Přihlášení
Spřátelené weby
POZEMNÍ TECHNIKA
GIAT AMX-13
Lehký tank s unikátní kyvnou věží.
Lehký tank AMX-13 vyvinula firma Atelier de Construction d´Issy-les-Moulineaux krátce po skončení druhé světové války jako odpověď na požadavek francouzské armády na lehký tank. První prototyp opustil výrobní halu koncem čtyřicátých let a v roce 1952 byla zahájena sériová výroba v závodě v Roanne, později (zde začíná výroba tanku AMX-30) v Creusot-Loire. Celkem bylo vyrobeno na 3000 tanků AMX-13.
Technický popis
Řidič sedí v přední levé části korby a motor má po své pravé ruce. Věž FL-10 (FL-12) výkyvného typu je umístěna v zadní části korby. Členem osádky není nabíječ, protože tank je vybaven nabíjecím automatem se dvěma revolverovými zásobníky po šesti nábojích, velitel sedí v levé části věže a střelec v pravé. První tanky AMX-13 byly vyzbrojeny 75mm kanonem, později 90mm a verze se 105mm kanonem byla určena pro export.
Výzbroj
1 kanon ráže 90 mm se zásobou 32 nábojů, 1 spřažený kulomet a 1 protiletadlový kulomet ráže 7,62 mm se zásobou 3600 nábojů, 2x2 výmetnice dýmových granátů
Uživatelé a bojové nasazení
Argentina (56 ks); Burkina Faso (3 ks); Chile; Dominikánská republika; Džibuti (6 ks AMX-13M); Ekvádor; Indonésie; Libanon (50 ks AMX-13M); Maroko (80 ks); Niger (6 ks); Peru; Pobřeží slonoviny (13 ks AMX-13M); Salvador (11 ks); Singapur; Středoafrická rep. (6 ks); Togo (6 ks); Tunisko; Venezuela
Verze
Raketomet - podvozek tanku AMX-13 s izraelským 160mm raketometem LAR
Vyprošťovací vozidlo
Mostní tank
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.