POZEMNÍ TECHNIKA

M113

Obrněný transportér M113 je výsledkem požadavku americké armády (US Army) na náhradu obrněných transportérů M59 a M75, které již nevyhovovaly tehdejším požadavkům. Nový transportér měl být schopen přepravit deset plně vyzbrojených vojáků a udržet krok s tanky M48 a M60. Obrněný transportér M113 byl vyvinut firmou Ford and Kaiser Aluminium and Chemical Co. koncem padesátých let a po armádních zkouškách se začal v roce 1960 sériově vyrábět. Obrněný transportér M113 byl prvním sériově vyráběným obrněným vozidlem s hliníkovou korbou, což umožňuje jeho snadnou přepravu vzduchem a vysazování na padácích. Základní verze je plně obojživelná, přičemž pohon ve vodě zajišťují pásy. Před vjezdem do vody je na čele korby vztyčen vlnolam a jsou spuštěna odsávací čerpadla. Vozidla vyráběná v letech 1960 až 1964 byla poháněná benzinovým motorem.

Při nasazení ve Vietnamu

V roce 1964 začala sériová výroba verze M113A1, která již měla výkonnější vznětový motorem. Na standard této verze byla do roku 1968 přestavěna všechna vozidla předchozí verze M113. Následující verze M113A2, vyráběná v letech 1979 až 1987, se vyznačuje vylepšeným pohybovým ústrojím a dalšími menšími vylepšeními. Poslední verze M113A3, vyráběná od roku 1987, má výkonnější motor, protistřepinové obložení uvnitř korby k ochraně osádky a v případě přání uživatele i přídavné pancéřování. Modernizační balík A3 RISE (Reliability Improvements for Selected Equipment) aplikovaný v posledních letech zahrnuje vylepšený pohonný systém (motor s turbodmychadlem a novou převodovku), značně vylepšené ovládací prvky (brzdy s posilovači a nový systém řízení), vnější palivové nádrže, nový generátor se čtyřmi bateriemi a vylepšené pancéřové ochrany, včetně možnosti připevnění přídavného pancéřování. Typ M113 je nejrozšířenější a nejužívanější západní obrněný transportér. Zatím bylo vyrobeno více než 80 000 obrněných transportérů M113 a jejich verzí, včetně asi 4500 vozidel vyrobených v licenci italskou firmou OTOBREDA. Poprvé byl OT M113 masově nasazen ve Vietnamu, kam byl dodáván již od roku 1962 v rámci pomoci ARVN. Během války pak sloužil ve všech zúčastněných armádách ve Vietnamu.

Vež M113A3

Obrněný transportér M113 má hliníkovou krabicovou korbu s horním šikmým pancířem čela korby skloněným pod úhlem 60°. Střecha korby je vodorovná, boky jsou kolmé, bez střílen a průzorů. Kolmou záď tvoří rozměrné motoricky poháněné rampové dveře. Prostor výsadku pojme až 11 plně vyzbrojených vojáků. Uprostřed střechy korby je umístěna nízká velitelská věžička, u které je lafetován 12,7mm kulomet M2 HB. Za věžičkou je obdélníkový průlez krytý příklopem. Řidič sedí v levé přední části korby, nad ním se ve stropě nachází kruhový průlez. Pohon zajišťuje vznětový motor Detroit Diesel 6V-53 o výkonu 212 ks při 2800 ot./min, který se nachází napravo od řidiče. Pohybové ústrojí tvoří na každé straně pět pojezdových kol, hnací kolo vpředu a napínací vzadu. Pásy nejsou podpírány nosnými kladkami. Horní část pohybového ústrojí je obvykle opatřena pryžovými bočními ochrannými štíty. Největší slabinou transportéru M113 jsou jeho pásy. Pokud dojde k jakémukoliv poškození pásu, stroj není schopen jízdy. V případě přetržení dokonce hrozí převrácení vozidla.

M901 ITV

Raketový stíhač tanků M901 ITV (Improved TOW Vehicle) byl vyvinut na základě typu M113A2 firmou Emerson (dnes Systems and Electronics Inc.) na začátku 70. let. Po výběrovém řízení, kterého se účastnily prototypy od tří společností, byl firmě Emerson přidělen kontrakt na dodávku nového raketového stíhače tanků pro US Army. Výroba probíhala v letech 1976 až 1995 a celkem bylo pro potřeby US Army i export vyrobeno přes 3200 vozidel. M901 ITV je v podstatě obrněný transportér M113A2 s odpalovacím zařízením PTŘS Hughes TOW instalovaným na střeše korby, které užívají i jiná vozidla podobného určení (AIFV, VCC-2, LAV-300). Výzdvižné odpalovací zařízení pojme dvě rakety TOW. Uvnitř vozidla je skladováno dalších deset zásobních PTŘS, které se do odpalovacího zařízení vkládají manuálně. Při přesunu se zařízení skládá na zadní část korby, v palebné poloze má při pohledu zepředu tvar písmene T. Motoricky poháněné odpalovací zařízení má odměr 360° a náměr od -30° do +34°. Mimo základní verzi slouží také od roku 1984 v US Army vozidlo družstva palebné podpory označované M981 FIST(V) (Fire Support Team Vehicle), které je užíváno ke zjišťování a značkování cílů pro dělostřeleckou palbu. Součástí vybavení M981 je průzkumný a značkovací laserový systém AN/TVQ-2 GVLLD (Ground Vehicle Laser Locator/Designator), zaměřovač AN/TAS-4, navigační zařízení a rozšířené spojovací zařízení.

M163 Vulcan

Samohybný protiletadlový kanon M163 Vulcan vyvinula v roce 1968 firma General Electric Company (dnes Lockheed Martin) jako náhradu za starší samohybný protiletadlový dvojkanon ráže 40 mm M42. Celkem bylo zkompletováno 671 těchto samohybných PL kanonů. Tento typ byl již v americké armádě (US Army) vyřazen, ale nadále slouží v Izraeli, Jemenu, Jordánsku, Maroku, Portugalsku, Súdánu a Thajsku. Hlavní zbraní tohoto vozidla je šestihlavňový 20mm kanon M61A1 Vulcan s náměrem od -5° do +80° umístěný v malé věži s odměrem 360°. Kanon má dva typy kadence, které volí střelec - 1000 ran za minutu (střelba na pozemní cíle) nebo 3000 ran za minutu (střelba na vzdušné cíle). Střelec také volí počet výstřelů v dávce - 10, 30, 60 nebo 100 střel. Maximální dostřel na vzdušné cíle je 1600 m, na pozemní pak 3000 m. Kanon má zásobu 1180 nábojů připravených k okamžitému použití, dalších 1100 je skladováno uvnitř vozidla. Ve věži je dále instalován námořní zaměřovač Mk 20 Mod 0 propojený s počítačem a radiolokačním dálkoměrem. Systém řízení palby není instalován, takže systém M163 nemůže operovat za zhoršených povětrnostních podmínek. Velkou nevýhodou tohoto protiletadlového systému je velice krátký dostřel. Nevýhody absence systému řízení palby a krátkého dostřelu částečně eliminoval modernizační program PIVADS (Product Improved Vulcan Air Defense System) US Army z roku 1984. Ten zahrnoval instalaci nového zaměřovače a digitálního počítače systému řízení palby propojeným s radiolokačním dálkoměrem, a modernizovaný kanon, ze kterého je nově možno odpalovat nové střely kategorie APDS, což zvýšilo maximální dostřel proti vzdušným cílům na 2600 m.

Výzbroj

Výzbroj je u základní verze obrněného transportéru tvořena 12,7mm kulometem na střeše korby se zásobou 2 000 nábojů. Na korbu je u různých verzí namontováno mnoho druhů výzbroje, včetně věží s kanony větších ráží, protiletadlovými kanony a raketami.

M1064 mortar carrier

Zahraniční uživatelé

 Argentina; Austrálie; Belgie; Bolívie; Brazílie; Chile; Dánsko; Ekvádor; Egypt; Etiopie; Filipíny; Guatemala; Írán; Itálie; Izrael (4000 ks); Jemen; Jordánsko; Kambodža; Kanada; Konžská demokratická republika; Jižní Korea; Kostarika; Kuvajt; Laos; Libanon; Libye; Maroko; Německo; Nizozemsko; Nový Zéland; Norsko; Pákistán; Peru; Portugalsko; Řecko; Saúdská Arábie; Singapur; Somálsko; Súdán; Španělsko; Švýcarsko; Taiwan; Thajsko; Tunisko; Turecko; Uruguay; Vietnam

Spz 63 M-113 A1 Kranpanzer 63 (2006)

Verze (výběr)

M113 - základní verze
M113A1 - verze se vznětovým motorem
M113A2 - modernizovaná verze
M113A3 - modernizovaná verze
M113A3 RISE - dále modernizovaná verze A3
M114 - průzkumné a velitelské vozidlo; jen malá série
M106 - nosič 107mm minometu
M125 - nosič 81mm minometu
M125 - M113 s kopulí s plamenometem
M163 Vulcan - samohybný protiletadlový kanon ráže 20 mm
M548 - neobrněný nákladní transportér
M577 - velitelské stanoviště / vozidlo první pomoci
M741 - jiné označení pro M163 Vulcan
M901 Improved TOW Vehicle - raketový stíhač tanků
M981 Fire Support Team Vehicle - vozidlo řízení dělostřelecké palby
M113 s dozerovou radlicí
Samohybný PL 23mm dvojkanon (Egypt)
M113 s věží lehkého tanku Scorpion (Austrálie)
M113 Green Archer - M113 s radiolokátorem Green Archer pro řízení dělostřelecké palby (Německo)
NM135 - verze s věží s 20mm kanonem (Norsko)
NM142 - verze s věží Armoured Launching Turret se dvěma PTŘS TOW (Norsko)
SIDAM 25 - samohybný PL čtyřkanon ráže 25 mm na podvozku M113 (Itálie)
ADATS - samohybný PL raketový komplet na podvozku M113 (Kanada)
M1064 mortar carrier