ARMÁDY A HISTORIE

Vladislav II.

(1110 – 18.1. 1174; vládl 14.2. 1140 – začátek r. 1173)

Vladislav II., druhý český král, se narodil někdy okolo roku 1110 jako nejstarší syn Vladislava I. a Richenzy z Bergu. V mládí žil docela lehkomyslně, nikdo totiž nepočítal s tím, že by se kdy mohl ujmout vlády. Ale přece se tak stalo – v roce 1140 jej čeští stavové zvolili novým knížetem. Zřejmě si mysleli, že „veselý a bezstarostný“ panovník jim přenechá moc a nebude je nikterak omezovat, Vladislav II. ale jejich naděje „zklamal“. Proti jeho volbě protestovali příbuzní, kteří taktéž usilovali o moc v Čechách, ale Vladislav jejich odpor celkem snadno rozbil. Poté, co zavládl v Čechách klid, začal Vladislav neméně úspěšně řešit zahraniční politiku. Nejprve vyjel s bratrem své první manželky Gertrudy Babenberské Konrádem III. na křižáckou výpravu do Palestiny. Nedorazil však až k cíli své cesty, nepřízeň osudu ho donutila vrátit se už z Cařihradu.

V roce 1152 nastoupil na římský trůn Fridrich Barbarossa. Vladislav II. s ním uzavřel dohodu, že dostane od Barbarossy královskou korunu, když mu pomůže v boji s papežem a italskými městy. Vladislav smlouvu ctil a 11. ledna v Řezně obdržel královský titul.(Tento titul byl pouze pro jeho osobu, ačkoliv některá bádání říkají, že již tento byl dědičný). Nyní však čekal Vladislava II. A zejména pak jeho vojsko nejtěžší úkol: výprava na Milán v květnu téhož roku. Češi před zdmi italského města prokázali velkou statečnost i smysl pro humor. I za cenu značných ztrát zvítězili a zanechali za sebou hrůznou historku: Češi jedí děti. Čeští rytířové prý totiž přímo před zraky vyděšených Miláňanů pekli nad ohněm novorozence a pak je pojídali… děti však nebyly opravdové, ale z těsta. Obránce města mimo jiné překvapili i tím, že v brnění přeplavali řeku, což byl vskutku nevídaný kousek. Po zásluze byla dne 8. září 1158 slavnostně a oficiálně Vladislavovi II. předána česká koruna.

Vladislav však nezanedbával ani svůj stát. Situace v Čechách byla celkem klidná, a tak došlo k rozkvětu hospodářství a kultury. To dokumentují budovy, které nechal Vladislav II. postavit, např.: Strahovský klášter a první kamenný most v Čechách, nazvaný podle Vladislavovy ženy Juditin most.

Druhý český král byl 2x ženat. První sňatek uzavřel s Gertrudou Babenberskou, jeho druhou manželkou se stala o 15 let mladší durynská princezna Judita. Vynikala prý krásou i vzdělaností. Z obou manželství vzešlo celkem sedm dětí. Z prvního manželství se do dějin zapsali prvorozený syn Bedřich (Fridrich), který se stal českým knížetem (byl však záhy sesazen Barbarossou) a dcera Anežka, abatyše u sv. Jiří. Z druhého manželství je pak znám Přemysl Otakar I., český král, a Vladislav Jindřich, kterému se zdařilo alespoň na chvíli také usednout na knížecí stolec.

Konec Vladislavovy vlády však poněkud neodpovídá skvělým počátečním létům. V roce 1173 Vladislav po poradě s Fridrichem Barbarossou dobrovolně přenechal trůn svému prvorozenému synovi Bedřichovi, který však nadání svého otce nepodědil. Vladislav II. zemřel o rok později ve vyhnanství kdesi v durynském klášteře.