KULTURA

Muzeum na demarkační linii Rokycany

Rokycanské muzeum je druhé největší vojenské technické muzeum u nás. Zaměřuje se na válečnou techniku, výzbroj a výstroj armád Československa (do roku 1939), USA, Velké Británie, Sovětského svazu a Německa na konci války. Expozice je umístěna v několika venkovních stáních a jedné budově a je rozdělena na automobilní techniku, obrněná vozidla a tanky. Vnitřní expozice pak v několika místnostech ukazuje výzbroj a výstroj jednotlivých armád.

Muzeum jsem navštívil jednu deštivou květnovou neděli naplněn velkým očekáváním. A můžu říct předem, že mě nezklamalo. Místo toho mě zradily baterie mého foťáku, takže fototokumentace, kterou jsem pořídil je mizerná. A teď už dojmy: v muzeu jsme jako návštěvníci byli sami. Kromě nás tu ovšem byla spousta pracujících nadšenců (alespoň věřím, že to byli nadšenci - při muzeu funguje klub vojenské historie), kteří pracovali na vystavené technice. Nevím, jestli tu v sezoně vládne takový ruch, ale já jsem měl spíš dojem, že jsem se ocitl na nějaké zapomenuté vojenské základně. Spousta rozebraných aut (vyndané motory, až na podvodzky odstrojená vozidla ...), na kterých pracují technici v maskáčích, mezi tím rejdí psi.

Ale teď zpět k expozici: po vstupu do muzea vás přivítá tmavě šedý německý panther. Podle šipek se dostanete k přístřešku s automobilní technikou. Kromě sovětských zilů a československých tater a nezbytných W3Sek, z nichž mnozí ještě pamatují na našich silnicích, zde můžete vidět opravdu zajímavé kousky. Klasické německé blitzy, mercedes, steyr, nechybí samozřejmě "německá" technika české výroby. Českou předválečnou techniku zastupují OA Tatra vz. 30 a Walter. Z "američanů" nesmí chybět jeepy (v době naší návštěvy tu byly dva, ale kdoví, jestli tím jedním, který stál tak trochu mimo řadu nepřijel někdo z muzejníků), všudypřítomné Dodge 54, nákladní GMC CCKW a Studebaker. Jako obdivovatel britské techniky jsem si nakonec nechal Ford CMP a Bedford OY (o notný kus dál jsem v péči členů klubu viděl další Ford (nebo Chevy?) CMP - tentokrát s pozdější verzí kabiny). Vozidel je tu tolik, že jsou pod přístřeškem namačkána, a moc špatně se fotí. Není prakticky možnost prohlédnout si je zezadu, což je škoda.
Prohlídka dále pokračuje kolem budovy s vnitřní expozicí. Ta je uspořádána do místností podle jednotlivých států, uvidíte tu zbraně, uniformy a další části výstroje a dobových reálií. Ve vnitřních prostorách trochu překvapí motocykly.

Po opuštění budovy návštěvníka čeká ještě expozice obrněných transportérů, kterým počtem dominují německé (později i českou armádou používané) polopásy. Na poslední stojánce si potom můžeme prohlédnout řadu tanků - tady pro změnu převažují sovětské výrobky. Celá expozice je "proložena" vybranými kousky dělostřelecké techniky různého stáří a provenience.