LETECKÁ TECHNIKA

Mikojan-Gurjevič MiG-21 Fishbed

MiG-21 si vydobyl renomé jednoho z nejužitečnějších bojových letounů poválečné éry. Odhaduje se, že bylo vyrobeno asi 12 000 letounů všech verzí, které sloužily nebo ještě slouží v ozbrojených silách 50 zemí. Základní konstrukce byla vytvořena během osmnácti měsíců po skončení korejské války na žádost sovětských úřadů o přepadový stíhač pro dobré počasí s omezenými možnostmi pro útok na pozemní cíle. Vzniklo asi třicet předsériových strojů, první stroje měly instalován proudový motor R-11 s tahem 50 kN. MiG-21 má dltovité křídlo. První prototyp E-4/1 s deltakřídlem vzlétl 16.června 1956. Začátkem roku 1958 vzlétl prototyp E-6 s rekonstruovaným trupem, zvláště zadní částí a novým překrytem kabiny. Aerodynamické plůtky na spodní straně křídla nahradil jeden větší na spodní části trupu. Byl to prototyp definitivního sériového MiG-21. Do služby v sovětském letectvu byl zařazen v roce 1959. MiG-21 je velmi výkonný, obratný a spolehlivý letoun, ale má mírné nedostatky v avionice, hlavně v absenci vybavení pro operace ve zhoršených povětrnostních podmínkách.

MiG-21F Fishbed-B se od původní verze liší jen mírně, a to uspořádáním antén v trupu. Je vyzbrojen dvěma 30mm kanony NR-30. Sériový MiG-21F-13 Fishbed-C se do aktivní služby dostal roku 1958. Měl silnější motor a rozšířenou směrovou ocasní plochu. Pod křídly byly instalovány závěsníky pro podvěsnou výzbroj. MiG-21F-13 byl vybaven autopilotem KAP2K a katapultovacími sedačkami. Byla zvětšena kapacita palivových nádrží z 2280 na 2550 l a pod trupem zavěšena nádrž o 490 l. MiG-21PF s motorem R-11F2-300 o tahu 60 kN vlastnil vyhledávací a pronásledovací radar RP-21 Safir. Z tohoto důvodu musela být zvětšena příď letounu. Zvětšila se i hřbetní část trupu a byla zde umístěna nová elektronika a palivová nádrž. Verze MiG-21PFM Fishbed-E byl radikálně přepracovaný typ PF. Brzdící padák byl přesunut ze spodní části trupu do kořene směrové ocasní plochy, což výrazně zkrátilo dojezd. Nový kryt kokpitu byl nyní dvoudílný a již se neodklápěl dopředu, ale doprava. Verze MiG-21M Fishbed-J pocházející z verze MiG-21SM byla poháněno motorem R-11-300 s tahem 60,82 kN, měla rozšířenou nadstavbu na hřbetě trupu, tvořící schránku pro přídavnou avionickou výstroj, výkonnější palubní RL a čtyři závěsníky místo dosavadních dvou pod křídly. MiG-21bis Fishbed-N vznikl dalším vývojem z verze MiG-21bis Fishbed-L, s nímž se veřejnost poprvé seznámila roku 1971. MiG-21bis Fishbed-L se od svých předchůdců odlišuje použitím nových modernějších technik stavby, větší kapacitou palivových nádrží a modernizovanou avionikou, která mu umožňuje nasazení jak do vzdušných bojů, tak i k útokům proti pozemním cílům. Roku 1975 se objevila verze MiG-21bis Fishbed-N, která navíc dostala výkonnější turboreaktivní motor a ještě modernější avioniku. OKB MiG představil v roce 1993 verzi MiG-21-93 vycházející z verze MiG-21bis. Letoun má jednodílný překryt kabiny se dvěma zrcátky, HUD displej, přilbový zaměřovač, novou zbraňovou elektroniku a novou výzbroj. Nový radar Kopyo umožňuje vyhledávat cíle ve všech letových hladinách i na pozadí země a do vzdálenosti 57 km může sledovat až 8 cílů. Díky zmenšení elektronických systémů má tato verze zvětšené palivové nádrže.

Výzbroj:

• 1 kanon GŠ-23 ráže 23 mm
• 4 podkřídlové závěsníky s celkovou max. nosností až 1500 kg
• PLŘS R-13 (AA-2 Atoll), R-60 (AA-8 Aphid)
• raketnice s neřízenými raketami UV-16-57, FAB-250, FAB-500
• bomby, nádrže s napalmem, přídavné nádrže (391, 631 kg) ...

Bojové nasazení:

Vietnamská válka (1964 - 1975 - VDR)
Arabsko-Izraelské války (1967, 1973 - Egypt; Sýrie)
Írán x Irák (1980 - 1988 - Irák)
Válka v Perském zálivu (1991 - Irák)

Uživatelé:

Afghánistán
Albánie (J-7)
Alžírsko
Angola
Bangladéš
Barma
Bulharsko
Československo
    Česká republika (10 ks MiG-21MFN; 10 ks Mig-21MF; 6 ks MiG-21UM - vyřazovány)
    Slovensko
Čína (J-7)
Egypt
Etiopie
Finsko
Guinea
Indie
Irák
Írán
Jemen
Jugoslávie
    Srbsko a Černá hora
    Chorvatsko
Kambodža
Kongo
Kuba
KLDR
Laos
Libye
Madagaskar
Maďarsko
Mali
Mongolsko
Mosambik
NDR
Nigérie
Pákistán (J-7)
Polsko (14 ks MiG-21M; 65 ks MiG-21MF; 25 ks MiG-21bis; 12 ks MiG-21R; 24 ks MiG-21UM)
Rumunsko
Somálsko
SSSR
    Ázerbájdžán
    Bělorusko
    Kazachstán
    Rusko
    Ukrajina
Súdán
Sýrie
Šrí Lanka
Tanzánie
Uganda
USA
Vietnam
Zambie
Zimbabwe

Verze:

MiG-21F - základní verze (viz text)
MiG-21F13 - mírně upravená verze MiG-21F (viz text)
MiG-21P - záchytný stihač
MiG-21PF - modernizovaná verze MiG-21P (viz text)
MiG-21FL - verze pro indickou armádu
MiG-21PFV - verze s tropickými úpravami pro Vietnamskou soc. rep.
MiG-21PFM - překonstruovaný typ MiG-21PF (viz text)
MiG-21PFS - verze s ofukovatelnými klapkami a novým radarem
MiG-21PFM (SPS) - typ MiG-21PFM vybavený systémem SPS
MiG-21U - dvojmístná cvičná verze
MiG-21R - průzkumná verze vycházející z MiG-21PFM (SPS)
MiG-21S - letoun pro vybojování vzdušné nadvlády za každého počasí
MiG-21SM - vylepšená verze MiG-21S
MiG-21SMT - verze se zvětšenou hřbetní palivovou nádrží
MiG-21M - modernizovaná verze vycházející z MiG-21SM (viz text)
MiG-21MF - nepatrně upravená verze MiG-21M
MiG-21MT - verze MiG-21M se zvětšenou hřbetní palivovou nádrží
MiG-21RF - verze s drakem verze MiG-21R a motorem R-13F-300
MiG-21US - dvoumístná verze vycházející z MiG-21S
MiG-21UM - verze s drakem MiG-21US a avionikou MiG-21M
MiG-21bis - modernizovaná verze vycházející z MiG-21MF
MiG-21-93 - vylepšená verze MiG-21bis (viz text)
MiG-21bis Lancer III - Rumunsko-Izraelská modernizovaná verze s radarem Elta EL/M 2032 a schopností nést západní zbraně
J-7/F-7 - čínská licenčně vyráběná verze