Přihlášení
Spřátelené weby
LETECKÁ TECHNIKA
Lockheed/Boeing F/A-22 Raptor
F-22 Raptor (Autor: Christopher Hubenthal)
F/A-22 je koncipován ne pro získání vzdušné převahy, ale pro získání a udržení naprosté vzdušné dominance. Kombinace technologií stealth, integrované avioniky, manévrovatelnosti a letu supercruise (let nadzvukovou rychlostí bez použití přídavného spalování) dává pilotovi F-22 schopnost "first-look, first-shot, first-kill" (první vidět, první vystřelit, první zabít) letadlo potenciálního protivníka.
V listopadu 1981 vydalo americké letectvo (USAF) specifikaci požadující vývoj pokročilého taktického bojového letounu (Advanced Tactical Fighter, ATF), který by nahradil typ F-15 Eagle. Konstrukční práce u Lockheedu se rozeběhly na počátku 80. let a první návrhy vycházely ze stroje F-117. To ovšem neodpovídalo požadavkům letectva na vysokou obratnost a manévrovatelnost stroje. Svou podobu získal projekt v roce 1985, kdy již splňoval podmínky nízké zjistitelnosti a zároveň obratnosti a nízkém aerodynamickém odporu pro nadzvukovou cestovní rychlost. V témže roce USAF vyzvala firmy Boeing, General Dynamics, Grumman, Lockheed, McDonnell Douglas, Northrop a Rockwell International k předložení jejich návrhů ATF. V červnu 1986 podepsali zástupci Lockheedu, Boeingu a General Dynamics dohodu o budoucí spolupráci na projektu, který zvítězí, přičemž nadále pokračovali v soutěži se svým vlastním. Podobnou dohodu podepsali o něco později i Northrop a McDonnell Douglas. Grumman a Rockwell ze soutěže odstoupily. V červnu 1986 byly letectvu předloženy výsledné projekty a 31. 10. byly vyzvány firmy Lockheed a Northrop ke stavbě 2 svých prototypů, přičemž obdržely částku 691 mil. USD. Projekt Lockheedu dostal označení YF-22A, konkurenční stroj Northropu pak YF-23A. Podle dohody se práce na YF-22A rozdělily na třetiny mezi partnerské firmy. 27. 8. 1990 vzlétl ze základny Edwards prototyp YF-23A, první vzlet YF-22A z výrobního závodu v Palmdale následoval 29. 9. 1990. První prototyp YF-22A byl vybaven motory General Electric YF120-GE-100, druhý pak Pratt & Whitney YF119-PW-100, které používal i konkurenční YF-23A a který byl nakonec vybrán pro pohon ATF. Zkoušky všech 4 prototypů probíhaly až do 23. 4. 1991, kdy byl prohlášen vítězem stroj YF-22A. Dále tak pokračovaly již jen zkoušky vítězného stroje, a to až do 25. 4. 1992, kdy při přistávání chybou pilota, kterému se nic nestalo, havaroval druhý prototyp a vzhledem k těžkému poškození byl dále používán k pozemním testům. Konečná podoba letounu byla představena v březnu 1992 a přes havárii pokračoval vývoj dál. První předsériový letoun F-22A Raptor byl zalétán 7. září 1997. USAF původně plánovalo zakoupit 760 strojů tohoto typu, později byla objednávka snížena na 648, 438, 339 a dnešních 295 kusů. Jestli toto číslo bude konečné ukáže čas a vláda George W. Bushe. Výroba se rozeběhla v roce 2002, do služby vstoupily první stroje v roce 2004, první letka se stala operačně schopnou prosinci 2005. V následujících letech začne F/A-22 nahrazovat v aktivní službě nejvýkonnější bojový letoun USAF, stávající F-15 Eagle.
Technický popis
nosné a ocasní plochy F/A-22A má hornoplošné uspořádání nosných i ocasních ploch. Křídla o rozpětí 13,56 m jsou lichoběžníková s úhlem náběžné hrany 41°, odtokové hrany 15°. Náběžná hrana křídla je sklopná, na koních křídel jsou rozměrné vztlakové klapky a křidélka. Sériová letadla mají oproti prototypovým šikmo useknuté koncové oblouky. Hydromotory křidélek a flaperonů jsou překryty stealth kryty. Dvě svislé směrové ocasní plochy jsou lichoběžníkového tvaru s úhlem náběžné i odtokové hrany 68°, obě plochy jsou vykloněny do stran směrem ven pod úhlem 60°. Oproti prototypům mají sériové stroje SOP mnohem štíhlejší, což snižuje RCS. Při pohledu ze strany kryjí velké směrovky přímé infračervené vyzařování ocasní části letadla a trysek. Vodorovné výškové ocasní plochy jsou umístěny těsně za nosnými plochami, přečnívají daleko za trup a motory, a jejich hrany jsou spolu s okraji nosných ploch zarovnány do shodných směrů.
trup Přední část trupu nese jednodílnou kabinu pilota, která se odklápí směrem dozadu. Pilot sedí na vystřelovacím sedadle sklopeném o 65° dozadu, což zlepšuje odolnost pilota při velkých přetíženích. Za kabinou následují po stranách vstupy vzduchu k motorům, v jejichž bocích je vždy po jedné šachtě s ŘS AIM-9 Sidewinder. Na hřbetě je zařízení pro tankování za letu, podobné tomu u F-16. Ve střední části trupu je velká zbraňová šachta a za ní jsou uloženy vedle sebe oba motory F119-PW-100. S těmito motory je letoun schopen nadzvukové cestovní rychlosti bez přídavného spalování. Chlazené vektorovatelné trysky svým plochým tvarem snižují infračervené vyzařování i hluk. Motory a trysky nejsou však zezadu díky vektorovatelnosti kryté. Při pohledu zpředu má trup pětiúhelníkový průřez, který by měl rozptylovat radarové záření dopadající radiálně na trup. Hrana dělící horizontálně příď trupu má stabilizační účinek při velkých úhlech náběhu a současně snižuje boční RCS. Boční kanály pro přístup vzduchu k motorům jsou zakřiveny směrem dovnitř k podélné ose a nahoru. Zakrývají tak čelní plochy motorů před přímým odrazem radarového záření. Vnější i vnitřní kovové části trupu jsou pokryté materiály absorbujícími radarové záření a RAM nátěrem.
přistávací zařízení Podvozek příďového typu je plně zatahovatelný. Celkem krátká příďová podvozková noha s jedním kolem se zatahuje dopředu do podvozkové šachty kryté dvoudílnými dvířky před radomem. Hlavní podvozkové nohy jsou umístěny v bocích trupu těsně za hlavní zbraňovou šachtou a zatahují se do šachet kopírujících trup krytých dvoudílnými dvířky. Pod zadní částí trupu je instalován sklopný přistávací hák.
avionika a výstroj V konstrukci jsou použity nejmodernější avionika i technologie stavby, jaké byly schopny partnerské letecké firmy poskytnout - pokročilý navigační, řídící a útočné systémy, které pro rozbor dat používají umělou inteligenci, takže snižují pracovní zátěž pilota. Vždyť také elektronika letounu F/A-22A tvoří téměř 40% jeho ceny. V přídi je umístěn radiolokátor nové generace Westinghouse/Texas Instruments AN/APG-77 MRS vybavený nepohyblivou plošnou fázovanou anténní soustavou s 2000 aktivními fázovanými prvky. K zjišťování a sledování cílů slouží systém IRST (Infra-Red Search and Track). Další důležité systémy jsou systém pro elektronický boj kombinovaný s výstrahou proti PLŘS Lockheed-Sanders AN/ALR-94 a komunikační, navigační a identifikační systém firmy TRW ICNIA (Integrated Communication, Navigation, Identification Avionics). Propojením těchto systémů vznikl nejmodernější integrovaný radioelektronický systém označovaný Pave Pillar, jehož základem je počítač CIP (Common Integrated Processor) firmy Hughes. Pilot může zvolit stupeň utajení, kterým se řídí množství emisí vyzařovaných těmito systémy. Aktivní senzory se používají jen ve velmi krátkých impulzech, zatímco pasivní sledují nepřítele nepřerušovaně. K řízení letounu je použit systém fly-by-wire firmy General Dynamics, který automaticky polohuje řídící plochy a trysky motoru podle údajů z přístrojů a řídící páky HOTAS (všechny důležité prvky na ovládací páce), což velice usnadňuje řízení letounu. Veškeré údaje se pilotovi zobrazují na displejích v palubní desce. Jsou zde umístěny barevné LCD displeje - 2 MFD o rozměrech 20x20 cm, 3 MFD 15x15 cm a samozřejmě HUD před obličejem pilota. Ve vývoji je také přilba s průhledovým displejem a integrovaným zaměřovačem HMD (Helmet-mounted Display).
Výzbroj
Pevnou výzbroj tvoří šestihlavňový kanon M61A2 se zásobou 480 kusů munice umístěný v kořeni pravého křídla. Kanon je ukrytý ve vlastní šachtě, která se otevírá těsně před střelbou. Základní výzbroj se umisťuje do hlavní zbraňové šachty, kde může být neseno až 6 PLŘS AIM-120C AMRAAM, případně 2 PLŘS AIM-120C a 2 pumy JDAM naváděné GPS. Na bocích sacích kanálů jsou na každé straně jedna šachta pro 1 PLŘS AIM-9 Sidewinder. Počítá se i podvěsnou výzbrojí, kterou by měla tvořit kombinace uvedených ŘS, pum a přídavných nádrží celkem na 4 odjímatelných pilonech.
Verze
YF-22 - prototyp
F/A-22A - základní jednomístná verze které se týká popis
F-22B - plánovaná dvoumístná verze která byla z úsporných důvodů zrušena
Vyhledávání
Dnešní den v historii
24.listopadu 1571 zemřel přestavitel českého humanismu, biskup Jednoty bratrské Jan Blahoslav, český teolog, básník, historik, hudební teoretik a jazykovědec