LETECKÁ TECHNIKA

Dassault Rafale

Letoun Rafale vyvinula firma Dassault Aviation jako náhradu za stroje Jaguar, Mirage 5, Mirage F.1, Mirage IV, Crusader a Super Etendard. Jeden letoun ve čtyřech verzích tak nahradí minimálně šest různých typů. Vojenské letectvo obdrží jednomístné víceúčelové stroje Rafale C a bojové dvoumístné Rafale B. Námořnictvo původně počítalo pouze s jednomístnou víceúčelovou variantou Rafale M, ale na základě bojových zkušeností z 90. let se rozhodlo i pro dvoumístnou bojovou verzi Rafale N. Technologický demonstrátor letounu vzlétl 4. 7. 1986 a kvůli ekonomickým problémům se vývoj výrazně zpomalil. První prototyp verce Rafale C vzlétl 19. 5. 1991, 12. 12. 1991 Rafale M a 30. 4. 1993 Rafale B. První sériový letoun Rafale B vzlétl na konci roku 1998, resp. 1999 Rafale M a do konce roku 2001 bylo vyrobeno osm sériových strojů. Z finančních důvodů májí být dodávky prodlouženy do delšího časového období. Celkem mají dostat obě složky francouzských ozbrojených sil 294 letounů, přičemž 57 strojů by mělo být k dispozici do roku 2008.

Letoun Rafale je středoplošník s křídlem tvaru delty a plovoucími kachními plochami za kabinou. Pod kachními plochami jsou sací otvory, které přivádějí vzduch k dvěma motorům SNECMA M88-2 o jednotkovém výkonu 48,7 kN, resp. 75 kN s přídavným spalováním (jsou vyvíjeny nové motory SNECMA M88-3 o jednotkovém tahu 90 kN). V konstrukci draku jsou uplatněny hliníkové slitiny, umělohmotné kompozity, titan a další progresivní materiály. Na některých místech jsou použity materiály pohlcující radarové paprsky (RAM). Velmi moderní avionika letounu je utvořena tak, aby se co nejsnáze opravovala nebo modernizovala a zároveň co nejvíce umožňovala osádce věnovat se bojové akci. Řídící páka HOTAS s vybranými ovládacími prvky není umístěna uprostřed, ale na pravém bočním panelu. Informace jsou předávány v komplexní formě, která vzniká počítačovým programem slučování dat a informací z aktivních i pasivních systémů stroje. Přístrojová deska obsahuje rozměrný barevný diplej taktické situace HLD (Head-Level Display), který pilotovy umožňuje okamžitě přecházet ze sledování HUD (Head-Up Display) na HLD. Tento displej předtavuje základní zobrazovací jednotku pro vedení boje a navigaci. Na HLD se např. zobrazuje digitální barevná mapa, infračervený/TV obraz z příďového pasivního optoelektronického systému FSO a při vzdušném boji pak vertikální a horizontální situace, každá na své polovině displeje. Po stranách HLD jsou dva menší víceúčelové HDD, na kterých se zobrazuje zobrazení z radaru RBE2 (nepohyblivá anténa, pasivní elektronické skenování paprsku, řada multifunkčních režimů), údaje o stavu palubních systémů nebo z příďového FSO. Součástí je také komplexní zařízení pro obranný boj Spectra. Pro Rafale je vyvíjena anténa radaru RBE2 s aktivním elektronickým skenováním (AESA), která zvýší o polovinu dosah radaru. Před dokončením je přilbový zaměřovač TOPSIGHT a vyvíjí se i speciální aerodynamicky tvarované přídavné nádrže upevněné na hřbetě trupu (Fast Pack), které prodlouží dolet až o 25%.

Rafale-B

Verze:

Rafale C - jednomístná verze pro vojenské letectvo určená především k stíhacím úkolům
Rafale B - dvoumístná víceúčelová verze pro vojenské letectvo
Rafale M - námořní jednomístná verze se zpevněným drakem
Rafale N - dvoumístná námořní víceúčelová verze

Uživatelé:

Stroj objednán francouzskými ozbrojenými složkami v počtu 294 letounů.

Výzbroj:

Pevnou výzbroj tvoří jeden kanon GIAT 791 ráže 30 mm. K dispozici je celkem 14 závěsníků (u námořní verze pouze 13), na které lze zavěsit velmi rozmanitou škálu výzbroje do max. hmotnosti 8000 kg. K boji se vzdušnými cíly slouží PLŘS Mica s IČ nebo RL naváděním, Magic 2, proti pozemním cílům především ŘS Apache, Scalp, ASMP, laserem naváděné pumy GBU-12, pumy Mk82 a protilodní ŘS AM39 Exocet.