Přihlášení
Spřátelené weby
ČESKOSLOVENSKO
Rote Wehr (Republikanische Wehr)
Ač je v dnešní době kolikrát v souvislosti se Sudetskou krizí skloňována nespolehlivost německé menšiny a její eminentní zájem o odtrhnutí od Československa, existovala řada politických stran, které se postupně přiklonily na stranu republiky i přes počáteční odpor proti ní.
A tak nevznikaly jen protičeskoslovenské bojůvky placené a vyzbrojované Hitlerovským Německem, ale i německé jednotky klonící se k Československu. Jednou z nich byl Rote Wehr. Rote Wehr patřil k Německé sociální demokracii. Tato uniformovaná jednotka měla sloužit k ochraně veřejných schůzí a manifestací této strany, ale také podporovat demokracii a republikánské zřízení v Československu.
První informace o snaze založit Rote Wehr přišli v říjnu 1926. Tehdy vznikl první oddíl v Hostinném. Inspirací pro vznik byl Republikanischer Schuzbund nazývaný také Rote Wehr. Ten založila rakouská sociální demokracie po rozpadu Rakouska-Uherska. Tehdy se rozložila Rakousko-Uherská armáda a Republikanischer Schuzbund jí v některých oblastech částečně nahrazoval.
Počátky Rote Wehr v Československu jsou spjaty s rakouským předchůdcem i tím, že jejich počátek je už v Konferenci v Karlových Varech, kde rakouský poslanec Dr. Julius Deutsch jakožto představitel rakouského vzoru popsal jeho význam v Rakousku a doporučil výstavbu jeho obdoby v Československu. Zákon na ochranu republiky, ale zakazoval vyzbrojování soukromých milicí a budování uniformovaných stranických jednotek. Přesto se začaly hledat cesty jak vybudovat vlastní vojenské jednotky a hledali se dobrovolníci.
Ke zřízení oddílů Rote Wehr v řadě míst později skutečně došlo a ty pak plnily úkoly, pro které byly vytvořeny. Vzhledem k tomu, že nepůsobily a nevyvolávaly potyčky, tak proti nim stát postupně přestal zasahovat. Ostatně kolikrát představitelé německých sociálních demokratů dopředu úřady informovali o plánu účasti Rote Wehr na jejich akci a požádali je o svolení. Navíc se němečtí sociální demokraté účastnili i vládních koalic a vkládali se naděje do toho, že Rote Wehr bude protiváhou protistátních bojůvek.
Co se týče organizace, tak příslušník Rote Wehr se nazýval Ordner a deset Ordnerů tvořilo jednotku nazývanou Zehnerschaft, které velel Zehnerschaftführer. Ze tří Zehnerschaft pak byla vytvářena Gruppe vedená Gruppenführerem. Gruppe se zodpovídaly politickému vedení a vyšší jednotky než Gruppe nebyly stavěny. Příslušníci Rote Wehr se pravidelně, většinou jednou týdně, účastnili výcviku. Ten byl převážně zaměřený na pořadové cvičení, průvody a ochranu politických akcí. Někdy šlo i vojenský výcvik, alespoň se vzduchovkou. Také prováděli výzvědnou činnost proti DNSAP a proti špionům v pohraničí.
Příslušníky Rot Wehr bylo možno rozeznat podle uniformy skládající se z chrpově modré košile s červenou vázankou, placaté světle hnědé čepice, dlouhých modrých nebo černých kalhot a dohodového opasku. Na přezce opasku býval vyražený nápis RW nebo poniklovaný štítek s motivem tří šípů. Za špatného počasí navíc nosili krátký kabát světle hnědé barvy. Při případě že fungovali jako pořadatelé a byli oděni v civilním oblečení, tak se odlišovali červenou páskou na levém rukávu. Velitelé měli modré nárameníky lemované červenou barvou. V některých okresech nosili i jiné provedení uniformy. V některých případech byl také na čepicích nápis DSDAP což byla zkratka pro Deutsche Socialdemokratische Arbeitspartei. Na levém rukávu byl štítek pro odlišení hodnosti. Zehnerschaftsführer v něm měl jeden 1 centimetr široký a 3 centimetry dlouhý stříbrný proužek, Technische Leiter měl takové proužky dva a Gruppenführer tři.
V Rote Wehr se vyskytovaly i ženy. Ty zastávaly pravděpodobně pořadatelské, zdravotnické a jiné pomocné funkce. Nosily modrou blůzu s červenou vázankou a černou sukni. Při průvodu 4. října 1931 v Nejdku bylo k vidění čtyřicet příslušnic Rote Wehr.
Od roku 1935 používal Rote Wehr také označení Republikanischer Wehr. 3. července 1938 vykonali příslušníci Republikanischer Wehr přísahu věrnosti Československé republice. Rote Wehr vydržel až do okupace Sudet Wehrmachtem. Už před Mnichovskou krizí se střetávali s Henleinovci a s postupně vyostřující se situací bránili svoje Lidové domy, které byli vypalovány. Pomáhali udržet klid ve městech, zabezpečovali týl armády, za Mnichovské krize dostala snad i část jednotek výzbroj od československé armády. Také někteří její příslušníci vstoupili do Stráže obrany státu. Hitlerovské Německo nestrpělo opozici, tím spíš několikatisícovou polovojenskou organizaci, takže byla po okupaci zrušena a její příslušníci perzekuování stejně tak ti Němci, kteří uposlechli mobilizační příkaz do československé armády.
Za zmínku také stojí, že jejich mateřská strana pomáhala uprchlíkům z Německa, kteří přecházeli na československé území.
Zdroje:
BENDA, Jan. Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938-1939. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2013, 542 s. ISBN 978-802-4621-197.
PEJČOCH, Ivo. Armády českých politiků: české polovojenské jednotky 1918-1945. Vyd. 1. Cheb: Svět křídel, 2009, 162 s. Svět křídel. ISBN 978-80-86808-60-4.
http://www.kvh.estranky.cz
http://www.ceskenarodnilisty.cz
http://www.zcm.cz/vystava/zapomenuti-hrdinove
Vyhledávání
Dnešní den v historii
21.listopadu 1276 – Přemysl Otakar II. uzavřel ve Vídni příměří s římským králem Rudolfem I. Habsburským.
21.listopadu 1347 – Karel IV. založil benediktinský klášter na Slovanech, zvaný též emauzský (v dnešním Novém městě pražském)
21.listopadu 1916 zemřel rakousko-uherský panovník František Josef I.