Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
SS-Panzergrenadier Regiment
SS-Panzergrenadier-Regiment 1 LSSAH
Velitel:
11.8.1942 - 3.1943 | SS-Obersturmbannführer Fritz Witt |
3.1943 - 20.7.1944 | SS-Obersturmbannführer Albert Frey |
20.7.1944 - 10.1944 | SS-Obersturmbannführer Hans Joachim Schiller |
10.1944 - 12.1944 | SS-Obersturmbannführer Albert Frey |
12.1944 - 1945 | SS-Obersturmbannführer Max Hansen |
1945 - 8.5.1945 | SS-Obersturmbannführer Karl-Heinz Neumann |
Ustaven 10.12.1942 z 1. Infanterie-Regiment Leibstandarte SS Adolf Hitler a podřízen 1. SS-Panzer-Division. 22.10.1943 byl pluk přejmenován na SS-Panzergrenadier-Regiment 1. 9.3.1944 byl pluk, posílen dalšími jednotkami a flakem nasazen jako KG Knittel pod velením SS-Sturmbannführera Gustava Knittela.
SS-Panzergrenadier-Regiment 2 LSSAH
Velitel:
12.8.1942 - 21.3.1943 | SS-Obersturmbannführer Theodor Wisch |
21.3.1943 - 5.1.1944 | SS-Obersturmbannführer Hugo Kraas |
5.1.1944 - 1945 | SS-Obersturmbannführer Rudolf Sandig |
1945 - 8.5.1945 | SS-Obersturmbannführer Bernhard Siebken |
Ustaven 10.12.1942 z 2. Infanterie-Regiment Leibstandarte SS Adolf Hitler a podřízen 1. SS-Panzer-Division. 22.10.1943 byl pluk přejmenován na SS-Panzergrenadier-Regiment 2. 14.12.1944 zformoval 3. Batailon s dalšími jednotkami 1. SS-Panzer Division KG Peiper pod velením SS-Obersturmbannführera Joachima Peipera.
SS-Panzergrenadier-Regiment 3 Deutschland
Velitel:
1.7.1936 - 1.12.1940 | SS-Standartenführer Felix Steiner |
1.12.1940 - 14.10.1941 | SS-Oberführer Wilhelm Bittrich |
14.10.1941 - 22.11.1941 | SS-Obersturmbannführer Jürgen Wagner |
22.11.1941 - 4.12.1941 | SS-Obersturmbannführer Helmut Schulz |
4.12.1941 - 2.10.1943 | SS-Obersturmbannführer Heinz Harmel |
2.10.1943 - ? | SS-Sturmbannführer Helmut Schreiber |
? - 9.3.1944 | SS-Obersturmbannführer Heinz Harmel |
15.3.1944 - 8.5.1945 | SS-Obersturmbannführer Günther-Eberhard Wisliceny |
Ustaven 22.10.1943 přidělením SS-Panzer-Grenadier-Regiment Deutschland k 2. SS-Panzer-Division. V únoru 1944 byl pluk na odpočinku v Toulouse. Po ústupu z Francie byl pluk v říjnu 1944 doplněn v Paderbornu. Pluk kapituloval 8.5.1945 se zbytkem divize Američanům.
SS-Panzergrenadier-Regiment 4 Der Führer
Velitel:
23.3.1938 - 11.7.1941 | SS-Standartenführer Georg Keppler |
11.7.1941 - 23.4.1943 | SS-Obersturmbannführer Otto Kumm |
23.4.1943 - 15.6.1944 | SS-Obersturmbannführer Sylvester Stadler |
15.6.1944 - 8.5.1945 | SS-Obersturmbannführer Otto Weidinger |
Pluk byl vytvořen z SS-Verfügungstruppe-Standarte Der Führer. Ta byla ustavena v březnu 1938 ve Vídni. V prosinci 1938 měla Standarte sílu 2.418 mužů. Od roku 1941 nesl název SS-Regiment Der Führer. V říjnu 1941 byla doplněna částmi SS-Infanterie Regiment 11. V roce 1942 byl přejmenován na 4. SS-Panzergrenadier Regiment Der Führer. 23.1.1942 byl pluk začleněn do SS-Brigade Schuldt. 29.1.měl pluk sílu jen 29 mužů! Při ofenzívě u Kursku postoupil pluk do 6.7. o 20 kilometrů. 10.6.1944 zavraždili příslušníci pluku ve vesnici Oradour-sur-Glane 642 vesničanů, z toho 245 žen a 207 dětí. 26.8.1944 měl pluk při ústupu do St. Vith a Rousenu jen 120 mužů. 6.5.1945 zachránil velitel pluku, SS-Obersturmbannführer Otto Weidinger, zraněné německé vojáky. Vedl konvoj 1.000 vozidel k německým liniím. Pluk se vzdal 8.5.1945 se zbytkem divize Američanům.
SS-Panzergrenadier-Regiment 5 Thule
Velitel:
26.6.1933 - 4.7.1934 | SS-Oberführer Theodor Eicke |
4.7.1934 - 20.4.1936 | SS-Sturmbannführer Ernst Schulze |
20.4.1936 - 16.4.1937 | SS-Standartenführer Otto Augustini |
16.4.1937 - 26.2.1943 | SS-Sturmbannführer Max Simon |
26.2.1943 - 9.11.1943 | SS-Obersturmbannführer Otto Baum |
9.11.1943 - 1.1944 | SS-Sturmbannführer Max Kühn |
1.1944 - 13.3.1944 | SS-Obersturmbannführer Otto Baum |
13.3.1944 - 18.9.1944 | SS-Obersturmbannführer Ernst Haussler |
1944 - 1945 | SS-Sturmbannführer Fritz Eckert |
1945 - 8.5.1945 | SS-Obersturmbannführer Max Kühn |
Pluk byl postaven pro SS-Division Totenkopf (později 3. SS-Panzer Division Totenkopf). Před válkou byly hlavní částí pozdější divize (a pluků) Totenkopf Standarte 1, 2 a 3. V říjnu 1943 obdržel pluk čestný název "Thule". Pluk kapituloval spolu se zbytkem divize 9.5.1945 v Rakousku Američanům.
SS-Panzergrenadier-Regiment 6 Theodor Eicke
Velitel:
SS-Standartenführer Paul Nostitz | |
SS-Sturmbannführer Heino Hierthes | |
? - 27.5.1940 | SS-Obersturmbannführer Friedemann Götze |
3.6.1940 - 7.7.1941 | SS-Standartenführer Mathias Kleinheisterkamp |
7.7.1941 - 15.7.1941 | SS-Obersturmbannführer Hellmuth Becker |
15.7.1941 - 27.10.1941 | SS-Oberführer Mathias Kleinheisterkamp |
27.10.1941 - ? | SS-Obersturmbannführer Hellmuth Becker |
1.3.1942 - 15.3.1942 | SS-Obersturmannführer Heinrich Petersen |
15.3.1942 - 9.11.1942 | SS-Obersturmbannführer Hellmuth Becker |
9.11.1943 - 20.6.1944 | SS-Obersturmbannführer Karl Ullrich |
13.7.1944 - 9.10.1944 | SS-Standartenführer Karl Ullrich |
9.10.1944 - 18.3.1945 | SS-Obersturmbannführer Frank Kleffner |
18.3.1945 - 8.5.1945 | SS-Obersturmbannführer Wilhelm Breimaier |
Pluk byl postaven pro SS-Division Totenkopf (později 3. SS-Panzer Division Totenkopf). Před válkou byly hlavní částí pozdější divize (a pluků) Totenkopf Standarte 1, 2 a 3. 10.10.1943 ztratil SS-Totenkopf-Infanterie-Regiment 3 v boji velitele Theodora Eickeho. Tak obdržel SS-Panzergrenadier Regiment 6 čestný název "Theodor Eicke". Pluk kapituloval spolu se zbytkem divize 9.5.1945 v Rakousku Američanům.
SS-Panzergrenadier-Regiment 7
Velitel:
3.10.1939 - ? | Oberst Ritzer (Schützen Regiment 1, Ordnungspolizei) |
? - 4.1943 | SS-Oberführer Otto Gieseke |
? - 5.7.1944 | SS-Obersturmbannführer Karl Schümer |
13.7.1944 - 22.7.1944 | SS-Obersturmbannführer Karl Schümer |
23.7.1944 - 10.1944 | SS-Obersturmbannführer Hans Traupe |
? - 28.4.1945 | SS-Obersturmbannführer Otto Prager |
Pluk byl ustaven 22.10.1943 přestavbou SS-Polizei-Grenadier Regiment 7, která vznikla 1.10.1939 z Schützen Regiment 1 der Ordnungspolizei. Nejdříve nesl jméno SS-Polizei-Panzergrenadier Regiment 1, ještě předtím SS-Polizei-Infanterie-Regiment 1. Pluk podléhal 4. SS-Polizei-Panzergrenadier-Division.
SS-Panzergrenadier-Regiment 8
Velitel:
3.10.1939 - 13.9.1941 | Oberst Hans Christian Schulze (Ordnungspolizei) |
13.9.1941 - 8.7.1942 | SS-Standartenführer Fritz Freitag |
8.7.1942 - 2.9.1942 | Major Helmut Dörner |
2.9.1945 - 4.1.1943 | SS-Standartenführer Fritz Freitag |
15.2.1943 - 18.8.1944 | SS-Standartenführer Helmut Dörner |
28.8.1944 - 2.12.1944 | SS-Standartenführer Helmut Dörner |
? - 1945 | SS-Sturmbannführer Martin Tappe |
Pluk byl ustaven 22.10.1943 přestavbou SS-Polizei-Grenadier Regiment 8, který se předtím jmenoval SS-Polizei-Infanterie-Regiment 2. Pluk byl podřízen 4. SS-Polizei-Panzergrenadier-Division.
SS-Panzergrenadier-Regiment 9 Germania
Velitel:
1.10.1936 - 1.12.1940 | Karl Maria Demelhuber |
1.12.1940 - 6.1942 | SS-Obersturmbannführer Carl Ritter von Oberkamp |
6.1942 - 3.10.1943 | SS-Standartenführer Jürgen Wagner |
3.10.1943 - 2.1944 | SS-Obersturmbannführer Fritz Ehrath |
2.1944 - 21.1.1945 | SS-Sturmbannführer Hans Dorr |
21.1.1945 - 25.3.1945 | SS-Sturmbannführer Helmut Müller |
25.3.1945 - 8.5.1945 | SS-Obersturmbannführer Karl-Heinz Bühler |
Pluk byl ustaven z SS-Standarte 3, Verfügungstruppe. Po Hitlerově rozkazu o rozšíření Leibstandarte, dostala Standarte číslo 2. Během Parteitagu v Nürnbergu v roce 1936 obdržela Standarte čestný titul Germania. Invaze do Polska se Standarte zúčastnila jako část 14. Armee. V prosinci 1940 byl pluk rozšířen na divizi, byl základem pro 5. SS-Panzer Division Wiking. V roce 1942 dostal pluk označení Panzergrenadier Regiment. 7.2.1944 byl pluk (a divize) na jižním okraji kotle u Korsuně. Večer 11.2. byl pluk nasazen k útoku proti vesnici Šenderovka. 16.3.1944 útočil pluk spolu s SS-Panzergrenadier Regiment 9 Westland proti Kovelu. 21.3. se pluku podařil průlom spolu s 131 Infanterie Division z kotle u Kovelu. V květnu 1945 se pluk vzdal se zbytkem divize Sovětům.
SS-Panzergrenadier-Regiment 10 Westland
Velitel:
26.5.1940 - 2.7.1941 | SS-Standartenführer Hilmar Wäckerle |
2.7.1941 - 7.1941 | SS-Standartenführer Karl Diebitsch |
7.1941 - 1.2.1942 | SS-Oberführer Arthur Phleps |
1.2.1942 - 5.1942 | SS-Obersturmbannführer Berthold Maack |
SS-Obersturmbannführer Paul Geißler | |
? - 12.1.1943 | SS-Sturmbannführer Harry Polewacz |
12.1.1943 - 28.1.1943 | SS-Sturmbannführer Erwin Reichel |
12.1.1943 - 10.10.1943 | SS-Sturmbannführer August Diekmann |
10.10.1043 - 17.10.1943 | SS-Sturmbannführer Manfred Schönefeld |
17.10.1943 - 3.1944 | SS-Obersturmbannführer Paul Massel |
3.1944 - 4.1944 | SS-Standartenführer Martin Kohlroser |
4.1944 - ? | SS-Sturmbannführer Franz Hack |
? - 21.3.1945 | SS-Sturmbannführer Alfed Neederhof |
21.3.1945 - 8.5.1945 | SS-Obersturmbannführer Franz Hack |
V červnu 1940 rekrutovaly Waffen-SS na rozkaz Reichsführera der SS Heinricha Himmlera, vojáky z Flander (18 až 25 let). Pluk byl postaven jako SS-Regiment Westland. V prosinci byl pluk přidělen 5. SS-Division Wiking (později 5. SS-Panzer Division Wiking). 29.6.1941 byl pluk nasazen jako Stosstrupp proti Tarnopolu. 16.3.1944 byl pluk nasazen spolu s SS-Panzergrenadier Regiment 9 Germania proti Kovelu. V květnu 1945 se pluk vzdal se zbytkem divize Sovětům.
SS-Panzergrenadier-Regiment 11 Michael Gaissmair
Pluk byl ustaven v únoru 1941 z částí SS-Standarte 6 a 7 pro SS-Kampfgruppe Nord. Obdržel označení SS-Infanterie Regiment 6. V lednu 1945 zničil pluk šest rot 157. US Infantry Regimentu severně od Reipertswilu. Při operaci "Nordwind" nebyl podpořen SS-Panzergrenadier Regiment 12. V květnu kapituloval v Bavorsku Američanům.
SS-Panzergrenadier-Regiment 12 Reinhard Heydrich
Pluk byl ustaven v únoru 1941 z částí SS-Standarte 6 a 7 pro SS-Kampfgruppe Nord. Obdržel označení SS-Infanterie Regiment 7. V lednu 1945 byla část pluku v rámci operace "Nordwind" jako Kampfgruppe Schreiber přidělena 361. Volks-Grenadier Division. Vojáci prorazili skrz 6. US Korps až k Wingen-sur-Mer. Očekávali pomoc od Heeresgruppe G, ale nakonec byly tanky Heeresgruppe nasazeny jinde a vojáci byli před Wingen-sur-Mer obklíčeni a museli se probojovat zpět k vlastním liniím. V květnu kapituloval pluk Američanům.
SS-Panzergrenadier-Regiment 16
Pluk vzniknul v dubnu 1944 pro nasazení u 16. SS-Panzergrenadier Division Reichsführer SS v Itálii, z SS-Panzergrenadier Lehr Regiment. V roce 1945 byl nasazen v Praze. Pluk se skládal ze dvou praporů, každý se 4 rotami.
SS-Panzergrenadier-Regiment 19
Velitel:
31.12.1942 - 1.2.1944 | SS-Standartenführer Ernst Deutsch |
1.2.1944 - 30.6.1944 | SS-Obersturmbannführer Hans Joachim Woith |
30.6.1944 - 23.7.1944 | SS-Obersturmbannführer Emil Zollhöfer |
SS-Obersturmbannführer F. Geiger | |
2.1945 - 8.4.1945 | SS-Sturmbannführer Max Seele |
8.4.1945 - 8.5.1945 | SS-Obersturmbannführer Rohde |
V prosinci 1942 byl pluk postaven jako 1. SS-Panzergrenadier Regiment, SS-Panzergrenadier Division 9 (později 9. SS-Panzer Division Hohenstaufen) z vojáků 1. SS-Panzer Division a 18-letých členů Hitlerjugend. Pluk cvičil se zbytkem divize v lednu 1943 v Maille le Camp. V říjnu 1943 byl přejmenován na SS-Panzergrenadier Regiment 19. V dubnu 1944 se zúčastnil prvního boje u Tarnopolu. Po těžkých bojích byl 16.7. 3. Bataillon rozpuštěn a rozdělen mezi ostatní jednotky divize. 23.7. utrpěly SS-Panzergrenadier Regiment 19 a 20 těřké ztráty a byly sloučeny do SS-Panzergrenadier Regiment H. 27.9.1944 byl pluk, spolu s SS-Panzergrenadier Regiment 20, polovinou Panzeraufklärungs-Abteilung 9, Begleit-Kompanie der 9. SS-Panzer Division, SS-Flak Abteilung 9, částí SS-Pionier Bataillon 9 a motorizovanou dělostřeleckou četou do Kampfgruppe Harzer, které velel SS-Obersturmbannführer Walther Harzer. Její síla byla 3.500 mužů. V listopadu byl pluk nově postaven a připraven pro ofenzívu v Ardenách. 1.5.1945 se vzdal pluk se zbytkem divize u Steyru Američanům.
SS-Panzergrenadier-Regiment 20
Velitel:
2.12.1942 - 30.6.1944 | SS-Obersturmbannführer Thomas Müller |
30.6.1944 - 10.7.1944 | SS-Sturmbannführer Rudolf Gruber |
10.7.1944 - 23.7.1944 | SS-Standartenführer Thomas Müller |
SS-Obersturmbannführer F. Geiger | |
? - 24.3.1945 | SS-Obersturmbannführer Bernhard Hofmann |
V prosinci 1942 byl pluk postaven jako 2. SS-Panzergrenadier Regiment, SS-Panzergrenadier Division 9 (později 9. SS-Panzer Division Hohenstaufen) z vojáků 1. SS-Panzer Division a 18-letých členů Hitlerjugend. Pluk cvičil se zbytkem divize v lednu 1943 v Maille le Camp. V říjnu 1943 byl přejmenován na SS-Panzergrenadier Regiment 20. V dubnu 1944 se zúčastnil prvního boje u Tarnopolu. Po těžkých bojích byl 16.7. 3. Bataillon rozpuštěn a rozdělen mezi ostatní jednotky divize. 23.7. utrpěly SS-Panzergrenadier Regiment 19 a 20 těřké ztráty a byly sloučeny do SS-Panzergrenadier Regiment H. 27.9.1944 byl pluk, spolu s SS-Panzergrenadier Regiment 20, polovinou Panzeraufklärungs-Abteilung 9, Begleit-Kompanie der 9. SS-Panzer Division, SS-Flak Abteilung 9, částí SS-Pionier Bataillon 9 a motorizovanou dělostřeleckou četou do Kampfgruppe Harzer, které velel SS-Obersturmbannführer Walther Harzer. Její síla byla 3.500 mužů. V listopadu byl pluk nově postaven a připraven pro ofenzívu v Ardenách. 1.5.1945 se vzdal pluk se zbytkem divize u Steyru Američanům.
SS-Panzergrenadier-Regiment 21
Velitel:
30.12.1942 - 20.3.1944 | SS-Obersturmbannführer Martin Kohlroser |
20.3.1944 - 23.7.1944 | SS-Obersturmbannführer Eduard Deisenhofer |
23.7.1944 - 19.8.1944 | SS-Sturmbannführer Alfred Bünning |
? - 2.9.1944 | SS-Sturmbannführer Wilhelm Schulze |
SS-Sturmbannführer Heinz Laubscheer | |
? - 5.2.1945 | SS-Obersturmbannführer Franz Binz |
5.2.1945 - 8.5.1945 | SS-Obersturmbannführer Emil Zollhöfer |
Pluk byl vystaven v únoru 1943 z 18-tiletých branců jako 1. SS-Panzergrenadier Regiment Frundsberg a podřízen SS-Panzergrenadier Division 10 (později 10. SS-Panzer Division Frundsberg). V září byl výcvik pluku ukončen. V březnu 1944 byl pluk převelen do Kovelu. Tam se zúčastnil prvních bojů. 17.9. byl jeden prapor pluku přidělen KG Brinkmann. 25. až 31.1.1945 bojoval pluk s Panzergrenadier Regiment 22 u Hagenau proti Spojencům. 22.3.1945 byl pluk doplněn v Settinu. 16.4. byl se zbytkem divize umístěn severozápadně od Sprembergu. 6.5. se se zbytkem divize vzdal Sovětům u Teplic.
SS-Panzergrenadier-Regiment 22
Velitel:
? - 4.1944 | SS-Obersturmbannführer Franz Kleffner |
? - 17.7.1944 | SS-Obersturmbannführer Wilhelm Schulze |
17.7.1944 - 7.1944 | SS-Hauptsturmführer Friedrich Richter |
SS-Obersturmbannführer Ernst Schützek | |
1.3.1945 - ? | SS-Obersturmbannführer Emil Zollhöfer |
Pluk byl vystaven v únoru 1943 z 18-tiletých branců jako 2. SS-Panzergrenadier Regiment Frundsberg a podřízen SS-Panzergrenadier Division 10 (později 10. SS-Panzer Division Frundsberg). V září byl výcvik pluku ukončen. V březnu 1944 byl pluk převelen do Kovelu. Tam se zúčastnil prvních bojů. 25. až 31.1.1945 bojoval pluk s Panzergrenadier Regiment 21 u Hagenau proti Spojencům. 22.3.1945 byl pluk doplněn v Settinu. 16.4. byl se zbytkem divize umístěn severozápadně od Sprembergu. 6.5. se se zbytkem divize vzdal Sovětům u Teplic.
SS-Panzergrenadier-Regiment 23 Norge
Velitel:
1.5.1943 - 8.1.1944 | SS-Obersturmbannführer Wolfgang Joerchel |
8.1.1944 - 25.2.1944 | SS-Obersturmbannführer Arnold Stoffers |
25.2.1944 - 14.3.1944 | SS-Sturmbannführer Albrecht Krügel |
14.3.1944 - 1.1.1945 | SS-Obersturmbannführer Fritz Knöchlein |
1.1.1945 - 8.1.1945 | SS-Obersturmbannführer Fritz Geiger |
SS-Sturmbannführer Wilhelm Körbel |
Ustaven 22.10.1943 při přečíslování Waffen-SS z SS-Panzergrenadier-Regiment Norge a byl podřízen 11. SS-Panzergrenadier-Division. Po ustavení následovalo nasazení pluku v Jugoslávii, I. Bataillon byl nasazen u Kostajnice proti partyzánům, II. Bataillon u Bosanski Novi a III. Bataillon u Generalski Stol. Koncem roku 1943 byl převezen do Ruska k Narwě. V únoru 1944 byl Rad-Zug pluku přidělen KG Krügel, pod velením SS-Sturmbannführera Krügela. 25.2. byla velká část pluku přidělena KG Stoffers, které velel velitel pluku. Zde čelil pluk ruské jarní ofenzívě 1944. Od této chvíle začal ústup pluku s divizí přes Estonsko a Lotyšsko až do Litvy. Ke konci roku 1944 bojoval pluk u Libavy. Zde byl naloděn a převezen do Pomořan. Zde byl nasazen u Stargadu a Jakobshagenu. V únoru 1945 byl 2. Bataillon pluku přidělen KG Lohmann, které velel SS-Obersturmbannführer Lohmann. Na počátku března 1945 ustupoval pluk severovýchodně od Alt-Damerow, na konci měsíce byl u Dammscher See u Štětínu. 1.3.1945 utrpěl při zahájení ruské ofenzívy těžké ztráty. Zbytek pluku bojoval do konce války při obraně Berlína.
SS-Panzergrenadier-Regiment 24 Danmark
Velitel:
5.5.1943 - 9.4.1944 | SS-Obersturmbannführer Hermengild von Westphalen |
9.4.1944 - 16.3.1945 | SS-Obersturmbannführer Albrecht Krügel |
16.3.1945 - 7.4.1945 | SS-Sturmbannführer Rodolf Ternedde |
7.4.1945 - 20.4.1945 | SS-Obersturmbannführer Rudolf Klotz |
20.4.1945 - 22.4.1945 | SS-Sturmbannführer Per Sörensen |
25.4.1945 - 2.5.1945 | SS-Sturmbannführer Rudolf Ternedde |
Ustaven 22.10.1943 při přečíslování Waffen-SS z SS-Panzergrenadier-Regiment Danmark a byl podřízen 11. SS-Panzergrenadier-Division. Po ustavení byl nasazen v Jugoslávii proti partyzánům, I. Bataillon u Gliny, II. Bataillon jižně od Sisaku a III. Bataillon u Petrinie. Koncem roku 1943 byl převezen do Ruska k Narwě. 27.1. byla část 7. Kompanie, Krad-Zug pluku a 2 StuGy z SS-Panzerjäger Abteilung 11 přiděleny Kampfgruppe Hämel, které velel SS-Hauptsturmführer Hämel. Zde čelil pluk ruské jarní ofenzívě 1944. Od této chvíle začal ústup pluku s divizí přes Estonsko a Lotyšsko až do Litvy. 20.10.1944 byla 5. Kompanie přidělena KG Sörensen, pod velením SS-Hauptsturmführera Sörensena. Ke konci roku 1944 bojoval pluk u Libavy. Zde byl naloděn a převezen do Pomořan. Zde byl nasazen u Stargadu a Jakobshagenu. V únoru 1945 byl 2. Bataillon pluku přidělen KG Lohmann, které velel SS-Obersturmbannführer Lohmann. Na počátku března 1945 ustupoval pluk severovýchodně od Alt-Damerow, na konci měsíce byl u Dammscher See u Štětínu. 1.3.1945 utrpěl při zahájení ruské ofenzívy těžké ztráty. Během března byla z přeživších z 6. a 7. Kompanie vytvořena KG Strippenitz, které velel SS-Untersturmführer Strippernitz. KG měla sílu 21 mužů!!! V dubnu byla ze zbytku pluku ustavena KG Danmark. Velel jí SS-Sturmbannführer Sörensen, později SS-Obersturmbannführer Petersen. Zbytek pluku ustoupi do Berlína, kde bojoval jako KG Bachmann v síle 100 mužů, při obraně města.
SS-Panzergrenadier-Regiment 25
Velitel:
? - 14.6.1944 | SS-Standartenführer Kurt Meyer |
SS-Obersturmbannführer Karl-Heinz Milius | |
SS-Sturmbannführer Siegfried Müller |
Pluk byl ustaven jako 1. SS-Panzergrenadier Regiment Hitlerjugend pro 12. SS-Panzergrenadier Division Hitlerjugend (později 12. SS-Panzer Division Hitlerjugend). V říjnu 1943 byl pluk přejmenován na Panzergrenadier Regiment 25. Prvních bojů se zúčastnil 7.6.1944 u Caen, proti kanadským jednotkám. Zbytky pluku se s divizí vzdaly koncem války u Ennsu a Steyru Američanům.
SS-Panzergrenadier-Regiment 26
Velitel:
21.6.1943 - 19.8.1944 | SS-Obersturmbannführer Willhelm Mohnke |
19.8.1944 - 19.2.1945 | SS-Obersturmbannführer Bernhard Krause |
19.2.1945 - 8.3.1945 | SS-Sturmbannführer Erich Kostenbader |
8.3.1945 - ? | SS-Obersturmbannführer Erich Braun |
Pluk byl ustaven jako 2. SS-Panzergrenadier Regiment Hitlerjugend pro 12. SS-Panzergrenadier Division Hitlerjugend (později 12. SS-Panzer Division Hitlerjugend) z 24.6. v Berlin-Lichterfelde ustaveného 2. Ausbildungs-Bataillonu Hitlerjugend. 3. Bataillon byl vybaven obrněnými vozy. V říjnu 1943 byl pluk přejmenován na Panzergrenadier Regiment 26. 25.7.1944 byl 3. Bataillon pluku, spolu s SS-Panzer Regiment 12, 1. Abteilung SS-Panzer Regiment 1 a schweren SS-Panzer Abteilung 101, přidělen KG Wünsche. Zbytky pluku se s divizí vzdaly koncem války u Ennsu a Steyru Američanům.
SS-Panzergrenadier-Regiment 35
Velitel:
18.10.1943 - 5.1.1945 | SS-Obersturmbannführer Karl Gesele |
5.1.1945 - 3.1945 | SS-Obersturmbannführer Herbert Garthe |
3.1945 - ? | SS-Sturmbannführer Günther Kaddatz |
Pluk byl ustaven 3.10.1943 u Laibachu z části SS-Sturmbrigade Reichsführer SS. Nejdříve měl číslo 33, 12.11.1943 dostal konečně číslo 35. V říjnu 1943 byly dvě roty, spolu s SS-Panzer Brigade Liguria, umístěny u Mussoliniho štábu. V listopadu a prosinci 1943 cvičil pluk se zbytkem divize ve Slovinsku. 25.1.1944 byl 2. Bataillon spolu s 2. Bataillonem, SS-Panzergrenadier Regiment 36 umístěn u Terraciny. Do března byl pluk spolu s Flak Abteilung nasazen u Anzia. V červnu byl 2. Bataillon nasazen s Begleit Bataillon Reichsführer SS. V květnu 1945 se pluk vzdal se zbytkem divize u Radstadtu a Klagenfurtu Spojencům.
SS-Panzergrenadier-Regiment 36
Velitel:
13.13.1944 - 13.7.1944 | SS-Sturmbannführer Hellmuth Becker |
? - 3.1945 | SS-Sturmbannführer Josef Maier |
3.1945 - 8.5.1945 | SS-Sturmbannführer Walter Reder |
Pluk byl ustaven 3.10.1943 u Laibachu z části SS-Sturmbrigade Reichsführer SS s číslem 34. V listopadu a prosinci 1943 cvičil pluk se zbytkem divize ve Slovinsku. 12.11.1943 dostal pluk číslo 36. 25.1.1944 byl 2. Bataillon spolu s 2. Bataillonem, SS-Panzergrenadier Regiment 35 umístěn u Terraciny. V květnu 1945 se pluk vzdal se zbytkem divize u Radstadtu a Klagenfurtu Spojencům.
SS-Panzergrenadier-Regiment 37
Velitel:
1943 - 1944 | SS-Obersturmbannführer Jakob Fick |
10.1944 - 6.12.1944 | SS-Obersturmbannführer Kurt Launer |
6.12.1944 - 24.3.1945 | SS-Obersturmbannführer Jakob Fick |
24.3.1945 - 29.3.1945 | SS-Obersturmbannführer Josef Bäurle |
29.3.1945 - 5.5.1945 | SS-Standartenführer Jakob Fick |
Pluk byl ustaven 15.11.1943 z částí 10. SS-Panzer Division, jako část 17. SS-Panzergrenadier Division Götz von Berlichingen. Nejdříve nesl číslo 35, které bylo změněno přd koncem formování. 13.6.1944 zahájil pluk neúspěšný protiútok proti 101. Airborne Division. V srpnu byla 13. Kompanie, spolu s 13. Kompanie, SS-Panzergrenadier Regiment 38, přidělena KG Ullrich. 7.9. bojoval pluk úspěšně u Dornotu proti 2. Bataillonu, 5. US-Infantry Division. V Normandii byl pluk zničen a díky SS-Panzer-Brigade 49 opět ustaven v Lotrinsku.
SS-Panzergrenadier-Regiment 38
Velitel:
1943 - 8.7.1944 | SS-Sturmbannführer Horstmann |
8.7.1944 - 1944 | SS-Obersturmbannführer Kurt Launer |
1944 - 17.11.1944 | SS-Standartenführer Ernst Schützek |
17.11.1944 - 12.1944 | SS-Obersturmbannführer Josef Bäurle |
12.1944 - 20.4.1945 | SS-Obersturmbannführer Vincenz Kaiser |
20.4.1945 - 1945 | SS-Obersturmbannführer Jakob Fick |
1945 | SS-? Nieschlag |
Pluk byl ustaven 15.11.1943 z částí 10. SS-Panzer Division, pro 17. SS-Panzergrenadier Division Götz von Berlichingen. Nesl nejdříve číslo 36, ale to bylo změněno ještě před zformováním. V srpnu byla 13. Kompanie, spolu s 13. Kompanie, SS-Panzergrenadier Regiment 37, přidělena KG Ullrich. V Normandii byl pluk zničen a díky SS-Panzer-Brigade 51 opět ustaven v Lotrinsku. 17.11. evakuoval pluk Mety. Pluk byl však 22.11.1944 během ztráty Festung Metz opět zničen. Ustaven byl 1.1.1945 v Truppenübungsplatz Böhmen z SS-Grenadier-Ausbildungs-Regiment.
SS-Panzergrenadier-Regiment 39
Velitel:
Do 10.6.1944 | SS-Standartenführer Herbert von Obwurzer |
13.6.1944 - 15.3.1945 | SS-Standartenführer Heinrich Petersen |
15.3.1945 - 8.5.1945 | SS-Sturmbannführer Karl Hoffmann |
Pluk byl ustaven 15.1.1944 v Chorvatsku přestavbou 1. SS-Infanterie Brigade pro 18. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division Horst Wessel. Brigade se skládala z SS-Infanterie Regiment 8 a 10. V květnu 1945 byl u Hirschbergu zničen.
SS-Panzergrenadier-Regiment 40
Velitel:
? - 8.5.1945 | SS-Obersturmbannführer Ernst Schäfer |
Pluk byl ustaven 15.1.1944 v Chorvatsku přestavbou 1. SS-Infanterie Brigade pro 18. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division Horst Wessel. Brigade se skládala z SS-Infanterie Regiment 8 a 10. V květnu 1945 byl u Hirschbergu zničen.
SS-Panzergrenadier-Regiment 48 General Seyffardt
Velitel:
20.5.1943 - 3.11.1943 | SS-Obersturmbannführer Josef Fitzhum |
8.1.1944 - ? | SS-Obersturmbannführer Wolfgang Christian Joerchel |
SS-Sturmbannführer Herbert Garthe | |
? - 7.1944 | SS-Obersturmbannführer Wolfgang Christian Joerchel |
7.1944 - 27.7.1944 | SS-Obersturmbannführer Richard Benner |
29.7.1944 - ? | SS-Obersturmbannführer Siegfried Scheibe |
? - 2.2.1945 | SS-Obersturmbannführer Paul Massel |
1945 - 17.4.1945 | SS-Obersturmbannführer Siegfried Scheibe |
Pluk byl ustaven v létě 1941, jako část SS-Freiwilligen Legion Nederland (později 23. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division), z holandských dobrovolníků. Na počátku jeho stav nebyl příliš vysoký, přihlásilo se jen 30 důstojníků, z nichž byl jeden, jehož prarodiče byli Židé, odmítnut. V říjnu 1943 dostal pluk čestný název "General Seyffardt". V lednu 1944 byl 1. Bataillon pluku, rota z SS-Pionier Bataillon 52 a další vojáci 4. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Brigade v síle roty, přiděleny KG von Lilienstern. 20.1.1944 byla část pluku přidělena 10. Luftwaffen Felddivision. V květnu 1944 měl pluk jen 50% síly. 29.7.1944 byl pluk téměř zničen. V srpnu byl pluk ze 400 mužů Kriegsmarine opět ustaven u Schlowchau. 1.5.1945 se pluk se zbytkem divize vzdal Američanům u Magdeburgu a Tangermünde.
SS-Panzergrenadier-Regiment 49 de Ruyter
Velitel:
20.5.1943 - 29.7.1944 | SS-Obersturmbannführer Hans Collani |
29.7.1944 - 5.8.1944 | SS-Hauptsturmführer Karl-Heinz Ertel |
5.8.1944 - 8.11.1944 | SS-Obersturmbannführer Fritz Bunse |
8.11.1944 - 10.3.1945 | SS-Sturmbannführer Hans Heinrich Lohmann |
11.3.1945 - 7.4.1945 | SS-Sturmbannführer Rudolf Klotz |
7.4.1945 - 8.5.1945 | SS-Obersturmbannführer Hans Heinrich Lohmann |
Pluk byl ustaven v létě 1941, jako část SS-Freiwilligen Legion Nederland (později 23. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division), z holandských dobrovolníků. V říjnu 1943 obdržel pluk čestný název "de Ruyter". 17.1.1944 byl 1. Bataillon, spolu s dalšími jednotkami 4. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Brigade, přidělen KG Bunse. V květnu 1944 měl pluk jen 50% síly. 29.7.1944 padnul v boji SS-Obersturmbannführer Sooden. V březnu 1945 byla do pluku začleněna SS-KG Rehder. 1.5.1945 se pluk se zbytkem divize vzdal Američanům u Magdeburgu a Tangermünde.
SS-Panzergrenadier-Regiment 95
Velitel:
1945 - 12.4.1945 | SS-Sturmbannführer Helmut Faulhaber |
12.4.1945 - 1945 | SS-Obersturmbannführer Richard Schulze |
Pluk byl ustaven 27.3.1945 z mužů SS-Junkerschule Bad Tölz, 30. Waffen-Grenadier Division der SS, 6. SS-Gebirgs Division Nord a 12. SS-Panzer Division Hitlerjugend. 7.4. byl pluku přidělen Himmlerem SS-Bataillon z.B.V. 8.5.1945 se pluk vzdal Američanům.
SS-Panzergrenadier-Regiment 96
Velitel:
1945 - 8.5.1945 | SS-Sturmbannführer Walter Schmidt |
SS-Panzergrenadier-Regiment Nordland
Pluk byl ustaven 9.11.1942. V březnu 1943 měl být připojen k 5. SS-Panzer Division Wiking. Nakonec byl 10.4.1943 připojen na Truppenübungsplatz Grafenwöhr k nové SS-Freiwilligen-Panzergrenadier Division Nordland. Tam vytvořil s SS-Freiwilligen-Legion Norwegen nový SS-Panzergrenadier Regiment 23 Norge. 1. Bataillon se stal 3. Bataillonem nového pluku a 2. Bataillon 2. Bataillonem.
SS-Panzergrenadier-Regiment Schil
Velitel:
1944 - 1945 | SS-Sturmbannführer Rudolf Klotz |
Pluk byl ustaven v říjnu 1944 z SS-Panzergrenadier Schule Kienschalg a SS-Grenadier-Ausbildungs und Ersatz Bataillon 10. Byl sice určen pro nasazení u Bratislavy, ale v únoru 1945 byl přidělen k SS-Freiwilligen-Grenadier Regiment 82, 32. SS-Freiwilligen Grenadier Division 30. Januar. Jeho prapory nesly název Teuteberg (4 roty) a Kettgen (3 roty).
SS-Polizei-Grenadier-Regiment 2
Ustaven 1.2.1942 a podřízen SS-Polizei-Division. 6.6.1943 byl přejmenován na SS-Polizei-Panzergrenadier-Regiment 2.
SS-Polizei-Grenadier-Regiment 3
Ustaven 1.2.1943 z SS-Polizei-Infanterie-Regiment 3 a podřízen SS-Polizei-Division.
SS-Freiwilligen-Grenadier-Regiment 34 (lett. Nr. 3)
Waffen-Grenadier-Regiment der SS 34 (lett. Nr. 3)
Ustaven 22.10.1943 při přečíslování Waffen-SS z SS-Freiwilligen Regiment z Lettischen SS-Freiwilligen Legion, který byl vytvořen na počátku roku 1943 a podřízen 15. SS-Freiwilligen-Division. V červnu 1944 byl přejmenován na Waffen Grenadier-Regiment der SS 34. V červenci 1944 byl začleněn do 19. Waffen-Grenadier Division der SS (lett. Nr. 2). Znovu ustaven 8.9.1944 na SS-Truppenübungsplatz Westpreußen v Tucheler Heide, ale nyní jako lett. Nr. 5.
SS-Freiwiligen-Grenadier-Regiment 45 (estn. Nr. 1)
Waffen-Grenadier-Regiment der SS 45 (estn. Nr. 1)
Velitel:
- Regiment:
- Freiwilligen-Obersturmbannführer Paul Vent
- Waffen-Obersturmbannführer H. Riipalu
- I. Bataillon:
- Freiwilligen-Sturmbannführer Harald Riipalu
- Waffen-Hauptsurmführer Paul Maitla
- Waffen-Hauptsturmführer Elmar Lipping
- II. Bataillon
- SS-Sturmbannführer Elmar Lang
- Freiwilligen-Hauptsturmführer Ludvig Triik
- Waffen-Hauptsturmführer Erich Palk
Ustaven 12.11.1943 přejmenováním SS-Freiwilligen-Grenadier-Regiment 1 z 3. estnischen SS-Freiwilligen-Brigade. Pluk podléhal 3. estnischen SS-Freiwilligen Brigade, od 24.1.1944 20. estnischen SS-Freiwilligen-Division a od června 1944 20. Waffen-Grenadier-Division der SS (estn. Nr. 1). Pluk byl nasazen v listopadu 1943 mezi jezery Mešno a Nešerda proti pronikajícím jednotkám Rudé armády. V prosinci 1943 byl pluk nasazen na pravé křídlo Heeresgruppe Nord. 24.1.1944 byl podřízen 20. estnische SS-Freiwilligen-Division. 8.2. začal boj divize na Narwě. 25.7.1944 začal velký ruský útok na Narwě. Pluk byl nasazen v boji o výšiny Grenadier- a Kinderheim-Höhen. Přitom utrpěl pluk těžké ztráty. 14.8.1944 byl I. Abteilung podřízen Kampfgruppe Vent a nasazen proti pronikajícímu nepříteli mezi Ostrovem a Pleskovským jezerem. Kampfgruppe byla nasazena u Pölvy. 24.8.1944 dobyly německé jednotky zpět Emajogi. V září ustoupil Wehrmacht z Estonska. Pluk však pokračoval dál v boji. Mnoho příslušníku pluku jej však opustilo a vrátilo se ke svým rodinám. Divize a pluk byly nyní tak oslabeny, že v říjnu 1944 byly staženy na Truppenübungsplatz Neuhammer a znovu vystaveny. V Neuhammeru byly soustředěny všechny estonské jednotky, včetně Selbstschutz a podřízeny divizi. Dohromady to bylo 11.000 Estonců a 2.500 Němců. Po začátku ruské zimní ofenzívy byl pluk nasazen proti sovětským předmostím východně od Odry u Briegu. Pluk zde bránil Odru. Utrpěl pak těžké ztráty za Nisou u Schurgastu a nemohl zastavit nepřátelský postup. Divize byla obklíčena s XI. Armeekorps v prostoru Oberglogau - Falkenberg - Friedberg. První průlom 17.3.1945 selhal, teprve 19.3. se dostaly zbytky obklíčených jednotek, bez těžkých zbraní, dostaly k německým liniím. Zbytky pluku byly převeleny k Ketzdorfu u Hirschbergu. V dubnu 1945 byl pluk přeložen na frontu jižně od Goldbergu. Koncem dubna postupovaly zbytky pluku přes Reichenberg do Annabergu, kde kapitulovaly před Rudou armádou. Jen jednotlivci se dostali k liniím Spojenců.
SS-Freiwiligen-Grenadier-Regiment 46 (estn. Nr. 2)
Waffen-Grenadier-Regiment der SS 46 (estn. Nr. 2)
Velitel:
- Regiment:
- Freiwilligen-Standartenführer Juhan Tuuling
- Waffen-Sturmbannführer Alfons Rebane
- I. Bataillon:
- Freiwilligen-Sturmbannführer Ain-Ervin Mere
- Waffen-Hauptsurmführer Jaan Sepa
- Waffen-Sturmbannführer Theo Liht
- Waffen-Hauptsturmführer Valdur Jürissaar
- II. Bataillon
- Freiwilligen-Sturmbannführer Udo Parrest
- Freiwilligen-Hauptsturmführer Rudolf Bruus
- Freiwilligen-Hauptsturmführer Werner Müthel
- Waffen-Sturmbannführer Friedrich Krug
Ustaven 12.11.1943 přejmenováním SS-Freiwilligen-Grenadier-Regiment 2 z 3. estnischen SS-Freiwilligen-Brigade. III. Bataillon byl převelen k ustavení Regimentu 48 a byl nahrazen v dubnu 1944. Pluk podléhal 3. estnischen SS-Freiwilligen Brigade, od 24.1.1944 20. estnischen SS-Freiwilligen-Division a od června 1944 20. Waffen-Grenadier-Division der SS (estn. Nr. 1). Pluk byl nasazen v listopadu 1943 mezi jezery Mešno a Nešerda proti pronikajícím jednotkám Rudé armády. V prosinci 1943 byl pluk nasazen na pravé křídlo Heeresgruppe Nord. 24.1.1944 byl podřízen 20. estnische SS-Freiwilligen-Division. 8.2. začal boj divize na Narwě. 25.7.1944 začal velký ruský útok na Narwě. Pluk byl nasazen v boji o výšiny Grenadier- a Kinderheim-Höhen. Přitom utrpěl pluk těžké ztráty. 14.8.1944 byl I. a II. Abteilung podřízen Kampfgruppe Vent a nasazen proti pronikajícímu nepříteli mezi Ostrovem a Pleskovským jezerem. Kampfgruppe byla nasazena u Pölvy. 24.8.1944 dobyly německé jednotky zpět Emajogi. V září ustoupil Wehrmacht z Estonska. Pluk však pokračoval dál v boji. Mnoho příslušníku pluku jej však opustilo a vrátilo se ke svým rodinám. Divize a pluk byly nyní tak oslabeny, že v říjnu 1944 byly staženy na Truppenübungsplatz Neuhammer a znovu vystaveny. V Neuhammeru byly soustředěny všechny estonské jednotky, včetně Selbstschutz a podřízeny divizi. Dohromady to bylo 11.000 Estonců a 2.500 Němců. Po začátku ruské zimní ofenzívy byl pluk nasazen proti sovětským předmostím východně od Odry u Briegu. Pluk zde bránil Odru. Utrpěl pak těžké ztráty za Nisou u Schurgastu a nemohl zastavit nepřátelský postup. Divize byla obklíčena s XI. Armeekorps v prostoru Oberglogau - Falkenberg - Friedberg. První průlom 17.3.1945 selhal, teprve 19.3. se dostaly zbytky obklíčených jednotek, bez těžkých zbraní, dostaly k německým liniím. Zbytky pluku byly převeleny k Ketzdorfu u Hirschbergu. V dubnu 1945 byl pluk přeložen na frontu jižně od Goldbergu. Koncem dubna postupovaly zbytky pluku přes Reichenberg do Annabergu, kde kapitulovaly před Rudou armádou. Jen jednotlivci se dostali k liniím Spojenců.
Waffen-Grenadier-Regiment der SS 74 (russische Nr. 3)
1.8.1944 vydán rozkaz k ustavení pluku, byl podřízen 29. Waffen-Grenadier-Division der SS (russisch Nr. 1).
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.