Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Franz Augsberger
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS
10.10.1905, Vídeň, Rakousko
19.3.1945, Neustadt, Slezsko, padl v boji
NSDAP-Nr.: 360.700
SS-Nr.: 139.528
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS: 21.6.1944
SS-Oberführer: 30.1.1944
SS-Standartenführer: 1.7.1943
SS-Obersturmbannführer: 20.4.1942
SS-Sturmbannführer: 1.12.1941
SS-Hauptsturmführer: 1.6.1937
SS-Obersturmführer: 1.7.1936
SS-Untersturmführer: 1.6.1935
SS-Hauptscharführer: 20.4.1935
SS-Oberscharführer: 1.6.1934
SS-Unterscharführer: 20.4.1934
Velitel 20. SS (estnische Nr. 1): 24.1.1944 – 19.3.1945
Velitel 3. Estnische SS-Freiwilligen Brigade: 22.10.1943 – 24.1.1944
Velitel Estnische SS-Freiwilligen Brigade: 5.1943 – 22.10.1943
Velitel Estnische SS-Legion: 8.1942 – 5.1943
Velitel SS-Infanterie-Regiment 7 (mot): 1.12.1941 - 7.1942
Velitel I. / SS-Standarte 7 (SS-Infanterie Regiment 7 (mot) od 2.1941): 10.2.1941 - 1.12.1941
Velitel III. / SS-Standarte Nordland: 12.12.1940 - 10.2.1941
Železný kříž II. třídy: 4.7.1941
Železný kříž I. třídy: 15.9.1941
Útočný odznak pěchoty: 15.1.1942
Německý kříž ve zlatě: 30.5.1942
Rytířský kříž: 31.3.1945
Ehrenblatt Spange des Heeres: 19.4.1945
Medaile za východní frontu: 20.7.1942
Finský kříž svobody II. třídy: 30.10.1943
Finský kříž svobody III. třídy: 1.12.1941
SS čestný prsten
SS čestný meč
Augsberger se narodil ve Vídni v roce 1905 jako syn hoteliéra. Vstoupil do NSDAP v roce 1930. Od roku 1930 sloužil v SA do 20. dubna 1932. V roce 1933 odešel do Německa a vstoupil do Allgemeine SS. Byl zařazen do SS-Junkerschule Braunschweig. V září 1939 velel 3./Ersatz Battalion Der Führer. V říjnu 1940 se stal velitelem roty v SS-Standarte Westland. Od 12.12.1940 do 10.2.1941 byl velitelem III./Nordland. Poté vedl SS-Infanterie Regiment 7 v SS Division Nord do roku 1942 a za toto velení v hodnosti SS-Sturmbannführer obdržel Německý kříž ve zlatě. V roce 1942 velel nově zformovanému Estnische Legion. Zůstal velitelem, když byl Legion rozšířen na 20. Waffen-SS Grenadier Division (estnische Nr. 1) do smrti v boji 19.3. 1945. Za velení této divizi obdržel posmrtně Rytířský kříž.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
3.dubna 1420 – První husitský manifest. Pražané se na popud Jana Želivského a duchovních, uznávajících přijímání podobojí, zavázali hájit přijímání podobojí za každou cenu. Manifesty měly formu otevřeného listu, psaného dle určení česky, německy či latinsky.
3.dubna 1915 přešlo u Dukelského průsmyku do zajetí 1800 můžu 28. pěšího (pražského) pluku. Nebyl to první případ. Například v bojích u Jaroslawi v říjnu předchozího roku se přidalo k Rusům šest rot 36. pěšího pluku a 30. zeměbraneckého pluku.
Poslední komentáře
