Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
SS Jäger Bataillon
SS-Jäger-Bataillon 500
SS-Jäger-Bataillon 500 byl zformován jako SS-Jäger Bataillon 15.9.1943 z 2. Battalion SS Feld Ersatz Abteilung Bobruisk. Bojoval proti partyzánům v Rusku a Bělorusku (přidělen Heeresgruppe Mitte), poté proti Polské domácí armádě během Varšavského povstání v 8. – 9.1944.
SS-Sturmbannführer Beilhack
| 30.6.1944 | 1.271 mužů |
5 x Schütze Kompanie
SS-Jäger-Bataillon 501
SS-Jäger-Bataillon 501 byl zformován v 2.1944 z 1. Battalion SS Feld Ersatz Abteilung Bobruisk. Bojoval proti partyzánům do svého rozpuštění v 6.1944. Nový SS-Jäger Bataillon 501 byl zformován v Moorlageru z 3. Battalion SS Feld Ersatz Abteilung Bobruisk. Byl přidělen 3. Panzer-Armee a bojoval proti Rudé armádě, poté bojoval proti Polské domácí armádě během Varšavského povstání v 8. – 9.1944, kde byl přidělen k Dirlewanger Brigade. Byl rozpuštěn v 9.1944 a jeho personál byl převelen do SS-Panzergrenadier-Ausbildungs und Ersatz Bataillon 35.
SS-Sturmbannführer Hans Beyerlein
SS-Hauptsturmführer der Reserve Rudolf Bachmann
| 30.6.1944 | 942 mužů |
4 x Schütze Kompanie
SS-Jäger-Bataillon 502
SS-Jäger-Bataillon 502 byl zformován 17.4.1944 přejmenováním SS-Sonderverbande z.b.V. Friedenthal, který byl vytvořen jako první komando Waffen-SS 5.8.1943 a podílel se na záchraně Mussoliniho 12.9.1943 a akce proti Titovi v Jugoslávii. Zúčastnil se převratu proti Horthymu v Maďarsku a byl přejmenován na SS-Jagdverband Mitte 10.11.1944.
SS-Sturmbannführer Otto Skorzeny
| 30.6.1944 | 615 mužů |
3 x Schütze Kompanie
Legion Kompanie (cizí dobrovolníci)
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
