ARMÁDY A HISTORIE

František Peřina

* 8.4. 1911
† 6.5. 2006

Český válečný hrdina, druhoválečný pilot ze západní fronty s 15 sestřely, přezdívaný Generál nebe.
  Franišek Peřina se narodil 8.4. 1911 v Mokrůvkách u Břeclavi. Po měšťanské škole se v Brně vyučil nástrojařem a soustružníkem. Poté krátce pracoval v Prvních brněnských strojírnách. V roce 1929 se v Brně konal letecký den, kde létal akrobacii jeho jmenovec Rudolf Peřina, a Peřina se rozhodl přihlásit na Školu pro odborný dorost letectva ve Vojenském leteckém učilišti v Prostějově. Rodiče přesvědčil, aby ho na školu přihlásili jako leteckého mechanika a tajně pak složil letecké zkoušky. V roce 1932 byl přidělen k 2. leteckému pluku Dr. Edvarda Beneše k 5. pozorovací letce do Olomouce, kde pilotoval dvouplošníky Aero A-11. Ještě téhož roku prodělal stíhací výcvik a začal létat na strojích Letov Š-20, Avia Ba-33 a Avia B-534 u 34. a následně 36. stíhací letky. V roce 1937 byl, vzhledem k jeho vynikajícím výsledkům, vybrán do reprezentace na IV. ročník Mezinárodního leteckého mítinku v Curychu, kde na B-534 získal po jednom 2., 3. a 4. místě v různých disciplínách (v akrobacii zde byli Češi jako družstvo první a v celkové kvalifikaci skončili za Německem druzí). Dalším potvrzením Peřinových výborných schopností byly armádní letecké závody ve vzdušné střelbě v Malackách téhož roku, které vyhrál. Na začátku roku 1938 absolvoval rotmistrovský kurz v Milovicích a poté sloužil u 52. stíhací letky 2. leteckého pluku. Po obsazení ČSR Němci odešel 26.6. 1939 do Polska, dva dny poté co se oženil s Annou Klimešovou, která byla celou válku nacisty vězněná.

V Polsku byl Peřina uvězněn, ale shodou náhod se z vězení dostal díky policistovy, který dříve sloužil u 52. letky, a zamířil do Krakova, kde se soustředili Českoslovenští vojáci. Z Polska odjel Peřina na lodi do Francie, kde vstoupil do Cizinecké legie. Na základně Chartres prodělal stíhací výcvik a začal létat na strojích Curtiss Hawk H-75. Peřina patřil k prvním československým letcům vyslaným na frontu, kde létal u GC (Groupe de Chasse) I/5 "Les Cigognes" jako číslo velitele 1. Escadrille kapitána Jeana Accarta, jeho velkého soupeře z Curychu v roce 1937. Za pouhých 75 odlétaných hodin měl Peřina excelentní výsledky v podobě 11 jistých sestřelů a 2 pravděpodobných, za což byl na návrh A. Vašátka povýšen na poručíka. Nejúspěšnější den měl 10.5. 1940, kdy sestřelil 4 letouny Do 17, následující den pak 1 He 111 a další den 2 Ju 87 jistě a 2 pravděpodobně. Peřina se stal prvním československým leteckým esem. 3.6. 1944 během německého náletu na Paříž v souboji s 60 (!) Messerschmitty Bf 110 sestřelil 1 nepřátelský letoun, sám byl vážně zraněn, ale podařilo se mu s těžce poškozeným letounem přistát. Z nemocnice Coulommiers utekl, na pařížském letišti ukradl letadlo a ulétl do Alžíru. Zde byl vyznamenán řádem Légion d\'Honneur Chevalier a Officer.

Přes Gibraltar se na lodi dostal do Británii, kde záhy vstoupil do RAF v hodnosti Pilot Officer, kde létal v doprovodných stíhačkách. V září 1940 byl přiřazen k 312. čs. stíhací peruti, kde létal na Hurricanech. 26.9. 1940 se letka přesunula do Liverpoolu k ochraně námořních konvojů, poté na ostrov Man a nakonec na letiště Kenley u Londýna, odkud se začalo létat nad okupovanou Evropu. Po přesunu do skotského Ayru začal Peřina létat na nových Spitfirech. 3.6. 1942 se Peřina utkal s trojicí Fw 190 nad Cherburgem, z nichž 2 po vysilující bitvě sestřelil. V prosinci 1942 byl povýšen do hodnosti Flight Lieutnant a začal sloužit jako Sector Gunnery Instructor v Exeteru. Po povýšení na Squadron Leadera působil jako Sector Gunnery Leader v Ibsley, Turnhouse a Coltishall. Od roku 1944 sloužil u stíhacího velitelství jako pobočník velitele československé styčné skupiny, kde zůstal až do konce války.
  Po návratu do Československa 17.7. 1945 působil jako instruktor střelby a bombardování v pilotní škole v Olomouci, součásti prostějovského Vojenského leteckého učiliště. Od dubna 1947 byl velitelem letecké střelnice v Malackách, kde byl také povýšen na majora. Tím však jeho kariéra v československém letectvu skončila. Po únoru 1948 byl propuštěn z armády a kvůli komunistickým procesům se západními letci se rozhodl emigrovat. Československa tedy, již podruhé, opustil spolu s manželkou Annou a kamarádem K. Radou z Chocně ve sportovním letadle M-1 Sokol 12.4. 1949.

Letadlo přistálo v americké okupační zóně v Rakousku nedaleko bavorského Passau a Peřina znovu vstoupil do služby u RAF na 5 let v hodnosti Flying Officer, protože hodnost z války mu nebyla uznána. Sloužil v Cardingtonu, Cranwellu a North Coast, ale jen v pozemních funkcích a v roce 1955 odešel do civilu. Poté se přestěhoval do kanadského Toronta, kde si založil firmu na laminátové lodě. Lékaři doporučovali nemocné manželce Anně slunné podnebí a tak se v roce 1959 se rozhodli Peřinovi přestěhovat do USA, kde Peřina pracoval u firmy Weber Aircraft Co. v San Fernando Valley. Zde se mimo jiné podílel na navrhování sedadel do kosmického programu Gemini a do letadla Boeing 747. V roce 1979 pak odešel do důchodu a do Československa se s rodinou vrátil až v roce 1992. Peřina byl povýšen na plukovníka v.v. a následně na generálporučíka. Prezident Havel mu v roce 1997 udělil nejvyšší vojenské vyznamenání, řád Bílého lva IV. stupně. Prezident Klaus 6.4. 2006 Peřinovi věnoval při příležitosti jeho 95. narozenin zlatou čestnou plaketu a od ministra obrany Kühnla čestný kord. 16.4. 2006 zemřela jeho manželka Anna a František Peřina musel být o pár dní později kvůli náhlému zhoršení zdravotního stavu převezen do Ústřední vojenské nemocnice v Praze, kde 6.5. 2006 zemřel. Na základě Peřinových vzpomínek napsal F. Fajtl knihu Generál nebe.

Vyznamenání

řád Bílého lva IV. st.

3x Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem

4x Československý válečný kříž

Československá medaile Za zásluhy I. st.

Československá vojenská pamětní medaile se štítky F, VB

čestná plaketa prezidenta

Légion d'Honneur Chevalier a Officer

Croix de Guerre se čtyřmi palmami, dvěma zlatými a dvěma stříbrnýmihvězdami

The 1939–1945 Star with Battle of Britain Clasp

Air Crew Europe Star

War Medal

a další.