Přihlášení
Spřátelené weby
POZEMNÍ TECHNIKA
Flakpanzer IV Wirbelwind
Tento protiletadlový tank byl německou reakcí na napadání německých tanků spojeneckými letouny. Flakpanzer IV byl osazen otevřenou věží s 20mm čtyřhlavňovým kanonem Flakvierling 38 a používal podvozek tanku Panzer IV Ausf J, diky čemuž se mohl rychle začlenit do výzbroje protiletadlových pluků. Z tanku Panzer IV zůstal též umístěn jeho kulomet. Náměr hlavní zbraně mohl být -10° díky tomu se dal použít i jako protipěchotní zbraň. Výroba začala v červenci 1944 a celkem bylo vyrobeno pouze 86 strojů. Mezi slabiny tohoto protiletadlového tanku patřil slabý pancíř věže (16 mm) a ručne ovládaný odměrový mechanizmus. Dojezd na silnici činil 210 km, v terénu pak 130km. Na podzim roku 1944 byla výroba pozastavena ve prospěch Ostwindu, který byl velmi podobný, ale měl jeden kanon ráže 37 mm.
| Posádka | 5 |
| Bojová hmotnost | 22 t |
| Rychlost na silnici | 38 km/h |
| Dojezd na silnici | 200 km |
| Celková délka | 5,92 m |
| Výška | 2,76 m |
| Šířka | 2,90 m |
| Výzbroj | čtyřhlavňový 20 mm kanon Flakvierling 38, 7,92 mm kulomet MG 34 |
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
