LETECKÁ TECHNIKA

Mikojan-Gurjevič MiG-23 Flogger

Československý MiG-23ML

Přestože byl MiG-21 bezpochyby vynikající letoun, trpěl nepříznivým poměrem mezi délkou doletu a velikostí bojového nákladu. Roku 1965 byl proto vydán požadavek na vývoj letounu, který by MiG-21 nahradil a současně vyřešil i tento problém. Konstrukční kancelář Mikojana a Gurjeviče reagovala dvěma návrhy; prvním z nich se stal prototyp E-230, v podstatě zvětšený MiG-21 se dvěma zdvihovými proudovými motory pro vzlet a jedním pro přímý let. Vstupy vzduchu pro zdvihové motory byly na hřbetě trupu za kabinou, výstupní trysky pak ústily pod trupem a byly zakončeny natáčecími tryskami. Při zkušebních letech se však ukázalo, že letoun se špatně ovládá, a tak bylo od této koncepce upuštěno. Druhým projektem, který později vyústil v prototyp E-23-11/1. Tento projekt se stal základem budoucího typu MiG-23, poprvé na veřejnosti byl předveden na leteckém dni r. 1967. Kromě křídel s měnitelnou geometrií se tento typ odlišuje od předchozích konstrukcí kanceláře Mikojana a Gurjeviče především vstupními otvory trysek po stranách trupu, což umožnilo zabudovat do přídě výkonný vyhledávací radar, a výrazně větší kapacitou palivových nádrží. Do služby v sovětském letectvu vstoupil roku 1972, o něco později jej začala používat i letectva dalších států Varšavské smlouvy. Podvozek je velmi pevný se širokým rozchodem, proto má MiG-23 možnost operovat i z nezpevněných vzletových ploch. Vzhledem k poloze křídla na vrchu trupu je podvozek zatahován do trupu. Křídlo lze nastavit do tří poloh. První, 16°, je určena pro vzlet a přístání, druhá, 45°, pro akrobacii a poslední, 72°, pro lety vysokou rychlostí. Letoun má pod zadní částí motoru velkou kýlovou plochu, která musí být při přistávání a pobytu na zemi sklopena. Tento proces je automatický a odehrává se společně s vyklápěním podvozku.

MiG-23M Flogger-B se od původní verze liší především lehčím, ale výkonnějším motorem Tumanskij R-27 o tahu 120 kN a dopplerovským pulzním radarem Safir-23. Tato verze vzlétla poprvé v roce 1971. Verze MiG-23MF, exportní varianta verze M, se od předchozích odlišovala modernějším radarem a zavěšenou aparaturou s infračerveným senzorem. Mnohé letouny MiG-23MF sloužily jako stíhačky, aby v této roli měly dostatečnou výkonnost, bylo nutné zredukovat velikost neseného bojového nákladu. Se zánikem východoněmeckého letectva se dostalo velké množství letounů MiG-23 z výzbroje NDR do skladů, kde leží zakonzervovány dodnes. Jakou mají před sebou tyto letouny budoucnost, mají-li vůbec nějakou, zůstává nejasné. První vzlet této verze je datován na rok 1974. Verze MiG-23ML Flogger-G dostala nový výkonnější motor Tumanskij R-35-300 o tahu 135 kN, byla odebrána jedna z nádrží, zmenšena svislá ocasní plocha a pod příď bylo instalováno pouzdro s infačerveným senzorem. Verze MiG-23MLA Flogger-G se od předchozího MiG-23ML lišila pouze elektronikou a sloužila jako záchytný stíhač pouze v letectvu SSSR. Verze MiG-23MLD Flogger-K byla dále zdokonalená verze MiG-23MLA, především byla vylepšena aerodynamika letounu a stroj dostala nový systém řízení palby Kaira. Dvoumístná verze letounu MiG-23 - MiG-23UB Flogger-C určená pro pokračovací výcvik byla pro potřeby exportu vyráběna s turboreaktivním motorem Tumanskij R-27. Pilotní prostor pro instruktora je umístěn za standardní kabinou. Sedačka instruktora je mírně zvýšená a instruktor má navíc k dispozici zasunovatelný periskop, proto je jeho výhled dopředu dostačující. Jednou z prvních zemí, jež o něj projevila zájem, byla Libye, později se letouny dostaly i do dalších arabských zemí.

MiG-23MLD

MiG-23B Flogger-F byl zkonstruován jako stíhací bombardovací verze základního modelu MiG-23 na požadavek sovětského frontového letectva. Letoun má zkosenou příď, palubní radar byl odstraněn. Kabina má pozvednutou sedačku a je dodatečně pancéřovaná. Pilot má, vzhledem k úpravám kabiny, mnohem lepší výhled na cíl. Palivové nádrže jsou vybaveny protipožárním systémem. Letoun má nízkotlaké pneumatiky, pohonnou jednotku shodnou s MiG-23M, vstupní otvory trysek byly zjednodušeny. Měnitelná geometrie křídel a kanonová výzbroj zůstaly zachovány ze stíhací verze MiG-23M Flogger-B. Letoun je schopen přepravovat střelu AS-7 KERRY, určenou k útokům proti hladinovým cílům. Je přímým předchůdcem typu MiG-27. Tento typ používala letectva Alžírska, Kuby, Egypta, Etiopie, Iráku, Libye, Sýrie, Vietnamu a států bývalé Varšavské smlouvy.

MiG-27

MiG-27 Flogger-D je vysoce specializovaná verze odvozena od letounu MiG-23B. Již podle vzhledu je jasné, že letoun byl navržen především k útokům proti pozemním cílům přímo na bitevním poli. Hlavní rozdíl mezi touto a původní verzí MiGu-23 spočívá v přídi, která je u letounu MiG-27 navržena tak, aby pilot měl při přibližování se k pozemnímu cíli ničím nerušený výhled. Vzhledem k tomu, že konstruktéři museli v přídi zachovat pouze laserový zaměřovač a čidlo určené k označení cíle, mohli její tvar zkosit a zašpičatit. Proti palbě lehkých ručních zbraní je pilot chráněn po stranách kabiny dodatečným pancéřováním. Dosažení vysokých výkonů v hloubkovém letu napomáhá měnitelná geometrie vstupních otvorů trysek motoru a měnitelný průřez výstupního otvoru, jimiž byly nahrazeny původní lehčí pevné díly. Tento typ letounu byl do výzbroje zařazen na konci sedmdesátých let. Jeho sériová výroba byla ukončena roku 1984. Licenčně se vyráběl v Indii pod označením MiG-27M Bahadur.

MiG-27K

Uživatelé:

Afghánistán vyřazeny/zničeny
Alžírsko (60 ks)
Angola (80 ks)
Bulharsko (40 ks)
býv. Československo
    Česká republika vyřazeny
    Slovensko
Čína
Egypt (45 ks)
Etiopie (45 ks)
Indie (125 ks MiG-23; 165 ks MiG-27)
Irák
Jemen (25 ks)
Kuba (40 ks)
KLDR (60 ks)
Libye (200 ks)
Maďarsko
NDR
Polsko
Rumunsko
býv. SSSR
    Bělorusko (MiG-23; MiG-27)
    Kazachstán (MiG-23; MiG-27)
    Rusko (MiG-27 vyřazeny)
    Ukrajina
Súdán
Sýrie (175 ks)
Vietnam

V e r z e :

MiG-23S - první sériová verze poháněná motorem Ljulka s tahem 98 kN
MiG-23SM - verze S vybavená čtyřmi zbraňovými pylony
MiG-23M - upravená verze MiG-23S (viz text)
MiG-23MF - exportní varianta verze MiG-23M (viz text)
MiG-23MS - exportní verze do méně spřátelených zemí
MiG-23ML - upravená verze MiG-23M (viz text)
MiG-23MLA - záchytný stíhač (viz text)
MiG-23MLD - vylepšená verze MiG-23MLA (viz text)
MiG-23UB - cvičně bojová verze (viz text)
MiG-23UM - cvičně bojová verze
MiG-23B - útočná verze bez palubního radaru (viz text)
MiG-23BN - verze MiG-23B s modernizovaným navigačním a útočným systémem
MiG-23BK/BM - dále upravené verze MiG-23B
MiG-27 - bitevní verze (viz text)

Bojové nasazení:

Arabsko-Izraelské války (1967, 1973 - Egypt; Sýrie)
Írán x Irák (1980 - 1988 - Irák)
Válka v Perském zálivu (1991 - Irák)

Výzbroj:

1 kanon GŠ-23L ráže 23 mm
5 podkřídlových závěsníků
PLŘS R-8 (AA-3 Anab), (AA-7 Apex), R-60 (AA-8 Aphid), (AA-10), (AA-11)
AS-7 Kerry
raketnice UV-16-57, FAB-500
jen MiG-27: AS-12, AS-14, raketnice UV-32-57