirling na hradě Colditz (odkud se samozřejmě pokusil několikrát o útěk).

Na jaře roku 1990 byl povýšen do šlechtického stavu, avšak krátce poté zemřel.

Zdroj:
Časopis Commando č. 4 – duben 2004
Encyklopedie SAS - Steve Crawford