Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Heinz Harmel
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen SS
29.6.1906, Metz / Lothringen
2.9.2000, Krefeld
SS-Nr.: 278 276
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen SS: 7.9.1944
SS-Oberführer: 18.5.1944
SS-Standartenführer: 20.4.1943
SS-Obersturmbannführer: 19.6.1942
SS-Sturmbannführer: 20.4.1941
SS-Hauptsturmführer: 30.1.1939
SS-Obersturmführer: 30.1.1938
SS-Untersturmführer: 30.1.1937
SS-Oberscharführer: 2.10.1935
Velitel 10. SS Frundsberg: 27.4.1944 - 4.1945
Rytířský kříž: 31.3.1943, velitel SS-Panzer Grenadier Regiment Deutschland / SS-Division Das Reich / 2. Panzer Armee / Heeresgruppe Süd
Dubové listy (296.): 7.9.1943, velitel SS-Panzer Grenadier Regiment Deutschland / SS-Panzer Grenadier Division Das Reich / 8. Armee / Heeresgruppe Süd
Meče (116.): 15.12.1944
Německý kříž ve zlatě: 29.11.1941
Železný kříž I. třídy: 1.6.1940
Železný kříž II. třídy: 30.5.1940
Wehrmachtbericht: 16.7.1944
Spona za boj zblízka stříbrná: 10.9.1943
Odznak za samostatné zničení tanku: 31.3.1943
Útočný odznak pěchoty bronzový: 4.12.1940
Odznak za zranění černý: 21.3.1943
Medaile za východní frontu: 15.8.1942
Pamětní medaile 1.10.1938 a Spona Pražský hrad
Pamětní medaile 13.3.1938
V hlášení Oberkommando der Wehrmacht (OKW) z 16.7.1944 je následující: "... v bojích u Caen se zvláště vyznamenala 9. SS-Panzer Division Hohenstaufen pod velením SS-Standartenführera Stadlera a 10. SS-Panzerdivision Frundsberg, které velel SS-Oberführer Harmel. V obraně a útoku způsobily obě divize nepříteli vysoké ztráty na lidech a materiálu. Zničily 140 nepřátelských tanků." Heinz Harmel se narodil 29.6.1906 v Metách, velkém posádkovém městě a silné pevnosti bývalé Německé říše, jako syn štábního lékaře II. Bataillonu, 4. magdeburgischen Infanterie Regiment 67, který později v Reichswehru dosáhnul hodnosti Generalarzt. V roce 1913 byl otec povýšen do hodnosti Oberstabsarzt a rodina se s ním stěhovala do Küstrinu, kde Heinz, který se chtěl stát důstojníkem z povlání, vstoupil v roce 1926 do 15. Kompanie, 6. Infanterie-Regiment v Ratzeburgu. Bohužel pro nízké stavy v armádě musel Harmel jako Gefreiter již po dvou letech odejít. Během velké krize ve 30. letech se stal vedoucím dobrovolné Arbeitsdienst ve Warthelandu, odkud byl poslán do Zemské sportovní školy (Geländesportschule "Reichskuratoriums für Jugendertüchtigung"), v roce 1934 do služebny "Chefs A. W." (Ausbildungswesen). 1.10.1934 založil "Chef A. W." přes 250 "sportovních škol" pro předvojenský pěchotní výcvik, na této škole byl do léta 1935 také Harmel. Po cvičení u jeho staré jednotky, "Ratzeburger Jägern", byl povýšen do hodnosti Oberfeldwebel der Reserve. Poté se přihlásil do vznikajících SS-Verfügungstruppe, kam byl zařazen 2.10.1935 jako SS-Oberscharführer k 1. Kompanie, SS-Standarte Germania v Hamburg-Vettel. 6.7. až 5.8.1936 byl přidělen k SS-Standartenführer Felixovi Steinerovi ke kurzu velitelů čet do Mnichova, zde patřil Harmel k deseti nejlepším a již 1.1.1937 byl povýšen do hodnosti SS-Untersturmführer. Poté byl převelen jako velitel čety k 7. Kompanie, SS-Standarte Deutschland, umístěné v Mnichově a zde byl 30.1.1938 povýšen do hodnosti SS-Obersturmführer.
Po obsazení Rakouska v březnu 1938 přišel Harmel s II. Bataillonem svého pluku do Klagenfurtu, kde byl jmenován velitelem 9. Kompanie nového Regiment Der Führer, v této funkci byl 30.1.1939 povýšen do hodnosti SS-Hauptsturmführer. Během tažení na Západě v létě 1940 se se svojí rotou zúčastnil bojů v Holandsku a Flandrech, za prolomení linií Grebbe byl vyznamenán Železným křížem II. a I. třídy a Útočným odznakem pěchoty, nakonec ještě postupoval jižní Francií. 1.1.1941 byl pověřen velením II. Bataillonu, SS-Regiment (mot.) Der Führer a v dubnu 1941 se zúčastnil tažení na jugoslávské hlavní město Bělehrad, ve stejném měsíci byl povýšen do hodnosti SS-Sturmbannführer. 22.6.1941 byl zahájen německý útok na Sovětský svaz a Harmel patřil se svojí jednotkou s Heeresgruppe Mitte, SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS Paulem Hausserem vedenou SS-Panzergrenadier Division Das Reich, v jejímž rámci se zúčastnil bojů u Jelni a postupu na Moskvu, opakovaně zde prokázal svoji osobní statečnost. 29.11.1941 byl vyznamenán Německým křížem ve zlatě. 4.12.1941 byl pověřen velením SS-Panzergrenadier Regiment Deutschland, jehož dosavadní velitel, SS-Oberführer Wilhelm Bittrich, převzal místo těžce zraněného Haussera velení Division Das Reich. Oficiálně převzal pluk 18.6.1942 a do hodnosti SS-Obersturmbannführer byl povýšen 20.10.1942. Také v zimních bojích 1942-43 u Rževa byl svým mužům příkladem v osobním nasazení, při znovudobytí Charkova v březnu 1943 jel se svým obrněným transportérem v čele tanků a tankových granátníků a pod osobním velením a z vlastní iniciativy podnikl úspěšný noční protiútok, za což byl 31.3.1943 vyznamenán Rytířským křížem, mimoto obdržel Odznak za zničení tanku a 20.4.1943 byl Harmel povýšen na SS-Standartenführera. 7.9.1943 obdržel 296. Dubové listy, k nim Sponu za boj zblízka ve stříbře, za absolvování nejméně 30 bojů zblízka. 15.3. až 27.4.1944 prodělal SS-Standartenführer Harmel výcvik pro velitele divizí v Hirschbergu, který musel předčasně ukončit, kdy převzal od SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS Karla von Treuenfelda nad SS-Panzer Division Frundsberg, ta spolu s 9. SS-Panzer Division Hohenstaufen (SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS Bittrich) ve II. SS-Panzerkorps General der Waffen-SS Paula Haussera byla nasazena u Lvova k vyproštění "Festung Tarnopol", kde byly obklíčeny jednotky Generalmajora Egona von Neindorffa. Divize Frundsberg měla 19.000 mužů a po převzetí velení 27.4.1944, byl Heinz Harmel 18.5.1944 povýšen do hodnosti SS-Oberführer a 7.9.1944 do hodnosti SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS, takže tento 38-letý velitel divize prodělal během devíti let cestu od poddůstojníka až po generála.
Nový velitel byl "frundsbergskými", jimž bylo většinou kolem 18-ti let, respektován jako "Starý". Harmelův čas, coby velitele divize přišel, když byla Division Frundsberg v létě 1944 přesunuta z Východu na invazní frontu v Normandii, kdy "vlastním osobním nasazením" provedl velitel divize v kotli u Falaise v srpnu 1944 průlom v britské linii bez podpory tanků a osvobodil tak obklíčené německé vojáky. Tak bylo ze 125.000 obklíčených německých vojáků 7. a 5. Panzerarmee zachráněno 45.000 mužů za vysokých ztrát materiálu a velitel 7. Armee, Generaloberst der Waffen-SS Paul Hausser, byl přitom těžce zraněn. Za tyto výkony byl 15.12.1944 vyznamenán 116. Meči, když ještě do té doby stihla 10. SS-Panzer Division Frundsberg dosáhnout při obraně před spojeneckou výsadkovou operací Market Garden u Nijmegenu významných úspěchů (17. - 26.9.1944). Při přechodu Seiny na konci září 1944 přes ní velitel přešel teprve, když byl za ní poslední jeho voják. Konec války neprožil Generalmajor Harmel v květnu 1945 u své jednotky v prostoru Cottbus-Spremberg, ale jako velitel proti Angličanům u Villachu nasazeného Sperrverbandu. Teprve v červnu 1945 padnul do britského zajetí. Po návratu do vlasti ze zajetí s musel bývalý velitel divize vybudovat novou existenci jako obchodní zástupce. Heinz Harmel zemřel 2.9.2000 v Krefeldu.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
21.listopadu 1916 zemřel rakousko-uherský panovník František Josef I.
21.listopadu 1347 – Karel IV. založil benediktinský klášter na Slovanech, zvaný též emauzský (v dnešním Novém městě pražském)
21.listopadu 1276 – Přemysl Otakar II. uzavřel ve Vídni příměří s římským králem Rudolfem I. Habsburským.