Přihlášení
Spřátelené weby
POZEMNÍ TECHNIKA
M46 "Patton"
Hlavním problémem tanku M26 byla jeho podmotorovanost. Do budoucna se sice počítalo s dalším vývojem středního tanku T42, jehož příchod byl ale v nedohlednu. Jako přechodné řešení situace vznikl tank M26E2, později v roce 1949 standardizovaný jako M46 „Patton“. Tank M46 byl prakticky pouze výraznou modernizací tanku M26, z kterého převzal korbu i věž. Korba tanku M46 byla extrémně dobře tvarovaná, její pancíř byl svařován jak z lité tak i válcované homogenní oceli. V čele korby seděli na levé straně řidič, na pravé straně pomocník, obsluhující v čelním pancíři uložený kulomet M1919A4 ráže 7,62mm. Oba měli k dispozici rozměrné odklápěcí poklopy, vybavené periskopy. Pro případ nouze byly v podlaze korby dva únikové poklopy. Za prostorem řidiče a jeho pomocníka bylo ložisko věže. Bojový prostor byl pancéřovou přepážkou oddělen od motorového. Zcela nová byla pohonná skupina, tvořená zážehovým motorem Continental AV-1790-3 o výkonu 740HP a převodovkou General Motors CD-850-2 Crossdrive. Poprvé byla pohonná skupina řešena jako celek, umožňující snadnou výměnu. V tanku M46 byl dále zabudován pomocný motor určený k dobíjení baterií. Vynikající podvozek sestával na každé straně z napínacího kola vpředu, šesti dvojitých pojezdových kol s gumovými obručemi, hnacího kola vzadu a pěti napínacích kladek. Pojezdová kola byla vypružena torzními tyčemi.
Ve druhé čtvrtině korby byla usazena rozměrná, elektro-hydraulicky ovládaná věž, vyrobená z homogenní lité oceli.
Zadní část věže byla protažena, její prodloužení poskytovalo prostor pro instalaci vysílačky, taktéž sloužilo k vyvážení věže. Ve věži byl lafetován kanón M3A1 ráže 90mm spolu s koaxiálním kulometem M1919A4 ráže 7,62mm. Kanón byl vybaven úsťovou brzdou a ejektorem. K zamíření kanónu sloužil teleskopický zaměřovač M83. Náměr kanónu byl možný v rozsahu -10˚ až 20˚. Na střeše věže byla pozorovací kopule velitele, vybavená pěti průzory a jednodílným poklopem. Nalevo od této kopule byl menší poklop pro nabíječe. Každý člen osádky měl k dispozici pozorovací periskop. Na věží mohl být v případě potřeby uchycen kulomet M2HB ráže 12,7mm. Pro své uložení v přední polovině tanku a velký přesah hlavně přes obrys byla věž během delších přesunů otočena a uzamčena směrem dozadu. Osádku tanku M46 tvořilo pět osob. Celkem 800 tanků M46 vzniklo konverzí z tanků M26. Ze služby byly tyto tanky staženy v roce 1957.
M46A1
Tank M46A1 byl předstupněm k tanku M47. Věž stále zůstávala původní, několika drobných vylepšení doznala korba. V ní byla uložena vylepšená pohonná jednotka sestávající ze zážehového dvanáctiválce Continental AV-1790-5B o výkonu 810HP a převodovky General Motors CD-850-4. Překonstruováno bylo chlazení motoru, elektroinstalace a protipožární systém. Celkem bylo vyrobeno 360 tanků M46A1.
Nasazení
Většina tanků M46 byla nasazena v Koreji spolu se staršími tanky M26. Tanky M46 konečně překonávaly nepřítelem nasazené tanky T-34/85 nejenom v přímém boji, ale díky výkonnějšímu motoru se dokázaly prosadit i v náročném korejském terénu.
Označení vozidla: | M46 |
Druh: | Střední tank |
Osádka: | 5 |
Výkon: | 16,8 HP/t |
Dojezd: | 130 km |
Max. rychlost: | 48 km/h |
Max. hloubka při brodění: | 1,2 m |
Vertikální překážka: | 0,9 m |
Horizontální překážka: | 2,59 m |
Výzbroj: | 1x 90 mm 1x 12,7 mm 2x 7,62 mm |
Pancéřování: | |
Předek korby: Boky korby: Zadek korby: Strop korby: Spodek korby: Předek věže: Boky věže: Zadek věže: Strop věže: Štít kanónu: |
76-100 mm 51-76 mm 19-51 mm 22 mm 13-25 mm 100 mm 76 mm 76 mm 25 mm 110 mm |
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.