Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
VI. SS Freiwilligen Armee Korps (lettisches)
VI. SS Freiwilligen-Armeekorps (Lettisches) byl zformován v 10.1943 k velení lotyšským divizím Waffen-SS. Bojoval v severním sektoru východní fronty do konce války.
Velitel:
| SS-Obergruppenführer Karl von Pfeffer-Wildenbruch | 8.10.1943 – 11.6.1944 |
| SS-Obergruppenführer Friedrich Jeckeln | 11.6.1944 – 21.7.1944 |
| SS-Gruppenführer Karl Fischer von Treuenfeld | 21.7.1944 – 25.7.1944 |
| SS-Obergruppenführer Walther Krüger | 25.7.1944 – 8.5.1945 |
Náčelník štábu:
| SS-Oberführer Nikolaus Heilmann | 8.10.1943 – 17.2.1944 |
| Oberstleutnant Helmut Ziervogel | 18.2.1944 – 18.5.1944 |
| SS-Oberführer Dr Gustav Krukenberg | 18.5.1944 – 1.7.1944 |
| SS-Standartenführer Peter Sommer | 16.6.1944 – 1945 |
| Oberstleutnant Werner Kuhn | 1.3.1945 - 1945 |
| Oberstleutnant Helmut Ziervogel | 1945 |
Složení:
Lehr Battalion VI. SS Korps (zformován 6.1944 ze 3 rot)
Flak Batterie VI. SS Korps
Pionier Kompanie VI. SS Korps
SS Korps Nachrichten Abteilung 106
schwere SS Beobachtung Batterie 106
SS Nachschubtruppen 106
Podřízené divize:
1.1.1944: 15. Waffen-Grenadier-Division der SS (lett. Nr. 1)
15.6.1944: 93. Infanterie-Division, 19. Waffen-Grenadier-Division der SS (lett. Nr. 2), 15. Waffen-Grenadier-Division der SS (lett. Nr. 1)
31.12.1944: 227. Infanterie-Division, 21. Panzer-Division, 4. Panzer-Division, 12. Luftwaffen-Feld-Division, 19. Waffen-Grenadier-Division der SS (lett. Nr. 2) 93. Infanterie-Division
12.4.1945: 12. Panzer-Division, 24. Infanterie-Division, 19. Waffen-Grenadier-Division der SS (lett. Nr. 2).
| Datum | Armee | Armee Gruppe | Oblast |
| 1.44 - 2.44 | 16. Armee | Nord | Pleskau |
| 3.44 - 4.44 | 18. Armee | Nord | Pleskau |
| 5.44 - 6.44 | 16. Armee | Nord | Pleskau |
| 7.44 - 9.44 | 18. Armee | Nord | Pleskau |
| 10.44 - 12.44 | 16. Armee | Nord | Riga, Kurlandy |
| 1.45 | 16. Armee | Nord | Kurlandy |
| 2.45 - 4.45 | 16. Armee | Kurland | Kurlandy |
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
