Přihlášení
Spřátelené weby
LETECKÁ TECHNIKA
Šm-1 (Š-1 a Š-2)
Popis
Šm-1 byl vyvíjen v leteckém arzenálu v utajení poručíkem ing. Aloisem Šmolíkem a ing. Josefem Feihlem. Letecký arzenál se nacházel na Starém výstavišti v Holešovicích pod vedením kapitána Klementa Adamce. Šm-1 byl inspirován německými Albatrosy. Šm-1 byl dvoumístný jednomotorový dvouplošník s pevným podvozkem s ostruhou. Výzbroj tvořil pevný kulomet Vickers pilota a pozorovatel obsluhoval kulometné dvojče kulometu Lewis. Mimo této výzbroje mohl letoun nést ještě dvě padesátikilogramové pumy nebo dvanáct desetikilogramových. Později byl vybaven ještě radiostanicí a fotoaparátem.
Ministerstvo
O vývoji letounu bylo Ministerstvo národní obrany informováno Adamcem až v pokročilé fázi vývoje, když už nešlo dále tento projekt utajovat. Ministerstvo požadovalo, aby měl letoun výkony na úrovni obdobných francouzských typů.
Dva tábory
U nás v tu dobu byli ve vedení letectva dvě názorové skupiny. První skupina chtěla zakoupit rakouské a německé typy, se kterými měli příslušníci našeho letectva zkušenosti a k tomu byli velmi levné, protože Německo a Rakousko-Uhersko muselo na základě mírových smluv výrazně omezit stavy své armády a považovala za výhodné vybudovat vlastní letecký průmysl.
Druhá skupina se silně orientovala na Francii. Chtěla zakoupit francouzské letouny a nebudovat vlastní letecký průmysl. Francie byla garantem naší nezávislosti a její letecký průmysl považovali za nejlepší na světě.
V československé armádě byl výrazný vliv francouzské armády. Až později začal slábnou a naše armáda se modernizovala. V našem letectvu také po válce byli francouzští důstojníci a piloti nelibě nesli jejich panovačné chování.
Zkušební let
Na jaře 1920 byl letoun dokončen a obě skupiny čekali na výsledky zkušebních letů. Příznivci francouzských letounů jím opovrhovali a tvrdili, že ani nevzlétne. 8.května 1920 proběhli zkoušky po kterých sklidil chválu. Jeho pilot Klement Adamec si ho velmi chválil. Letoun dosahoval rychlosti 194 km/h, což byla na pozorovací letoun dobrá rychlost.
Výroba
Ministerstvo národní obrany na základě úspěšných zkoušek rozhodlo o jeho sériové výrobě 90 kusů Šm-1. Šmolíkovi letadla Šm-1 nesli označení Š-1 a Š-2. Š-1 a Š-2 se lišili akorát použitým motorem a z toho vyplývajícími úpravami draku. Š-1 používal motor Hiero L o výkonu 169kW (230k). Těchto motorů bylo k dispozici jen 28. Zbývajících 62 letounů neslo označení Š-2 a bylo vybaveno motory Maybach Mb.IVa o výkonu 191kW (260k). Motory Maybach Mb.IVa získalo Československo v rámci reparací od Německa. 40 těchto motorů bylo vyrobeno v na základě licence v továrně Aero. Motory Maybach Mb.Iva byly původně určeny pro německé vzducholodě.
Služba
Šm-1 v našem letectvu sloužily u všech tří tehdejších leteckých pluků a sloužily pro pozorovací a bombardovací úkoly. Byly náročné na pilotáž a na údržbu v případě nasazení na polních letištích. V druhé polovině 20.let byly vyřazovány a jejich služba pokračovala v Chebu při výcviku pilotů.
Letecká výstava
Letouny Šm-1 byly vystavovány roku 1920 na letecké výstavě v Praze, kde vzbudily pozornost návštěvníků. Na výstavě byl umístěn také exemplář dopravního letounu vycházejícího z Š-1. Na rozdíl od Šm-1 se ale nerozběhla jeho sériová výroba.
Letov
Letecký arzenál byl roku 1920 přejmenován na Hlavní letecké dílny a přesunul se z Holešovic do Kbel, kde se vyráběl Šm-1 a později další letouny od ing. Aloise Šmolíka. Roku 1922 byly dílny přejmenovány na vojenskou továrnu na letadla a od roku 1926 užívala obchodní název Letov. V průběhu let vyrobila řadu letounů např. Letov Š-20, který byl prvním exportovaným československým letadlem.
Závěr
Úspěch Šm-1 nebyl jen úspěch pro Letov a jeho konstruktéry, ale i pro důstojníky letectva podporující vznik československého leteckého průmyslu, protože dokázal, že naše konstrukce mohou konkurovat světové technice.
Rozpětí: | 12,86 m |
Délka: | 8,31 m |
Prázdná hmotnost: | 861 kg |
Max.rychlost: | 194 km/h |
Dostup: | 6 000 m |
Dolet: | 715 km |
Zdroj:
Mitteho stranky
Vzduch je naše moře - Jiří Rajlich a Jiří Sehnal vydalo Naše vojsko, Praha, 2002
internet
Vyhledávání
Dnešní den v historii
23.listopadu 1457 zemřel Ladislav Pohrobek (český král 1444 – 1457)