LETECKÁ TECHNIKA

Northrop B-2 Spirit

Dvoumístný čtyřmotorový strategický bombardér s vlastnosmi STEALTH.
  Letoun B-2 byl vyvíjen od roku 1978 na základě požadavku USAF mít bombardér, schopný pronikat do nepřátelského prostoru, jímž by částečně nahradilo a doplnilo tvořené typy Rockwell B-1B Lancer a Boeing B-52 Stratofortress. Měly být použity tzv. "stealth" technologie; bombardér měl být v co nejmenší možné míře zachytitelný radarem. Zvítězila firma Northrop, jež prosadila koncepci létajícího křídla, o níž usilovala již od 50. let. První prototyp vzlétl 17. 7. 1989 a první sériový stroj opustil tovární halu 17. 12. 1993. Objednávka byla snížena z původních 132 na pouhých 21 strojů. Redukce byla důsledkem zániku hrozby ze strany SSSR. Náklady na výrobu těchto strojů za celé období činily 44 miliard USD, na jeden stroj tedy připadá asi 2,1 miliardy USD

Všech 21 strojů slouží u 509. bombardovacího křídla USAF. V boji byly B-2 (zúčastnilo se šest strojů) poprvé použity na jaře 1999 při útocích proti Jugoslávii. Při celkovém počtu 49 misí stroje vzlétaly ze své domovské základny Whiteman v Missouri a po splnění mise se zase vracely zpět. Každý let trval asi 17 hodin. Zatím poslední akcí těchto strojů bylo bombardování pozic Talibanu v roce 2001. Dálkového bombardování se zúčastnilo šest letounů, přičemž zbylých patnáct nebylo použito, přestože byly plně letuschopné. B-2 opět vzlétaly ze své domovské základny, po svržení pum však pokračovaly na britskou základnu na ostrově Diego Garcia v Indickém oceánu, kde se vyměnily osádky a doplnilo palivo, poté stroje opět odletěly do USA. Podle ministra obrany USA Donalda Rumsfelda, který jednal na přelomu let 2001-2002 s generalitou USAF o budoucnosti dálkového bombardovacího letectva, je do budoucna nutno doplnit počet současných strojů B-2. Výrobce letadla nabídl před časem stavbu dalších 40 letounů za celkovou cenu 30 miliard, za jeden stroj by tedy cena dosahovala částky 750 milionů USD.

Technický popis

  nosné a ocasní plochy   Odtokové hrany křídla mají tvar písmene W a náběžné hrany mají úhel 40°. Šípová nosná plocha létacího křídla nese 6 ovládacích ploch, plní funkci křidélka, vztlakových klapek a výškovky. U konců křídla jsou umístěny brzdící plochy. Hrana křídla je pokryta nevodivým materiálem a její vnitřek tvoří zubatá struktura vytvořená diagonálními žebry a vyplněná materiálem pohlcujícím radarové záření.
 trup   V trupové části samokřídla je vpředu umístěna kabina osádky a ve střední části jsou vedle sebe dvě pumovnice. Čtyři dvouproudové motory General Electric F118-GE110 jsou umístěny ve výstupcích na křídle. Díky tvaru křídla, nízké čelní RCS a použití povrchových materiálů absorbujících radarové paprsky (tzv. RAM) je obtížné zachytit letoun současnými vysokofrekvenčními střeleckými radary. Kromě toho u výfukových trysek se směšují horké výfukové plyny se zvlášť přiváděným studeným vzduchem, což zmenšuje infračervený obraz letounu, nižší je i možnost jeho akustického zaznamenání. Aby se hluk z motoru nešířil dopředu, podzvukové proudění okolo letounu je zrychleno ve vstupech k motorům na nadzvukovou rychlost a v sacích kanálech je opět zbržděno na podzvukovou. Do výfukových plynů motorů se vstřikuje chlorofluorosulfirická kyselina, která zabraňuje vzniku kondenzačních stop.
 avionika a výstroj   Systém řízení FBW bez mechanického zálohování je doplněn systémem pro udržování stability. Další vybavení se skládá ze speciálního komunikačního systému Milstar, navigačního systému GATS (GPS-Aided Targeting System). K funkcím pasivního obranného systému ZSR-63 patří i aktivní rušení radarových odrazů. Jako zdroj dat používá B-2 kromě pasivních systémů také radar Hughes AN/APQ-181 LPI. Práci osádky usnadňuje možnost jednoduchého přepínání režimů pro vzlet, bojovou činnost a přistání. V bojovém stealth režimu jsou nedůležité systémy vypnuty a letoun je připraven k odhozu pum.

Výzbroj

 V každé z pumovnic je osminásobný rotační zbraňový závěsník. B-2 tedy může nést 16 kusů protizemních ŘS krátkého doletu AGM-131 SRAM II, nebo ŘS typu AGM-129 ACM, či stejný počet jaderných pum B83 nebo B61. Z konvenční výzbroje se počítá s 16 kusy řízených pum nové generace GBU-31 JDAM, GBU-36, GBU-37 nebo stejným počtem klasických pum Mk 84 o jednotkové hmotnosti 910 kg. Lze nést i 36 pum Mk 117 o hmotnosti 340 kg nebo až 80 pum Mk 82 hmotnosti 227 kg. Také je možné podvěsit 8 laserově naváděných pum GBU-27 nebo stejný počet klouzavých pum AGM-154 JSOW a AGM-137 TSSAM. Z kontejnerových pum může letoun nést 36 kusů CBU87, CBU89 či CBU97. Počítá se i s kontejnerovými pumami obsahujícími samostatně naváděnou protitankovou submunici.

Verze

B-2A - základní verze, jednotlivé stroje se liší avionikou

B2A

země původu	Spojené státy americké (USA)
posádka	2 (pilot, zbraňový operátor)
výrobce	Northrop Grumman B-2 Division
vyrobené stroje	21 (výroba ukončena)
cena jednoho stroje	872,25 mil. USD
datum vzletu	17. 7. 1989
ve výzbroji od	prosinec 1993 (USAF)
pohon	4x General Electric F118-GE-110
max. výkon	4x 84,5 kN
max. rychlost	Mach=0,95 / 1 110 km/h
max. stoupavost	?
max. dostup	15 250 m
dolet	8000 - 11 000 km (bojový), 18 532 km (max.)
délka trupu	21,04 m
rozpětí křídla	52,43
nosná plocha	465,00 m²
výška	5,18 m
hmotnost prázdného stroje	49 900 kg
max. vzletová hmotnost	170 550 kg
hmotnost paliva	81 635 kg