ARMÁDY A HISTORIE

SS Panzer Grenadier Brigade 51

Velitel

Krátce po invazi v Normandii 6.6.1944 byly mobilizovány SS Kampfgruppe 1, 2, 3 a 4 složené z větší části z pohotovostních praporů ze škol SS a doplňovacích jednotek. Jen dvě tyto jednotky však byly odeslány na frontu, Kampfgruppe 1 (později SS Panzergrenadier Brigade 49) a SS Kampfgruppe 3 (později SS Panzergrenadier Brigade 51). Tyto dvě sesterské jednotky bojovaly ve stejném sektoru ve Francii. SS Panzergrenadier Brigade 49 byla o jeden prapor silnější než SS Panzergrenadier Brigade 51 a zůstala v bojové akci o několik dnů déle. Tyto dvě brigády byly na krátký čas pro zmatení Spojenců pojmenovány 26. SS Panzer Division a 27. SS Panzer Division. Historie SS Panzergrenadier Brigade 51 začala v březnu 1944, když byla zformována SS Kamfgruppe 3, ze štábu a posluchačů poddůstojnické školy SS v Lauenbergu, Pomořany. Nebyla plně aktivována do vylodění v Normandii, byla však poté mobilizována během 48 hodin. 18.6.1944 se SS Kampfgruppe 3 oficiálně stala SS Panzergrenadier Brigade 51 a byla odeslána spolu s SS Panzergrenadier Brigade 49 do Dánska, aby bránily jeho pobřeží před spojeneckým útokem a aby bylo možno uvolnit zde umístěné jednotky Wehrmachtu (363. Infanterie Division) pro Normandii. 51. SS byla umístěna okolo Haderslevu na jihovýchodním pobřeží Jutlandu a 49. SS mezi Esbjergem a Tonderem na jihozápadním pobřeží. 4.8.1944 byla 51. SS odeslána do oblasti Troyes ve Francii.

Brigádě velel SS-Sturmbannführer Walter Joeckel, SS-Hauptsturmführer Reinel I. Bataillonu, SS-Hauptsturmführer Hillig II.Bataillonu a SS-Sturmbannführer Beissal vedl SS Artilerie Abteilung 51. 51. SS měla 3.000 mužů včetně 59 důstojníků. 10.8.1944 obdržela název 27. SS Panzer Division pro zmatení Spojenců. Navíc byla jednotka též nazývána Stamm Regiment/27. SS Panzer Division. SS Panzergrenadier Brigade 51 se zúčastnila prvních bojů 22.8.1944 v okolí Sens, kde Spojenci započali útok. II./SS 51 byla v Sens přidělena k I./Wehrmacht Regiment 199. Během bojů 23.8. nepřátelský tlak narůstal a proto byly dva prapory staženy, aby připravily pozice západně od řeky Seiny nedaleko Troyes. I./SS 51 byl již umístěn v severní části tohoto předmostí, když se II./SS 51 a I./Regiment 199 přesunuly do jižní části. Navíc zde byly část II./Regiment 199 a některé pěší jednotky Kriegsmarine.

Štáb 51. SS byl v budově banky v Troyes, oddělen od zbytku jednotek. Toto řešení se ukázalo jako nešťastné během příštích bojů. 24.8.1944 vyslal štáb Brigade motorizovaný průzkum ke zjištění situace jižně od Troyes. U Bucheres byla skupina zablokována na cestě a napadena partyzány. Joeckel poté vyčlenil 3./l/SS 51 a 3. Batterie/SS Artillerie Abteilung 51 k potlačení partyzánského odporu. Po boji zde zůstalo 62 mrtvých partyzánů. 25.8. zaútočil nepřítel na Troyes rozsáhlým tankovým útokem, který nebylo možno zastavit. 8./SS 51, lékařská motorizovaná kolona a kolona motorových vozidel brigády včetně průzkumných obrněných aut byly převálcovány a zajaty Američany. Až do večera se tento útok nepodařilo zastavit. Odpoledne 25.8. vnikla velká skupina partyzánů do Troyes a obklíčila štáb brigády a štábní rotu. Joeckel, který byl odříznut od svých jednotek jim vydal rozkaz, aby bojovaly nezávisle na štábu. Brzy poté vstoupily do města také americké jednotky a Troyes bylo ztraceno. V 16:30 II/SS 51 hlásil, že kontakt se štábem byl ztracen. To proto, že Joeckel a jeho štáb se pokusili o průlom z města. V pouličních bojích muži ze štábu, štábní roty a ženijní roty si probojovávali cestu na svobodu. To překvapilo Američany, kteří očekávali kapitulaci. SS Pionier Kompanie 51, která kryla ústup, byla zvláště úspěšná. Její muži se obětovali a všichni důstojníci padli. Tento hrdinný boj vzpomenul ve svých memoárech generál Patton. Na předmostí u Seiny začali prapory z 51. SS připravovat ústup večer 25.8. II./SS 51 organizoval vozidla do dvou kolon, doprovázených jen řidiči. Cílem bylo dostat je pryč ještě než dorazí postupující Američané. Pro SS granátníky bylo jednodušší bojovat pěšky. Ráno 26.8. byla jedna kolona napadena stíhačkami, ale utrpěla jen malé ztráty. Ve stejnou dobu překročily I. a II./SS 51 železniční most jižně od Troyes a pokračovaly podél železniční trati do Lusigny, kde se setkaly se svými automobily a měly s sebou asi 100 amerických zajatců. Bohužel většina I. Battailon zanikla v těžkých bojích o St. Savine a Fontvannes během 25. a 26.8., takže jen několik přeživších bylo částí kolony. Štáb na tom nebyl lépe, 28.8. byla větší část včetně Joeckela zajata americkou průzkumnou jednotkou. Zbytek dosáhl pozicí 49. SS, ke které se připojil. I./Regiment 199 bojoval u Voges a jeho velitel Hauptmann Kropf byl zabit v boji. Proti nepřátelské přesile ustupovaly dezintegrované německé jednotky k Verdunu a Metz na severovýchod. Zbytky 51. SS dosáhly linie 3. Panzer Division u St Dizier, Rembercourtu a Bar le Duc. Zde byli přeživší přiděleni k zle poškozené 17. SS Division Goetz von Berlichingen. II./SS 51, který byl poměrně nedotčen, vytvořil II./SS Regiment 37/17. SS Division a nahradil tak těžce poničený starý prapor. To znamenalo konec 51. SS jako samostatné brigády.

Složení
I./SS-Panzergrenadier-Brigade 51
II./SS-Panzergrenadier-Brigade 51
SS-Artillerie-Abteilung 51
Flak-Kompanie
Pionier-Kompanie
Kraftfahr-Kompanie