NÁMOŘNÍ TECHNIKA

Zveřejněno: 29. 11. 2014 19:22 Napsal Lukáš Visingr
Nadřazená kategorie: NÁMOŘNÍ TECHNIKA Kategorie: VÝZBROJ PLAVIDEL

Ruské námořní hybridní obranné systémy

Obranný komplet 3K87 Kortik (Kaštan)

Obranný komplet 3K87 Kortik (Kaštan)

Ruský zbrojní průmysl dnes nabízí širokou škálu námořních zbraní, mezi nimi i řadu systémů obrany plavidel proti letadlům a řízeným střelám. Mezi nimi zaujímají výjimečnou pozici tzv. hybridní obranné systémy, které kombinují rychlopalné kanony a řízené rakety; Rusko je totiž jediná země, která takové zbraně vyrábí a nabízí. Dostaly výmluvnou přezdívku „kladiva na Tomahawky“, což ukazuje na jejich schopnost poradit si i s obávanými americkými střelami s plochou dráhou letu.

Zrození systému Kortik

Obranný komplet 3K87 Kortik (Kaštan)

Obranný komplet 3K87 Kortik (Kaštan)

Obranné zbraně válečných lodí lze v zásadě dělit na hlavňové a raketové. Obě kategorie mají své výhody i nevýhody. Raketové střely mají mnohem větší dostřel a na svůj cíl se navádějí během letu, na druhou stranu jsou jejich zaměřovací systémy méně flexibilní, rakety samotné mají také určitý minimální účinný dostřel a jejich počet je zpravidla velmi omezený. Naproti tomu rychlopalné kanony mají kratší maximální dostřel, ale zároveň mohou působit na kratší vzdálenosti (stovky metrů) a disponují velkými zásobami munice. Na většině lodí jsou proto instalovány jak raketové, tak kanonové systémy. To samozřejmě působí komplikace zejména při spolupráci takto oddělených zbraní. Nabízí se tedy prosté řešení: Zkombinovat přednosti obou skupin a zkonstruovat hybridní komplet, který bude obsahovat kanony i rakety napojené na jeden soubor řídicích a zaměřovacích prvků.

Do vývoje takového systému se jako první pustil ruský podnik KBP (Konstruktorskoje bjuro priborostrojenija) pod vedením konstruktéra Arkadije Georgijeviče Šipunova. Na konci 70. let tak vznikl projekt námořního hybridního obranného kompletu 3K87 Kortik, který je však dnes mnohem známější pod svým exportním jménem Kaštan. Západní analytiky nová zbraň velice překvapila, dokonce tolik, že pro ni vytvořili zvláštní kategorii v kódu NATO. Kortik obdržel kódové označení CADS-N-1 (Close Air Defence System Naval).

V roce 1983 byl první prototyp systému Kortik nainstalován na raketovém člunu třídy Projekt 1241.7 Molnija, jehož testy probíhaly na Černém moři. Do operační služby byl Kortik zařazen roku 1989. V současné době jsou známy tři třídy plavidel, jež využívají jeho pozoruhodných výkonů. Osm bloků Kortik je umístěno na letadlové lodi Admirál Kuzněcov (Projekt 1143.5), šest exemplářů má bitevní křižník s nukleárním pohonem Admirál Nachimov (Projekt 1144) a po dvou kompletech mají fregaty Něustrašimyj a Jaroslav Mudryj (Projekt 1154). Roku 1994 byla sériová výroba zastavena, ale komplet je pod jménem Kaštan nabízen na světovém trhu se zbraněmi a výroba může být kdykoli znovu spuštěna.

Popis systému Kortik/Kaštan

Podstatou systému Kortik (Kaštan) je právě integrace kanonů, řízených raket a zaměřovacích senzorů na jedné samostatné otočné platformě, kterou lze instalovat na jakoukoli hladinovou válečnou loď s výtlakem od 500 tun výše. Celková hmotnost tohoto věžového kompletu je asi 13,5 tuny. Při čelním pohledu na něj můžeme rozeznat několik základních součástí. Uprostřed je umístěna velká anténa přehledového radiolokátoru, který slouží pro zachycení a sledování cílů. Má dosah přes 10 km a může současně pozorovat až 30 nadzvukových vzdušných cílů. Vlevo od něj se nachází tvarově podobná, ale rozměry menší anténa střeleckého radaru, který systém Kortik používá pro blízké sledování cílů a svých vlastních raket. Na pravé straně od velké radarové antény je optoelektronický modul s televizní kamerou.

Na vnějších stranách věžového modulu jsou pak symetricky umístěny vlastní zbraně, které se mohou pohybovat ve svislé rovině; změna odměru se provádí otočením celé věže. Na každé straně se nachází 30mm šestihlavňový rotační kanon AO-18K (6K30GŠ) a čtyři odpalovací zařízení pro řízené střely 9M311. Kanon AO-18K je blízce příbuzný letecké zbrani GŠ-6-30, což je při kadenci 6000 ran/min. nejrychleji pálící letecký kanon této ráže na světě. Námořní AO-18K jej však ještě předstihuje, neboť jeho rychlost palby se blíží hodnotě 10 000 ran/min. Pomocí těchto zbraní může systém Kortik postřelovat vzdušné cíle ve vodorovné vzdálenosti od 500 do 4000 metrů a ve výškovém rozsahu od 5 do 3000 metrů nad hladinou. K dispozici je zásoba celkem 1000 nábojů.

Řízená střela 9M311 (SA-N-11 Grison) je shodná se střelou použitou v pozemním hybridním protiletadlovém kompletu 2K22 Treugolnik, jež je znám spíše jako Tunguska (v kódu NATO SA-19 Grison). Raketa má povelové navádění, tj. radiolokátory sledují cíl i odpálenou raketu a vysílač posílá raketě řídicí povely tak, aby se střetla s cílem. Trubkové odpalovací zařízení s jednou raketou váží 60 kg a raketa disponuje tříštivou hlavicí o hmotnosti 9 kg. Na větších plavidlech lze pod věž systému Kortik instalovat automatické nabíjecí zařízení, pomocí něhož je možné provést opětovné nabití raket. Toto zařízení pojme až 32 náhradních raket a nabití zabere čas asi 90 sekund. Raketa 9M311 má dálkový dostřel od 1500 do 8000 metrů a dokáže ničit cíle ve výšce od 5 do 5000 metrů nad hladinou.

Modernizovaný Kaštan-M

Konstruktéři firmy KBP ale neusnuli na vavřínech a pokračovali ve vývoji. Přes nepříznivou finanční situaci ruského námořnictva se našly finance na projekt modernizace systému Kortik, jehož výsledkem je komplet Kaštan-M. Představuje zdokonalení původního vzoru prakticky ve všech oblastech a v celkovém součtu znamená čtyř- až pětinásobné zvýšení efektivity. Je pravděpodobné, že si dříve nebo později najde cestu i do výzbroje ruského námořnictva, ale zatím je nabízen pouze pro export. Prvním potvrzeným zákazníkem je flotila Indie, kde bude Kaštan-M umístěn na letadlové lodi Vikramaditya (původně ruský Admirál Gorškov). Přesný počet modulů dosud není znám a různé prameny uvádějí od dvou do osmi.
Kaštan-M je vybaven novým přehledovým radiolokátorem Pozitiv-ME1.2 s trojrozměrným snímáním, který má výrazně větší dosah a dokáže sledovat i obtížně zjistitelné cíle kategorie stealth. Byl zdokonalen i střelecký radiolokátor, který teď umožňuje souběžné navádění dvou odpálených raket na jeden cíl. Modernizované rakety 9M311M mají maximální dostřel přes 10 000 m a mohou zasahovat cíle letící ve výšce od 5 do 6000 m nad hladinou. Jsou použity i modernější kanony AO-18KD s novou průbojnou a tříštivou municí, která má větší úsťovou rychlost, takže efektivní zóna dostřelu kanonů pokrývá vodorovnou vzdálenost 300 až 5000 m. Minimální výška cíle nad hladinou je nyní nulová, takže kanony lze v omezeném měřítku nasadit také proti malým hladinovým lodím.

Modernizovaný obranný komplet Kaštan-M

Modernizovaný obranný komplet Kaštan-M

Dalším významným zlepšením je připojení infračerveného senzoru pro střelbu v noci nebo za nepříznivých povětrnostních podmínek. Tento senzor je umístěn pod televizní kamerou a je to fakticky jediný prvek, pomocí kterého lze plně vybavený věžový modul Kaštan-M odlišit od původního typu Kortik/Kaštan. Celý systém Kaštan-M je ale řešen modulárně, takže zákazník může zvolit také např. modul bez raket, tedy výhradně s kanony a televizním a infračerveným naváděním. Ještě stojí za zmínku, že díky použití nových materiálů má plně vybavený modul Kaštan-M i sníženou hmotnost, a to na pouhých 10 tun.

Novinky: Vichr-K a Palma

Nabídku firmy KBP doplňuje kompaktní hybridní systém Vichr-K. Díky jeho malé hmotnosti (pouze 2 tuny) jej lze namontovat i na hlídková plavidla s výtlakem od 20 tun. Tento komplet obsahuje jeden rotační kanon AO-18K s 500 náboji a čtyři řízené rakety Vichr-K s dostřelem okolo 10 000 m. Vichr-K je námořní verzí letecké protitankové rakety Vichr a je naváděn po laserovém paprsku. Může ničit malé pozemní i hladinové cíle, ale rovněž vzdušné cíle letící rychlostí do 800 km/h. Systém Vichr-K je vybaven senzorovým blokem s televizní kamerou, infračerveným senzorem a laserovým dálkoměrem.

Nový obranný systém Palma s raketami Sosna-R

Nový obranný systém Palma s raketami Sosna-R

Dominanci firmy KBP v oboru hybridních systémů nečekaně narušila Konstrukční kancelář točivých strojů (KB Točmaš) pod vedením Olega Korotkova. V roce 1997 předvedla systém Palma, který svými výkony překonává i Kaštan-M. Na pohled se Palma od kompletu Kaštan liší především senzorovým blokem kulového tvaru, který je umístěn uprostřed věže. Pouzdro obsahuje televizní kameru, infračervený přístroj a laserový dálkoměr a zaměřovač, ale radary jsou umístěny odděleně od věže. Po stranách se nacházejí dva kanony AO-18KD se zásobou 1500 nábojů a odpalovací zařízení pro osm nových raket Sosna-R.

Hlavní výhodu systému Palma představuje právě střela Sosna-R, přesněji její vysoká rychlost. Ta totiž dosahuje maximální hodnoty až 1200 m/s, což je 3,5násobek rychlosti zvuku. Střela má maximální dostřel 10 000 m a vzdálenost 8000 m uletí za pouhých 11 sekund. Má bojovou hlavici o váze 5 kg. V první fázi se navádí stejně jako typ 9M311, tj. prostřednictvím povelů na základě sledování radarem, ale ve finální fázi přechází na navádění po laserovém paprsku. Celý věžový komplet Palma váží necelých 7 tun. Vývoj rakety Sosna-R i kompletu Palma byl úspěšně ukončen v roce 2003, kdy byl také celý program vystaven na veletrhu IDEX 2003 ve Spojených arabských emirátech. Námořnictvo této země o něj okamžitě projevilo zájem, ale k podepsání smlouvy dosud nedošlo. Palma ale rozhodně představuje vážnou konkurenci pro systém Kaštan a potvrzuje silnou pozici Ruska v tomto oboru.

Publikace: Střelecká revue 11/2006

Vyhledávání

Dnešní den v historii

22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.

Poslední komentáře

Asi ani jedno tvrzení není pravdivé; Sověti zaplatili asi 1/10 tzv. reverzním land-leasem; po válce měli zaplatit za nez...
přidal komentář v Kirkham Virgil Paul
Dobry den, pise se tady, ze se uz asi nikdy nedozvime, zda nezkuseny mlady pilot atd....., nevim, jestli je mozno po vic...
Označení kulometná pistole jednoznačně vychází z německého Maschinenpistole (doslova strojní pistole). Ostatně Maschinen...
odpověděl na komentář #4812 v Norové ve Waffen-SS
Díky moc, teď píšu něco na http://www.valka pod jako paulito :-)...
přidal komentář v Norové ve Waffen-SS
Velmi dobře napsaný článek. Oceňuji detailní zpracování dané problematiky, lepší jsem nečetl. Děkuji LFS