ČESKOSLOVENSKO

Mnichovský diktát

Adolf Hitler se po svém nástupu k moci netajil, že chce Československo zlikvidovat. Jako záminku k zákroku vůči Československu si Hitler vzal ochranu německého obyvatelstva v ČSR. Povolal k sobě vůdce sudetoněmecké strany Henleina a koncem března 1938 mu dal příkaz, aby systematicky kladl československé vládě takové požadavky, které nemůže přijmout. Zjevně mu nešlo o to, aby se plnily národnostní požadavky Němců, ale o vyvolání nepokojů, které by v konečném důsledku poskytly záminku k napadení Československa. První krok ve smyslu Hitlerových instrukcí učinil Henlein již na  - Karlovarském sjezdu v 24. dubnu 1938; vyhlásil tam program, který měl proměnit české a moravské pohraničí v samostatnou správní oblast, kde by neomezeně vládl Henlein a jeho strana.

     V polovině května začalo Německo - prý - přesouvat vojsko k československým hranicím. SdP zároveň vyvolávala nepokoje v pohraničních oblastech. Československá vláda vedená Hodžou se odhodlala k vyhlášení částečné mobilizace.  Ukázalo se však, že německá vojska se tehdy vůbec nepřemisťovala. Tento zákrok překvapil Hitlera (považoval mobilizaci za nehoráznou provokaci) i Henleina. Hitler radil Henleinovi, aby takticky ustoupil, a proto Henlein na Hitlerův pokyn projevil ochotu jednat o svých požadavcích s Hodžou. Bylo však jasné, že schůzka neskončí dohodou.
    Koncem května Hitler prohlásil, že je rozhodnut zničit Československo vojenskou silou. Velká Británie zasáhla do krize a vyslala do Československa zprostředkovatele mezi Československou vládou a Henleinem. Zprostředkovatelem byl známý anglický germanofil lord Walter Runciman. Když Runcimanova mise skončila, podal prohlášení, které podporovalo sudetské Němce, proto československá vláda oficiálně přijala Henleinovy požadavky. Henlein i Hitler byli zaskočeni. Nepřáli si, aby vláda tyto požadavky přijala. Měli zájem na stupňování napětí. Henlein se proto pokusil 12. září v pohraničních oblastech o puč, ten však skončil naprostým fiaskem.

    Hitlerovi se zdálo, že se tento problém vyvíjí velmi pomalu, proto se 15. září v Berchtesgadenu sešel s britským ministerským předsedou Chamberlainem, který při setkání prohlásil, že nemá zásadní připomínky proti odstoupení českého pohraniční Německu. Chtěl jen otázku konzultovat s vládou a také s Francií.
    Německé požadavky měla řešit konference v Mnichově, kde se 29. září setkali zástupci Německa, Itálie, VB a Francie – Hitler, Mussolini, Chamberlain a Daladier. Rozhodli o tom, že Československo odstoupí pohraniční oblasti Čech a Moravy Německu. Podkladem pro jednání byl návrh předložený Mussolinim, ve skutečnosti však vypracovaný Německem. Pohraniční oblasti, kde převažovali etničtí Němci, se měly stát součástí Německa. Československo se ocitlo v izolaci a za této situace přijalo 30. září výsledky mnichovské konference. Německo během několika dní vojensky obsadilo pohraničí oblasti i s vybudovanými obrannými opevněními.

 zleva: Neville Chamberlain za Velkou Británii, Édouard Daladier, zástupce Francie, Adolf Hitler za Nacistické Německo a Benito Mussolini za fašistickou Itálii

Ničení československých hraničních orientačních sloupů

Uprchlíci z pohraničí

Fotky pocházejí z wikipedie