Přihlášení
Spřátelené weby
LETECKÁ TECHNIKA
Suchoj Su-17 Fitter
První sovětské pokusy a výzkumy v oblasti měnitelné geometrie křídel se soustředily již na Su-7. Původní nosné plochy byly ovšem pro konverzi nevhodné, proto v srpnu 1966 poprvé vzlétl prototyp zcela přestavěného stroje, který dostal označení Su-7IG. Letoun poháněl nový výkonnější motor a stroj získal lepší vlatnosti než kterákoliv z předchozích verzí Su-7, především při operacích z polních letišť. Do služby byl typ zařazen roku 1971, jeho hlavním uživatelem se stalo sovětské letectvo. Verze Su-17M Fitter-C má výkonnější motor AL-21F-3. Su-17M-2 Fitter-D má prodlouženou a sníženou příď, radar pro sledování terénu v radomu pod přídí a laserový hledáček ve středovém kuželu nasávacího otvoru. Poslední vývojovou variantou této verze se stal typ Su-17M-4 Fitter-K. Typickým rysem konstrukce se stal výstupek s chladícím systémem před náběžnou hranou kořenu svislé ocasní plochy, letoun měl ale také zcela novou avioniku. Typ Su-17 sloužil pouze v letectvu SSSR. Ve službě leteckých sil států bývalého Sovětského svazu zůstává okolo 165 letounů této verze, obvykle létají s podvěsem s průzkumnou aparaturou pod trupem. Mnohé Su-17 již skončily zakonzervovány ve skladištích, odkud zřejmě nikdy nebudou vytaženy.
První verzí bitevního letounu Su-17 s měnitelnou geometrií křídel, určeného k útokům proti pozemním cílům uvolněnou pro export, se stal typ Su-20. Letoun je shodný s Su-17M Fitter-C, od něhož se liší aerodynamickými plůtky na vnitřních částech křídel, přestavěnou svislou ocasní plochou, jediným brzdícím padákem a osmi pylony pro zavěšení výzbroje. Stroje s redukovanou výzbrojí operují, či operovaly v Afghánistánu, Alžírsku, Angole, Egyptě, Iráku, severní Koreji a ve Vietnamu. Vyráběna byla i modernizovaná verze Su-22 Fitter-F, která má pod přídí aparaturu s radarem varujícím před terénními překážkami a pulzním radarem dopplerovského typu. Dalším rysem, který odlišuje verzi Su-22 od Su-20, jenž má hladkou zadní část trupu, jsou výrazná boční rozšíření trupu směrem dozadu, do šachet hlavního podvozku. Tato změna konstrukce byla vynucena zastavěním turboreaktivního motoru Tumanskij R-29-BS-300, který nahradil pohonnou jednotku Ljulka AL-21F3 u Su-20.
Suchoj Su-17M3 s podvěsnou protiradiolokační střelou Ch-25MP, dvěma protiletadlovými střelami R-60 a raketnicí B-8M1 pro neřízené rakety S-8
Výzbroj
Pevnou výzbroj tvoří 2 kanony NR-30 ráže 30 mm se zásobou 80 nábojů na hlaveň. Pro přídavnou výzbroj je k dispozici 9 závěsníků s nosností až 4250 kg, a může ji tvořit kombinace PLŘS AA-8, protizemních střel AS-7, AS-9, AS-10, raketnice UV-32-57, FAB-500, přídavné nádrže (639, 958 kg) a jaderná puma TN-1000 (jen sovětské stroje).
Kh-25ML (AS-10)
Uživatelé
Afghánistán, Alžírsko, Angola, býv. Československo (Česká republika - vyřazeny 2002, Slovensko), Egypt, Indie, Irák, Jemen, Kuba, KLDR, Libye, Maďarsko, NDR, Peru, Polsko (Su-22M4; Su-22UM3K), Rumunsko, býv. SSSR< (Ázerbájdžán, Bělorusko), Sýrie, Vietnam
Stíhací bombardér Su-22M4, vyznačující se měnitelnou geometrií křídla
Verze
Su-7 - výchozí typ
Su-17 - výkonnější typ s měnitelnou geometrií křídel (viz text)
Su-17M - verze s motorem AL-21F-3
Su-17M-2 - modernizovaná verze (viz text)
Su-17UM-2 - cvičně bojová verze
Su-17M-3 - verze se zkosenou přídí pro lepší výhled pilota
Su-17UM-3 - cvičně bojová verze
Su-17M-4 - modernizovaná verze (viz text)
Su-20 - exportní verze (viz text)
Su-20R - průzkumná verze
Su-22 - modernizovaná verze vycházející z Su-20 (viz text)
Su-22U - cvičně bojová verze
Su-22M-3 - modernizovaná verze
Su-22UM-3K - cvičně bojová verze
Su-22M-4 - modernizovaná verze
Su-22
TTD letounu Su-17 | |
země původu | Sovětský svat (SSSR) |
výrobce | OKB Suchoj |
vyrobené stroje | ? (výroba ukončena) |
cena jednoho stroje | ? |
datum vzletu | 1.7.1969 |
ve výzbroji od | 1970 (VVS) |
posádka | 1 (pilot) |
pohon | 1x Ljulka AL-21F-3 |
max. výkon | 1x 109,80 kN |
max. rychlost | 1 860 km/h (M=1,70) |
max. stoupavost | 230,00 m/s |
max. dostup | 14 200 m |
dolet | 1150 - 1 000 km (bojový), 2 300 km (max.) |
délka trupu | 19,02 m |
rozpětí křídla | 10,02 až 13,68 m |
nosná plocha | 34,50 až 38,50 m² |
výška | 5,12 m |
hmotnost prázdná | 12 160 kg |
max. vzletová hmotnost | 16 400 kg |
hmotnost paliva | 3 770 kg |
Vyhledávání
Dnešní den v historii
23.listopadu 1457 zemřel Ladislav Pohrobek (český král 1444 – 1457)