Přihlášení
Spřátelené weby
POZEMNÍ TECHNIKA
Cruiser Tank Mk.VI (A15 Crusader)
Souběžně s vývojem tanku „Covenanter“ probíhal podle stejného zadání vývoj nového Cruiseru i u společnosti Nuffield. Stejně jako tank „Covenanter“, vycházel i nový tank, nazvaný „Crusader“ z předchozích Cruiserů s podvozkem typu Christie. Korba tanku „Crusader“ se vyznačovala velice nízkou siluetou. Jednotlivé pancéřové pláty byly spojovány nýty. Korba byla uvnitř vyztužena pro lepší pevnost při jízdě v nerovném terénu. Korba byla oproti tanku „Covenanter“ delší, podvozek měl pro snížení tlaku na půdu o jeden pár pojezdových kol více. Podvozek typu Christie sestával na každé straně z napínacího kola vpředu, pěti pojezdových kol o velkém průměru a napínacího kola vzadu. K pohonu sloužil v zadní části korby uložený motor Liberty o výkonu 340HP (nádrže se nacházely po stranách motoru, mezi nimi a motorem byly vertikálně uloženy chladiče). Ačkoliv tank „Crusader“ dosahoval příznivějšího měrného tlaku na půdu, stále měl tendenci se v těžkém terénu bořit. Vnitřní prostor tanku byl rozdělen na pět sekcí – prostor řidiče, prostor střelce z kulometu, bojový prostor, motorový prostor a prostor převodovky. Řidič se nacházel v pravé přední části korby. V případě uzavřeného poklopu mohl řidič používat k výhledu periskop. Vlevo byla umístěna nízká věžička vybavená kulometem Besa ráže 7,92mm. Ten byl ovládaný střelcem – mechanikem.
Cruiser Tank Mk.VI Crusader I fotka ze Severoafrického válčiště ze dne 26. listopadu 1941
Hydraulicky ovládaná věž tanku „Crusader“ měla stejně jako korba velice nízkou siluetu a svým tvarem připomínala krunýř želvy. Ačkoliv byly nýtované pancéřové pláty věže skloněny v poměrně ostrých úhlech, v její spodní části to však bylo spíše na obtíž a vytvářelo pasti na granáty. Ve věži byl uložen kanón ráže 40mm (2 pdr) a koaxiální kulomet Besa ráže 7,92mm. Náměr kanónu byl kontrolován pomocí ramenní opěrky střelce. Výhodou této koncepce bylo rychlé zamíření na cíl, nevýhodou pak nutnost nového zamíření po každém výstřelu. Osádku věže činili velitel tanku, střelec a nabíječ. K zamíření kanónu měl střelec k dispozici teleskopický zaměřovač, nabíječ s velitelem byli vybaveni dvěma periskopy a dvěma průzory po stranách věže. Velitel tanku měl k dispozici nebezpečný odsuvný poklop, který měl tendenci při jízdě v terénu přivírat hlavu velitele tanku. Celkem bylo vyrobeno 5300 tanků „Crusader“.
Cruiser Tank Mk.VI „Crusader CS“
U tohoto tanku byl kanón ráže 40mm (2 pdr) nahrazen houfnicí ráže 94mm pro přímou palebnou podporu.
Cruiser Tank Mk.VI„Crusader II“
U tanku „Crusader II“ bylo zesíleno pancéřování korby a věže. Byla odstraněna věžička s kulometem Besa ráže 7,92mm.
Cruiser Tank Mk.VI „Crusader IICS“
U tohoto tanku byl kanón ráže 40mm (2 pdr) nahrazen houfnicí ráže 94mm pro přímou palebnou podporu.
Cruiser Tank Mk.VI „Crusader III“
Poslední z rodiny tanků „Crusader“ měl zesílené pancéřování a modifikovanou, prodlouženou věž. V ní byl uložen kanón ráže 57mm (6 pdr) a koaxiální kulomet Besa ráže 7,92mm. Tento kanón původně neměl být v tanku „Crusader“ instalován, změnu rozhodnutí vyvolalo zpoždění vývoje následujících typů tanků. Prostor uvnitř věže byl po montáži tohoto kanónu natolik stísněný, že byla osádka redukována pouze na střelce a velitele, který zároveň plnil funkci nabíječe. Čelní pancíř, kolmý k horizontální rovině, v sobě měl otvor, za kterým byl skrytý límec hlavně kanónu. U žádného z tanků „Crusader III“ nebyla instalována původní věžička s kulometem Besa ráže 7,92mm. Nebezpečný odsuvný poklop byl zaměněn za nový dvojdílný. Na věži také přibyl odvětrávací ventilátor. Tank „Crusader III“ byl prvním Cruiserem, který byl s určitým omezením schopen nasazení proti mnohem účinnějším německým tankům.
Cruiser Tank Mk.VI Crusader III v Tunisku
Cruiser Tank Mk.VI „Crusader AA“
Několik tanků „Crusader III“ bylo upraveno na samohybná protiletadlová děla. Původní věž byla odstraněna, na jejím místě byl instalován protiletadlový kanón Bofors ráže 40mm, chráněný pouze štítem. Později byl kanón ráže 40mm nahrazen dvojicí kanónů Oerlikon ráže 20mm v nové, plně uzavřené věži.
Nasazení
Tanky „Crusader“ trpěly častými závadami pohonu, což se týkalo zejména častého praskání hřídelí ventilátorů a následného přehřátí motoru. Díky úzkým pásům měly tyto tanky v poušti tendenci zapadat. Ventilace tanku byla celkově velice špatná, zejména při použití kulometu v přední věžičce byl za krátkou dobu celý tank zaplněn nesnesitelným pachem korditu. Tanky „Crusader“ tak trpěly množstvím dětských nemocí, u kterých nebyl díky kritické situaci britských tankových vojsk čas na uspokojivé řešení.
Čištění hlavně tanku Cruiser Tank Mk.VI Crusader III na bojišti v Tunisku
Tanky „Crusader“ byly díky nízké siluetě a vysoké pohyblivosti ideální pro útočné operace, kde mohly naplno využít svých předností. Běžná taktika "Crusaderů" byla založena na skrytém průniku k nepříteli na vzdálenost pod 500m, kdy tyto tanky mohly zahájit účinnou palbu. S příchodem 6 pdr kanónu se tato vzdálenost zvýšila a rychlé tanky tak konečně mohly vést boj na rovnocenné vzdálenosti s nepřítelem. V obranných bojích se pancéřování tanků „Crusader“ ukázalo jako příliš slabé, prakticky nečinilo pro německé kanóny ráže 50mm žádný problém. Absence munice typu HE umožňovala britským rychlým tankům pouze boj s jinými tanky, boj s osádkami protitankových děl byl bez této munice velice obtížný. Tanky „Crusader“ tvořily v letech 1941 až 1942 páteř britských tankových sil v Africe a nutno podotknou, že ve výsledku velmi dobře (dokázaly vydržet i přes nasazení skvělých protitankových zbraní, které měli vojáci Osy k dispozici).
Cruiser Tank Mk.VI Crusader III kamuflovaný jako nákladní vůz
K prvnímu nasazení došlo v červnu 1941 v boji o pevnost Capuzzo v rámci operace „Battleaxe“ – pokusu o záchranu Tobruku. Z bojových operací byly tanky „Crusader“ staženy až v roce 1943, zbývající vozidla byla převedena do zálohy k výcvikovým jednotkám, ačkoliv několik těchto tanků bylo nasazeno i v Itálii.
Cruiser tank Mk.VI "Crusader" | Cruiser tank Mk.VI "Crusader III" | |
Druh: |
Cruiser |
|
Osádka: |
5 |
3 |
Dojezd: |
177 km |
204 km |
Max. rychlost: |
43 km/h |
43 km/h |
Výkon: | 17,8 HP/t | 16,9 HP/t |
Max. hloubka při brodění: |
1m |
0,9m |
Vertikální překážka: |
0,7m |
0,8m |
Horizontální překážka: |
2,6m |
2,5m |
Výzbroj: | 1x40mm2x7,92mm | 1x57mm1x7,92mm |
Pancéřování: |
||
Předek korby:Boky korby:Zadek korby:Strop korby:Spodek korby:Předek věže:Boky věže:Zadek věže:Strop věže: | 40mm14-28mm14-28mm7mm6-10mm49mm24mm20-30mm12mm | 51mm14-28mm14-28mm7mm6-10mm49mm24mm20-30mm12mm |
Kanón |
Munice |
Rychlost (m/s) |
Úhel (°) |
Síla pancéřování (mm) |
|||
500 |
1000 |
1500 |
2000 |
||||
2pdr | AP | 853 | 30 | 52 | 40 | ||
APCBC | 792 | 30 | 57 | 50 | 40 | ||
6pdr | APCBC | 830 | 30 | 81 | 74 | 64 | ? |
APDS | 1219 | 30 | 130 | 118 | 101 | 90 |
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.