LETECKÁ TECHNIKA

Boeing B-52 Stratofortress

Šestimístný osmimotorový těžký strategický bombardovací letoun neformálně přezdívaný BUFF (Big Ugly Fat Fucker). 

Bombardéry B-52 slouží u Velitelství strategického letectva nepřetržitě již od roku 1955 a je jasné, že ve své nejmodernější modifikaci B-52H se dočkají služby i na počátku třetího tisíciletí (s vyřazováním nejmodernějších strojů se počítá okolo roku 2045). Vývoj tohoto strategického bombardéru, jehož původní projekt dokonce počítal ještě s turbovrtulovým pohonem, začal roku 1945. Prototyp poprvé vzlétl 15. dubna 1952 a dodávky 98 objednaných sériových letounů modifikací B-52A, B-52B a B-52C se rozeběhly v červnu 1955. Dodávky bombardérů verze B-52D začaly roku 1956. Po dokončení 101. sériového stroje B-52D v továrně v Seattlu byla výroba převedena do Wichity, kde bylo zkompletováno dalších 69 strojů. Následovaly modernizované verze B-52E a B-52F vyráběné v letech 1956-1957, po 100, resp. 89 kusech. První stroj verze B-52G poprvé vzlétl v říjnu 1958 a od následujícího února se dostával do výzbroje jednotek Velitelství strategického letectva. Bylo postaveno 193 bombardérů B-52G, poslední roku 1960. 173 kusů bylo upraveno na přepravu 12 ze vzduchu vypouštěných křídlatých střel AGM-86B a osm útočných raket krátkého doletu AGM-69 SRAM v pumovnici.

Verze B-52G je již prakticky vyřazena a ve výzbroji nadále zůstává pouze novější verze B-52H v počtu 85 strojů, přičemž se počítá s jejich redukcí na 76 letounů. Plánuje se modernizace několika strojů, které by měly sloužit přibližně do roku 2045. Bombardéry B-52 prošly za celou svou dlouhou kariéru mnoha bojišti, v letech 1964-1975 ve Vietnamské válce, roku 1991 ve válce v Perském zálivu, znovu v Zálivu při operaci Pouštní liška roku 1998, poté v roce 1999 při bombardování Jugoslávie pod vlajkou NATO. Bombardéry se účastnily i války proti Talibanu a teroristické síti Al-Kajda v Afghánistánu v letech 2001-2002, kde několikrát shodily obrovské BLU-82/B, tzv. "sekačka sedmikrásek", s výrazným ničivým i psychologickým efektem. Naposledy bombardovaly irácké cíle během operace Irácká svoboda v roce 2003.

Výzbroj

 nukleární: B53 (2 ks), B61 (8 ks), B83 (8 ks), AGM-129 ACM (12 ks), AGM-131 SRAM (12 ks), ALCM (20 ks)
konvenční: Mk 20 (18 ks), Mk 36 (51 ks), Mk 41 (8 ks), Mk 52 (12 ks), Mk 55 (8 ks), Mk 56 (8 ks), Mk 59 (51 ks), Mk 60 (8 ks), Mk 62 (51 ks), Mk 64 (8 ks), Mk 65 (8 ks), Mk 82 (51 ks), Mk 84 (18 ks), Mk 117 (51 ks), CBU52 (51 ks), CBU58 (51 ks), CBU71 (51 ks), CBU87 (30 ks), CBU89 (30 ks), CBU97 (30 ks)
"inteligentní": JDAM (18 ks), WCMD (30 ks), AGM-86C CALCM (20 ks), AGM-142 Popeye (8 ks), AGM-154 JSOW (18 ks), AGM-158 JASSSM (12 ks), AGM-137 TSSAM (12 ks), AGM-84 Harpoon (8 ks)

Verze

B-52A - základní verze

B-52B/C - dále modernizované verze

B-52D - u verze B-52D firma Boeing upravila systém řízení a do zadního střeliště nechala umístit čtyři půlpalcové kulomety. Původně byl tato modifikace určena k přepravě jaderných raket středního doletu, roku 1964 byl ale zahájen program, v jehož rámci byly B-52D přestavěny na 105 tzv. "železných bomb".

B-52E/F - verze s výkonnějšími motory J57-43W a modernizovaným navigačním a zaměřovacím systémem AN/ASQ-38.

B-52F zachycený při bombardování

B-52G - v této verzi se bombardér dočkal řady vylepšení, včetně tzv. "mokrého" křídla s integrálními palivovými nádržemi s nimiž měl mnohem větší zásobu pohonných látek a tedy i větší dolet. Zkrácená svislá ocasní plocha měla větší hloubku a k výbavě patřilo dálkově ovládané zadní střeliště se čtyřmi 12,7mm kulomety. Bombardér létal s rušícím zařízením Quail a dvojicí protizemních raket AGM-28 Hound Dog.

B-52H - verze, která má původní zadní střeliště s 12,7mm kulomety nahrazeno dálkově ovládaným šestihlavňovým rotačním kanónem M61A1 Vulcanráže 20mm. Pro nahrazení těchto kulometů byla navržena PLŘS AIM-92 Stinger, ale návrh byl nakonec zamítnut. V roce 1991 začaly úpravy verze H pro nošení ŘS AGM-129 ACM (Advanced Cruise Missile).

B-52H Stratofortress

28. srpna 2020 uskutečnilo USAF misi Allied Sky. Během jediného dne prolétly strategické bombardovací letouny B-52H nad všemi třiceti členskými státy NATO. Nad našim nebem se účastnila jako doprovod dvojice JAS-39C Gripen našich vzdušných sil.

B-52H

země původu	Spojené státy americké (USA)
posádka	6
výrobce	Boeing Military Airplane Co.
vyrobené stroje	744 (výroba ukončena)
cena jednoho stroje	30,00 mil. USD
datum vzletu	15. 4. 1952
ve výzbroji od	červen 1955 (USAF)
pohon	8x TF33-P-3/103
max. výkon	8x 75,6 kN
max. rychlost	Mach=0,80 / 950 km/h
max. stoupavost	10,20 m/s
max. dostup	15 150 m
dolet	16 000 km (s max. nákladem), 20 150 (max.)
délka trupu	49,04 m
rozpětí křídla	56,40 m
nosná plocha	371,60 m²
výška	12,40 m
hmotnost prázdného stroje	83 500 kg
max. vzletová hmotnost	224 000 kg
hmotnost paliva	139 955 kg