LETECKÁ TECHNIKA

Northrop F-5 Tiger

Thajský Northrop F-5E Tiger II

Vývoj lehkého, nenáročného a především pro export do spojeneckých a spřátelených států určeného stroje byl zahájen v roce 1955. První prototyp označený N-156F vzlétl 30. července 1959. První sériový stroj byl zalétán v říjnu 1963. Letoun vznikl odvozením a dalším vývojem nadzvukového cvičného stroje T-38 Talon. V konstrukci draku jsou uplatněny běžné slitiny lehkých kovů. Lichoběžníkové křídlo má šípovitost náběžné hrany 25°. K charakteristickým vnějším znakům patří dlouhá štíhlá ostrá příď, dvojice přídavných nádrží o objemu po 190 l, krátká a u kořene široká SOP. Stroj není vybaven palubním radarem a jen jednoduchým přístrojovým vybavením. Pohon zajišťují dva motory General Electric J58-GE-13 s max. tahem po 12,1 kN nebo 18,13 kN s přídavným spalováním. V říjnu 1962 se americké ministerstvo obrany rozhodlo nakoupit ve velkém množství právě tyto stroje, jež hodlal poskytnout za výhodných podmínek spřáteleným státům. Celkem bylo firmou Northrop vyrobeno 889 kusů letounů verzí F-5A (617 ks), RF-5A (89 ks) a F-5B (183 ks). Licenčně byl stroj F-5A/B vyráběn také kanadskou firmou Canadair pod označením CF-5A (164 ks) resp. CF-5B (76 ks), španělská firma CASA vyrobila pro potřeby španělského letectva 18 strojů F-5A, 18 strojů průzkumné verze RF-5A a 34 cvičných F-5B. Na konci 80. let se začalo uvažovat o modernizaci strojů I. i II. generace typu F-5. V roce 1993 přišla firma Northrop s programem modernizace MLU a v roce 1994 byla mezi Northropem a USAF podepsána dohoda. Modernizace by měla prodloužit životnost draku o dalších 6000 až 8000 letových hodin (12-15 let další služby). Modernizace zahrnuje výměnu a zesílení různých částí draku letounu, křídel a ocasních ploch, křídlových i trupových nosníků, palivových nádrží a modernizaci avioniky a elektroniky.

V listopadu 1970 zvítězil letoun F-5E Tiger II v soutěži mezi americkými firmami na následovníka mezinárodního bojového letounu, který by nahradil typ F-5A. Vylepšený stroj je vybaven výkonnějšími pohonnými jednotkami J85-GE-21B o výkonu 2x 22,24 kN, má prodlouženou přední podvozkovou nohu, což mu umožňuje lepší operativnost z krátkých startovacích drah, má větší kapacitu palivových nádrží v delším trupu, nové vstupní otvory motorových trysek, širší trup i křídla, mohutnější kořeny křídel a manévrovací klapky. Dodávky sériových strojů začaly v roce 1972. USAF tyto stroje používala na základnách v USA, Velké Británii a na Filipínách v roli "nepřítele" při nácviku vzdušného boje. Firma Northrop vyrobila celkem 752 letadel verze F-5E, 189 cvičných strojů F-5F a 12 průzkumných RF-5E Tiger Eye. Licenční výroba probíhala na Taiwanu (242 strojů F-5E, 66 cvičných F-5F Chung Cheng), ve Švýcarsku (84 ks F-5E a 18 ks F-5F) a Jihokorejské zbrojovky v licenci vyrobily 48 strojů F-5E a 20 F-5F. Pro stroje F-5 všech verzí byl firmou Northrop připraven program modernizace MLU, schopný prodloužit životnost letounu až o 15 let (viz F-5A). Izraelská firma IAI vypracovala program modernizace pouze pro stroje F-5E/F. Je oproti programu firmy Northrop dražší, ale umožňuje užívání většího spektra výzbroje a výstroje. Životnost přestavěných strojů F-5E/F prodlužuje až o 20 let. Tento program si pro své stroje vybralo chilské letectvo, jehož modernizované stroje jsou označovány jako F-5E Tiger III. Další modernizační programy MLU pro své stroje zvolil Taiwan, Singapur a Brazílie. Tyto modernizace jsou podobné programu firmy Northrop. Zatím poslední modernizací je typ Tiger IV dotovaný USAF, který by měl sloužit jako příprava pro budoucí piloty strojů F-16. K dispozici je pouze létající technologický demonstrátor, který vzlétl 20. 4. 1995.

Výzbroj

Pevnou výzbroj tvoří dva kanony M39 se zásobou 280 nábojů na hlaveň. Přídavná výzbroj se zavěšuje na 4 podkřídlové a 1 podtrupový závěsník s celkovou nosností 2800 kg.

Zahraniční uživatelé

 brazílie   brazilské letectvo užívá 45 strojů F-5E, 10 cvičných F-5F a 12 průzkumných RF-5E. Brazilské stroje byly v průběhu 90. let modernizovány a byla jim prodloužena životnost na dalších asi 15 let služby.
 etiopie  
 filipíny  
 chile   chilské letectvo pro své stroje F-5E/F zvolilo modernizační program izraelské firmy IAI. Modernizované stroje nesou označení Tiger III, jsou vybaveny pokročilou avionikou a systémy, mají schopnost nést nejmodernější výzbroj a životnost se prodloužila o dalších 20 let.
 indonésie  
 írán   před islámskou revolucí a pádem Šáhova režimu v roce 1979 byl íránskému královskému letectvu dodán velký počet letounů F-5. Írán použil své F-5 během války s Irákem v letech 1980-1988.

Íránští piloti a letoun Northrop F-5

 jižní korea   korejské letectvo provozuje 48 jednomístných strojů F-5E a 20 cvičných F-5F.
 kanada   kanadský průmysl vyráběl letouny F-5 licenčně pod označením CF-5A a CF-5B. V současnosti však již žádný z kanadských strojů neslouží.
 keňa   keňskému letectvu slouží 12 letadel F-5E.
 libye   lybijské letouny byly vyřazeny pro nedostatek náhradních dílů, vzhledem k zbrojními embargu, a není pravděpodobné, že by znovu vzlétly.
 malajsie  
 maroko  
 nizozemsko   pro nizozemské letectvo byla vyráběna verze NF-5A, resp. NF-5B. V současné době jsou všechny nizozemské F-5 již vyřazeny a část předána řeckému letectvu.
 norsko   norské letectvo provozuje 15 strojů F-5A/B.
 řecko   z evropských zemí je největším uživatelem řecké letectvo s 64 jednomístnými F-5A, 8 cvičnými F-5B, 11 NF-5A dodanými z nizozemska a 6 průzkumnými RF-5A.
 saúdská arábie   jedním z největších uživatelů je s celkem 110 stroji F-5A saúdské královské letectvo.
 singapur   singapur provozuje 5 strojů F-5E a 3 cvičné F-5F.
 španělsko   ve španělském letectvu slouží 22 strojů SF-5A/B pod označením C-9.
 švýcarsko   ve švýcarském letectvu užívají 84 letounů F-5E a 18 cvičných F-5F. S Tigery také létá švýcarský display team.
 taiwan   největším uživatelem letounu F-5 vůbec je letectvo taiwanu. Slouží zde 242 letadel F-5E a 66 cvičných F-5F.
 thajsko  
 tunisko  
 turecko   saúdské letectvo je s celkem 125 stroji F-5A a NF-5A dodanými z Nizozemska, a 18 průzkumnými RF-5A největším uživatelem této verze.
 uruguay   v uruguayském letectvu slouží 12 letadel F-5A.
 venezuela  
 vietnam   po odchodu američanů z jižního Vietnamu roku 1973 a jeho následné porážce o dva roky později zůstalo komunistické armádě jako kořist nespočet letadel F-5A a F-5B. Jaký je stav těchto strojů dnes není známo.

Verze

F-5A - základní verze.
F-5B - dvoumístná cvičně bojová verze odvozená z F-5A.
F-5C - modernizovaná verze, která však nakonec nebyla zavedena do výzbroje.
CF-5A/B - licenční verze kanadského letectva s motory J58-GE-15 o jednotkovém tahu 19 kN.
NF-5A/B - verze nizozemského letectva s motory J58-GE-15.
RF-5A/E - verze pro fotografický průzkum.
SF-5A/B - verze určená pro španělské letectvo, která zde nesla označení C-9.
F-5E - modernizovaná verze.
F-5F - dvoumístná verze vycházející z F-5E.
F-5G - původní označení F-20.
F-20 Tigershark - na rozdíl od starších F-5 je tato verze poháněna pouze jedním motorem F404-GE-400 o tahu 71,13 kN, který je však o 80% výkonnější. Je to první jednomotorové letadlo, které dosáhlo rychlosti Mach=2. Součástí výstroje je vícefunkční radiolokátor AN/APG-67 s možností pohledu dolů, plně digitální palubní počítač pro vyhodnocování a zpracovávání letových údajů, zobrazovací displeje, výstražný radar AN/ALR-40 a systémy AN/ALE-40 a AN/ALQ-171 pro elektronický boj. Letoun sice splňoval všechny konstrukční požadavky a firma se snažila zvýšit exportní schopnosti užitím široké palety výzbroje i nízkou cenou, ale F-20 se mezi odběrateli neprosadil. Firma Northrop své zkušenosti s typem F-20 převedla do modernizačního programu MLU.

X-29A - 14. prosince 1984 vzlétl první ze dvou experimentálních letounů X-29A firmy Grumman, který byl postaven pro zkoumání využití křídel s negativní šípovitostí. Při svých letech, kterých bylo více než 200, prototyp X-29A potvrdil předpoklady, že takovéto uspořádání křídel snižuje rychlost odtržení proudnice, zlepšuje manévrovací schopnosti letounu a snižuje jeho náchylnost k pádu do vývrtky. Druhý prototyp vzlétl o několik let později a jeho úkolem bylo ověření chování letadla při velkých úhlech nastavení křídel. Experimentální letoun X-29A je postaven na základě stroje F-5E Tiger II. Přední část stroje je identická s leouny F-5E, v zadní části trupu má však umístěné kupředu rozevřené nosné plochy s negativním šípem o rozpětí 8,29 m. Těsně před nimi na bočních nasávacích otvorech jsou na stejné úrovni pomocné pohyblivé kachní plochy. K pohonu slouží dvouproudový motor General Electric F404-GE400 s maximálním tahem 71,17 kN, který umožňuje stroji dosáhnout maximální rychlosti 1,6 Mach.

TTD letounu F-5A
země původu	Spojené státy americké (USA)
výrobce	Northrop Aviation Co.
vyrobené stroje	1 199 ks F-5A/B, 1 434 ks F-5E/F, 2 ks X-29A (výroba ukončena)
cena jednoho stroje	11,10 mil. USD
datum vzletu	30.7.1959
ve výzbroji od	10/1963 (USAF)
posádka	1 (pilot)
pohon	2x General Electric J58-GE-13
max. výkon	2x 18,13 kN
max. rychlost	1 487 km/h (M=1,40)
max. stoupavost	140,00 m/s
max. dostup	15 200 m
dolet	340 - 880 km (bojový), 2 250 km (max.)
délka trupu	14,39 m
rozpětí křídla	7,70 m
nosná plocha	15,78 m²
výška	4,01 m
hmotnost prázdná	3 670 kg
max. vzletová hmotnost	9 350 kg
hmotnost paliva	1 996 kg