ARMÁDY A HISTORIE

Wilhelm Bittrich

SS-Obergruppenführer und General der Waffen SS

26.2.1894, Wernigerode / Harz
19.4.1979, Wolfratshausen / Bayern

NSDAP-Nr.: 829.700 (1.12.1932)
SS-Nr.: 39.177 (1.7.1932)

SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS: 1.8.1944
SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS: 1.5.1943
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS: 19.10.1941
SS-Oberführer: 1.9.1940
SS-Standartenführer: 1.6.1939
SS-Obersturmbannführer: 30.1.1938
SS-Sturmbannführer: 1.10.1936
SS-Hauptsturmführer: 17.6.1934
SS-Obersturmführer: 12.4.1934
SS-Sturmführer: 31.10.1932

Velitel II. SS-Panzer-Korps: 29.6.1944 - 8.5.1945
Velitel 9. SS-Panzer-Division: 15.2.1943 - 10. 7.1944
Velitel SS-Kavallerie-Division: 1.6.1942 - 15.12.1943 (od 12.1942 jen titulární velitel)
SS-Führungshauptamt: 1.1942 - 1.6.1942
Velitel SS-Division Reich (dočasně, po zranění Haussera): 10.1941 - 1.1942
Velitel SS Regiment Deutschland, SS-Division Reich: 1.12.1940 - 14.10.1941
Štábní důstojník doplňovací kanceláře pro SS-VT-Division, SS-Hauptamt (SS-Führungshauptamt 1.2.1940 - 1.12.1940, také zodpovědný za doplňování SS-Totenkopf-DIvision od 6.1940): 1.2.1940 - 1.12.1940
Štáb Leibstandarte Adolf Hitler: 1.6.1939 - 1.2.1940
Führer I. Sturmbann (později I. Bataillon)/SS-Standarte 3 (později Der Führer): 23.3.1938 - 1.6.1939
Führer II./SS-Standarte Deutschland: 29.9.1936 - 23.3.1938
Führer 2./I./SS-Standarte 1 (Deutschland od 9.1935): 1.4.1935 - 29.9.1936
Führer Politische Bereitschaft Hamburg: 25.8.1934 - 1.4.1935
SS-Verfügungstruppe: 25.8.1934
Führer 74. SS-Standarte Ostsee (Greifswald): 8.3.1934 - 25.8.1934
Führer SS Fliegerstaff Ost: 31.10.1932 - 8.3.1934
SS Fliegerstaff Ost: 1.7.1932
SA: 3.1932 - 6.1932
Reichswehr-Bataillon Berlin: 1930 - 1932
Reichswehr: 1923, výcvik německých pilotů v SSSR.
Freikorps Ehrhardt: 1.1920 - 6.1920
Freikorps Hülsen: 3.1919 - 7.1919
Pilot Jagdstaffel 37
Pilot Flieger-Abteilung A 226
Pilot: 10.9.1914 - 5.1918
Infanterie-Regiment 77
Reserve-Jäger-Bataillon 19
Jäger Bataillon Nr. 7: 30.7.1914

Rytířský kříž: 14.12.1941
Dubové listy (563.): 23.8.1944
Meče (151.): 6.5.1945
1914 Železný kříž II. třídy
1914 Železný kříž I. třídy
Kříž cti 1914-1918
1914 Odznak za zranění, černý
Spona k Železnému kříži II. třídy: 25.9.1939
Spona k Železnému kříži I. třídy: 7.6.1940
Německý kříž ve zlatě: 6.3.1943
SS čestný prsten
SS čestný meč
Německý pilotní odznak

Během první světové války bojoval Leutnant Bittrich nejprve u Jäger bataillonu na západní a jižní frontě a obdržel oba stupně Železného kříže a v roce 1917 se dobrovolně přihlásil k leteckému výcviku. V roce 1918, kdy Německo kapitulovalo, byl krátce před nasazením u Jagdstaffel. Po válce sloužil Bittrich dlouhý čas ve Freikorps von Hülsen a od roku 1920 v Grenadier Regiment Großberlin. V roce 1923 byl Bittrich krátce v důstojnickém sboru Reichswehru, kde prodělal na začátku 30. let výcvik na letecké škole v Rusku. Nakonec se přece jej rozhodnul pro pěchotu a v roce 1934 vstoupil do SS-Verfügungstruppe , kde rychle dosáhnul hodnosti Sturmbannführer. V roce 1938 převzal Bittrich velení SS-Regiment Germania, později Division Wiking. Jeho pluk platil ve válce díky tvrdému výcviku a silné vůli za jednu z nejlepších jednotek. Během tažení v Polsku sloužil Standartenführer Bittrich ve štábu SS-Leibstandarte pod velením Dietricha o obdržel Sponu k EK 1914. Krátce před začátkem tažení na Západě byl převelen jako štábní důstojník do SS-Führungshauptamt v Berlíně. Když převzal Felix Steiner SS-Division Wiking, byl Bittrich v zimě 1940 jeho následovníkem ve velení Regiment Deutschland, SS-Das Reich. Po úspěšném nasazení na Balkáně, kdy divize dobyla Bělehrad, vedl Bittrich svůj pluk ve válce proti SSSR. V prvních měsících války bojovala SS-Das Reich v rámci Panzergruppe Guderian u Bialystoku, severně od Minsku, u Smolenska a Roslavli. 19.10.1941 byl Bittrich za své velitelské kvality povýšen do hodnosti Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS a pověřen velením 8. SS-Kavallerie Division Florian Geyer. Navzdory názvu měla tato jednotka vlastní dělostřelecké, motorizované a obrněné části. V prosinci 1941 obdržel Brigadeführer za své předchozí velení pluku Rytířský kříž. Se svojí divizí se zúčastnil bojů v prostoru Rusa - Volokolamsk a těžkých obranných bojů na linii Ržev - Bogen. V květnu 1942 byla SS-Florian Geyer úspěšná v bojích u Olenia a Nelidova.

Na jaře 1943 předal Bittrich velení a zúčastnil se jako velitel ve Francii výstavby SS-Panzer Division Hohenstaufen. U této divize byl jmenován do hodnosti Gruppenführer (1.5.1943) a na východní frontě se zúčastnil těžkých obranných bojů roku 1944, jako byly Buczacz, Kamenec-Podolsk, Zlotniki a Trembowla. Poté byla divize pro velké ztráty přesunuta do Francie k doplnění a odpočinku a její jednotky byly nasazeny proti hnutí odporu. Protože byl již spolehlivým Panzergenerálem, převzal Gruppenführer Bittrich v červenci 1944 velení II. SS-Panzerkorps na západní frontě. Jeho Korps byl spolu se zálohami nasazen proti spojeneckému předmostí v Normandii. Dny po invazi stojí zvláště za zmínku. 16.7.1944 se Bittrich setkal s velitelem Heeresgruppe B, Erwinem Rommelem a probírali spolu situaci. Když přišli oba důstojnící ke špatnému Hitlerovu vedení, seznámil se vojenským odporem spolupracující Rommel generála SS s tím, že je možno v krátké době očekávat převrat. Svým stanoviskem proti Hitlerovi a Himmlerovi známý Bittrich neváhal ani vteřinu a prohlásil: "Pane polní maršále, pokud tato slova platí, potom stojím já a můj II. SS-Panzerkorps za Vámi. Moji velitelé smýšlejí stejně!" Puč z 20.7. selhal po několika hodinách a tak neměl generál SS možnost splnit své slovo. V červenci a srpnu 1944 bojovaly Bittrichovy divize u Caen, do krvavého ústupu sboru z kotle u Falaise. Po ústupových bojích se podařilo jeho jednotkám ustoupit a Bittrich byl povýšen do hodnosti General der Waffen-SS (1.8.1944). Jeho podřízení velitelé divizí Kurt Meyer (SS-Hitlerjugend) a Otto Baum (SS-Götz von Berlichingen) byli za úspěch u Caen a Falaise vyznamenáni Meči a Wilhelm Bittrich obdržel 563. Dubové listy.

Po těžkých ztrátách u Falaise byl II. SS-Panzerkorps přesunut k odpočinku a doplnění do Holandska. Zde došlo neočekávaně k dalším bojům. Během velké spojenecké výsadkové operace Market Garden bylo vysazeno 35.000 britských, amerických a polských výsadkářů v Eindhovenu, Nijmegenu a Arnhemu. Cílem bylo obsadit důležité mosty přes Rýn. Neočekávaný výsadek jednotky SS zcela překvapil a britská 1. výsadková divize obsadila rychle beze ztrát Arnhem! Zatímco v Arnhemu probíhaly tvrdé boje, podařilo se německým ženistům vyhodit do vzduchu most u Nijmegenu, který byl důležitý pro britský postup. Boj u Arnhemu byl v mnoha ohledech pozoruhodný a jedinečný. Střetly se zde elitní bojové formace Německa a Spojenců, britská divize patřila k nejlepším divizím Commonwealthu. Přes tvrdý boj plný ztrát se ale bojovalo v rytířském duchu. V polních lazaretech operovali smíšeně britští I němečtí lékaři vojáky obou stran. Po boji v Holandsku byl II. SS-Panzerkorps nasazen v bojích na hranicích Německa. V prosinci 1944 se Obergruppenführer Bittrich s SS-Das Reich a SS-Hohenstaufen, které velel Sylvester Stadler, zúčastnil ofenzívy v Ardenách. Na jaře 1945 se Korps zúčastnil obranných bojů na Rýně a v dubnu obranných bojů o hořící Vídeň. Několik dnů před koncem války obdržel vynikající důstojník a tankový taktik Bittrich za své bezpříkladné velení II. SS-Panzerkorps jako poslední z 24 příslušníků Waffen-SS Meče. 8.5.1945 se vzdal Američanům. Po válce byla Bittrichova vojenská kariéra přirozeně často zkoumána. Spojenci nenašli žádná obvinění proti, ani v caenském procesu, kde byl souzen jeho bývalý podřízený Brigadeführer Meyer a po několika měsících válečného zajetí byl propuštěn. Poté byl zatčen Francouzi a postaven před soud za nasazení SS-Hohenstaufen proti partyzánům v prostoru Nimes. V únoru 1944 zaútočily jednotky SS a Heer proti partyzánskému táboru. Za roli velitele divize byl Bittrich odsouzen na pět let. V roce 1953 byl opět svobodný. Bittrich byl v 60. letech členem veteránské organizace bývalých Waffen-SS a po smrti Paula Haussera se stal jejím předsedou. 19.4.1979 zemřel ve věku 85 let v Wolfratshausenu, Oberbayern.