ARMÁDY A HISTORIE

Boleslav I. Ukrutný

( ?900 – 15.7. 972; vládl 28.9. 929/35 – 15.7. 972)

Boleslav I. byl druhým synem Vratislava I. a stodoranské kněžny Drahomíry. Narodil se někdy okolo roku 900. Na rozdíl od staršího bratra Václava byl vychováván matkou, proslulou vražedkyní sv. Ludmily, což se projevilo na jeho bojovné a možná trochu bezohledné povaze. I on je znám především kvůli vraždě příbuzného – svého bratra Václava. Jinak se ovšem dá Boleslavově vládě jen máloco vytknout. Zasloužil se o územní zisky – český stát se tehdy rozšířil až ke Kyjevské Rusi a také – což příliš nekoresponduje s činem, kterým se dostal k vládě – o šíření křesťanství a celkový rozvoj Čech.

Politika, kterou Boleslav vedl, byla bojovnější než ta Václavova a ukázala se jako úspěšnější. Dokazuje to nejen rozšíření českého státu o Slezsko a Krakovsko, ale i rozvoj obchodu. Například obchodník z arabských zemí Ibrahím íbn Jákúb popisuje Prahu jako největší centrum obchodu ve střední Evropě. Obchodu velmi napomohly i první české mince, které dal Boleslav razit – stříbrné denáry. Dalším krokem v domácí politice byla hradská soustava – síť hradů, které měly plnit především obrannou a správní funkci, ale sloužily rovněž jako politická, soudní a hospodářská centra.

Záhy poté, co Boleslav začal vládnout, v roce 936, zemřel německý král Jindřich I. Ptáčník, což českému panovníkovi umožnilo změnit to, co se mu tolik nelíbilo na Václavově vládě – podřízenost německé říši. Boleslav vytáhl s vojskem do Saska a na tažení setrval dlouhých čtrnáct let. Nejprve se Boleslavovi podařilo ukončit styky s Německou říší a mohl svobodně rozhodovat, jak bude vládnout. Nakonec však nebyl úspěšný. Když se urovnaly nástupnické poměry po Jindřichově smrti, jeho nástupce Ota I. si roku 950 Čechy opět podmanil a obnovil lenní závislost českého knížectví na německé říši. Na straně Oty potom Boleslav v roce 955 drtivě porazil Maďary v bitvě na Lechu.

V další politice využíval Boleslav svých četných dětí: kromě nástupce Boleslava II. měl ještě několik dcer. Doubravka byla provdána za prvního polského knížete Měška, čímž bylo na relativně dlouhou dobu sjednáno spojenectví s Polskem. Druhá dcera Mlada zas otci pomáhala v jeho christianizační snaze. Kolem roku 957 se vydala do Říma prosit papeže o zřízení biskupství v Čechách. Její prosby byly vyslyšeny až po smrti Boleslava I., v roce 973. Opominout jistě nelze ani dvacet kostelů, které údajně založil.

15.7. 972 Boleslav I. zemřel a zanechal po sobě poněkud rozpolcenou vzpomínku. Dobu jeho vlády, jednu z nejúspěšnějších v raném přemyslovském státě, zakalila vražda sv. Václava. Nebýt jí, mohl se dnes Boleslav I. honosit lepším přízviskem, než je Ukrutný.