Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
František Fajtl
* 20.8. 1912
† 4.10. 2006
Generálporučík, československý stíhací pilot ve Velké Británii a SSSR se 6 sestřely, účastník protinacistického odboje, v roce 1950 komunisty vězněn.
František Fajtl se narodil 20.8. 1912 v Doníně na Lounsku. Po měšťanské škole studoval na obchodní akademii v Trnovanech u Teplic, kde 24.6. 1932 maturoval. Ve škole měl talent na jazyky - domluvil se německy, anglicky, rusky i francouzsky. Hodně zkušeností a lásku k vlasti získal v sokole, kde cvičil od svých 6ti let. Po studiu se vydal cestovat do zahraničí. Navštívil Nizozemsko, Německo, Itálii a Anglii, kam se zanedlouho měl opět vrátit.
1.10. 1932 nastoupil základní vojenskou službu u 1. divize v Praze. Výcvik absolvoval u Hor. p. pl. 11 v Bardejově a Hor. p. pl. 4 v Sabinově. Poté byl přijat do Vojenské akademie v Hranicích na Moravě, druhý ročník zaměřený na letectvo studoval v Prostějově. Z akademie byl slavnostně vyřazen v hodnosti poručík letectva - pilot 1.7. 1935 a byl přiřazen k 2. leteckému pluku Dr. Edvarda Beneše v Olomouci k 5. pozorovací letce, kde absolvoval letecký výcvik. 19.10. 1936 se Fajtl stal pobočníkem velitele I/2 perutě a 1.4. 1398 prvním důstojníkem. 15.8. 1938 byl přeřazen k 63. zvědné letce v Přerově a 1.9. byl určen ke stíhacím pilotům. Při mobilizaci letka přelétla do Henčlova k letectvu 2. armády, která měla operovat na severní Moravě. Po obsazení pohraničí nacisty se letka vrátila do Přerova a po obsazení státu se Fajtl vydal 11.6. 1939 do Polska.
V Krakově se 24.6. připojil k Zahraniční vojenské skupině československé. Z Polska se v červenci vydal do Francie, kde byl 7.10. 1939 přijat do Cizinecké legie v hodnosti Sergeant. Na základně Chartres absolvoval stíhací výcvik a 1.5. 1940 byl povýšen do hodnosti nadporučíka letectva. Od 27.5. 1940 sloužil na frontě u GC (Groupe de Chasse) III/9 v Lyon-Satolas, od 6.6. u GC III/7 v Colomers u Paříže, kde létal na strojích Bloch B-152 a Morane-Saulnier MS-406. Ve Francii Fajtl patřil ke stovce čs. pilotů, kteří tvořili téměř třetinu francouzského letectva a zničili 170 německých letadel s vlastními 32 ztracenými. 17.6. se Fajtl připojil k ustupující 1. čs. stíhací letce a 24.6. s dalšími ustupujícími vyplul směr severní Afrika a jeho cesta vedla přes Casablanku a Gibraltar do britského Liverpoolu.
Do Liverpoolu dorazil 12.7. 1940 a 21.7. byl přesunut do Cosfordu k československým jednotkám. 2.8. byl přijat do RAF v hodnosti Pilot Officer a 6.8. přiřazen k 310. čs. stíhací peruti. Další přeřazení následovalo 10.9. k 1. stíhací peruti v Northoltu a 15.9. k 17. stíhací peruti v Debdenu. Během bitvy o Británii létal na Hurricanech, na kterých sestřelil 2 německé stroje Do-17, Do-215 a 1 Do-17 poškodil. 27.12. 1940 byl Fajtl povýšen do hodnosti Flying Officer. 14.4. 1941 peruť přelétla do skotského Castletown na operační odpočinek a 27.5. 1941 se Fajtl stal příslušníkem nově vzniklé 313. čs. stíhací peruti, kde se přeorientoval na letouny Spitfire, s nimiž získal další 2 německé skalpy, a to Bf-109. 1.9. t.r. byl povýšen do hodnosti Flight Lieutnant, 27.10. se stal kapitánem a od 15.12 velel A-letce. 27.4. 1942 byl povýšen do hodnosti Squadron Leader a jako první československý důstojník (občas se tvrdí, že i první cizinec) se stal velitelem britské 122. stíhací peruti "City of Bombay".
5.5. 1942 při doprovodu bombardérů nad Francii byl Fajtl při souboji sestřelen. S hořícím strojem se mu podařilo nouzově přistát mezi německé pozice. Pokud by Fajtla zajali Němci, čekala by ho smrt jako vlastizrádce, jelikož Československo bylo součást Říše. Pronásledovatelům unikl a za pomoci francouzských vlastenců se dostal do Paříže k rodině Viktora Formánka, Fajtlova rodáka z Donína. 26.5. se s falešnými doklady vydal přes Bourges, Montlucon do Vichy a odtud přes Lyon, Montpellier, Beziéres a Argéles-sur-Mer do Španělska. Při přechodu Pyrenejí se zranil a 4.6. 1942 ho zatkli španělští vojáci. Vězněn byl ve Figueras, Barceloně, Zaragoze a nakonec od 11.6. do 12.8. v koncentračním táboře v Miranda de Ebro. Celou dobu se vydával za britského pilota Franka Fattlea. Propuštěn byl díky britskému konzulovi v Madridu, kam poté odjel a následně do Gibraltaru, odkud odletěl do Anglie.
Po návratu působil na velitelství stíhacího letectva, 1.5. 1943 byl povýšen na štábního kapitána a 15.6 na Wing Commandera. Do 27.9. působil jako spoluvelitel bází, na kterých byly čs. perutě, a poté se na vlastní žádost stal velitelem 313. perutě, jelikož její velitel byl sestřelen. Fajtl se však musel vzdát hodnosti a byl opět jmenován Squadron Leaderem. V listopadu 1943 bylo rozhodnuto, že Fajtl bude velitelem perutě, která poputuje k československým vojskům do SSSR, kam vyplul spolu s 20 piloty a pozemním personálem přes Středozemní moře 21.2. 1944. 3.5. 1944 na Letišti Ivanovo stanul v čele 128. čs. samostatné stíhací letecké peruti, která byla 1.6. v Kubince přeorganizována na 1. čs. samostatný stíhací letecký pluk "Zvolenský". Přitom znovu změnil typ letounu na Lavočklin La-5FN. Fajtl se pak s plukem zúčastnil bojů nad Slovenskem během Slovenského národního povstání, kdy operoval z letiště Zolná, a o Moravskou bránu. 7.3. 1945 byl povýšen na Majora a na konci války měl nalétáno celkem 275 hodin.
Do Prahy se Fajtl vrátil 13.5. 1945 a 1. čs. samostatnému stíhacímu leteckému pluku velel do 7.8. Do 30.10. působil na velitelství letectva a poté šel studovat do 3. ročníku Vysoké školy válečné v Praze. 22.8. 1946 absolvoval a v hodnosti podplukovníka generálního štábu byl ve funkci zástupce velitele 1. letecké divize. 31.3. 1948 se stal lektorem na Vysoké škole válečné v Praze.
1.2. 1949 byl Fajtl vyslán na zvláštní dovolenou, 1.11. ho přeložili do výslužby a 10.1. 1950 byl zatčen a odvezen do pracovního tábora v Mírově jako nepřítel lidu. 2.12. 1950 byl Fajtl degradován na vojína a propuštění se dočkal 1.6. 1951. Fajtlova manželka Hana s dcerou byla bez náhrady vystěhována z pražského bytu a Fajtl začal pracovat jako stavební dělník, později úředník, v Okresním stavebním podniku v Lounech. Částečně rehabilitován byl až v roce 1964, kdy byl povýšen na plukovníka v záloze, vrátil se s rodinou do Prahy a následující 4 roky strávil u Státní letecké inspekce, než přišla Normalizace a Fajtl musel znovu odejít.
Úplné rehabilitace se dočkal až po listopadu 1989. V prosinci 1989 byl zvolen předsedou Sdružení zahraničních letců a spolu s plukovníkem Karlem Mrázkem stanul 31.3. 1990 v čele Svazu letců. 1.5. 1990 ho prezident Havel povýšil spolu s plukovníky Karlem Mrázkem a Pavlem Kocfeldou do hodnosti generálmajora v.v. a vyznamenal Řádem generála M. R. Štefánika. V roce 1994 Fajtl obdržel francouzský řád Čestné legie. 8.5. 2000 pak dosáhl své nejvyšší hodnosti generálporučíka v.v. a v roce 2004 mu prezident Klaus udělil nejvyšší český vojenský řád Bílého lva. 4.10. 2006 František Fajtl po několika měsících strávených ve střešovické nemocnici umírá.
2.10. 1940 | Do 17Z |
24.10. 1940 | Do 215B |
13.11. 1940 | Do 17Z-3 |
10.4. 1942 | Bf 109E |
12.4. 1942 | Bf 109 |
5.5. 1942 | Bf 109 |
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem | 25.7.1941 |
5.5.1943 | |
Československý válečný kříž | 8.10.1942 |
26.10.1942 | |
20.6.1945 | |
30.8.1945 | |
Distinguished Flying Cross | 10.11.1942 |
řád Slovenského národního povstání I. tr. | 28.8.1945 |
red Partizanskoj zvezdy 3. st. | 22.3.1946 |
medal Za pobědu nad Germanijej | 22.4.1946 |
řád Rudé hvězdy | 1965 |
řád Rudé zástavy | 1985 |
Řád generála M. R. Štefánika | 1990 |
Légion d'Honneur au grade de Chevalier | 11.11.1994 |
řád Bílého lva za vítězství II. st. | 28.10.2004 |
Československá medaile Za zásluhy I. st. | |
Československá vojenská pamětní medaile se štítky F, VB a SSSR | |
Croix de Guerre avec palme | |
The 1939–1945 Star with Battle of Britain Clasp | |
Air Crew Europe Star | |
Ordinul Coroana României | |
a další. |
Letecké povídky | 1944 |
Přítel mraků | 1946 |
Sestřelen | 1947 |
První doma | 1974 |
Podruhé doma | 1983 |
Vzpomínky na padlé kamarády | 1980 |
Osud byl mým přítelem (lit. úprava memoárů radiotelegrafisty M. Vilda) | 1985 |
Boje a návraty | 1987 |
Válčil jsem v poušti (lit. úprava memoárů dělostřelce R. Zdráhala) | 1990 |
Bitva o Británii | 1991 |
Létal jsem s Třistatřináctkou | 1991 |
Dva údery pod pás | 1993 |
Generál nebe | 1993 |
Hrdina století | 1994 |
Velel jsem stíhačům | 1997 |
Pouta nebes | 2000 |
Z Donína do oblak | 2002 |
Britští letci v Sovětském svazu (překlad) | 1989 |
Zemřeli jsme pro Anglii (překlad) | 1993 |
články v časopisech Rozlet, Letectví, Letectví a kosmonautika, Hlas revoluce, Národní osvobození atd. |
Vyhledávání
Dnešní den v historii
23.listopadu 1457 zemřel Ladislav Pohrobek (český král 1444 – 1457)