KULTURA

Islám a Západ, 2.díl

O televizním dokumentárním seriálu Islám a Západ. Kritika některých tezí seriálu, zdůraznění některých málo znamých informací, které přinesl a úvahy podnicené tímto seriálem.

TV stanice Prima Zoom nedávno odvysílala velice zajímavý dokumentární seriál Islám a Západ. Jak název říká, pojednává o vztahu Západu a Islámu, čili je to seriál nanejvýš aktuální a na závažné a důležité téma. Tento seriál je další z podnětů, které mě přivádějí k hlubšímu pohledu na historii.

Jako amatérský fanoušek historie jsem se zajímal hlavně o moderní historii, o které jsem se domníval, že více ovlivňuje naší současnost. Poslední dobou zjišťuji, že zkoumání vztahu Západu a islámu nás přivádí do období až téměř 1500 let zpátky do historie a celý středověk a novověk se tak rázem stává aktuálním. Je to dlouhá doba a tak se pro milovníky historie otvírá nepředstavitelně velká kapitola k objevování pravdy. Osobně pak zjišťuji, jak jsou tyto dějiny vzrušující a stále aktuální.

Proto mě seriál Islám a Západ zaujal. Neznamená to však, že bych o tomto období nic nevěděl a že bych tento seriál nekriticky přijal. Naopak jsem tento seriál ohodnotil jako částečně islamofilní a politicky korektní a na následujících stránkách ho hodlám podrobit kritice. Zároveň však hodlám připomenout zajímavá fakta, která tento seriál zdůraznil. Seriál mi v podstatě slouží jako osnova pro mou vlastní úvahu nad vztahem Západu a Islámu. Předem upozorňuju, že nebude ani islamofobní ani islamofilní, ale že se pokusí o objektivní pohled.

Další díl seriálu začíná v Kordobě kolem roku 900. Zatímco křesťanská Evropa se od roku 800 nikam nepohnula, islámský svět vypadal naprosto jinak. Kordoba v té době měla pouliční osvětlení, vodovody, 300 lázní a 50 nemocnic. Myslím, že to bylo přesně o 50 víc nemocnic, než kolik jich bylo v křesťanském světě. V těchto nemocnicích byly například již v té době dodržovány hygienická pravidla. Myslím, že poslední historické pochybnosti o vyspělosti medicíny islámského světa musí být rozptýlena při vyslovení jediného jména-Avicenna. Jednalo se o uzbeckého islámského učence, který napsal lékařskou knihu, která se jmenoval "Kánon". Podobizna Avicenny je dodnes v mozaice  křesťanské katedrály v Miláně. Tak byl významný.

To však neznamená, že by už tehdy nebyli v islámském světě fundamentalisté. V roce 1009 tito vydrancovali Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě, což se stalo záminkou pro Křížové výpravy. Ty jsou v seriálu líčeny v souladu s historickou legendou, jako loupeživá výprava a okupace. Ačkoliv všichni víme, že v době pádu Římské říše byla tato oblast křesťanská, jsou křížové výpravy líčeny jako "okupace". Myslím si, že tato část dějin, je zde velmi zjednodušená a vyžaduje si nové objektivní hodnocení a pohled. Seriál ukazuje šíitskou sektu Asasínů, jak bojovala přepady ze zálohy proti křižákům. Ale seriál uznává, že "ospravedlnit Asasíny může být docela složité".

To, co seriál zkreslil u křižáků, vynahrazuje informacemi o Fridrichu II, křesťanském vládci sicilského království, který spolupracoval s muslimy a v jehož království panovala náboženská tolerance. Za svůj postoj k muslimům se Fridrich II. stal terčem nepřátelství a nenávisti evropských křesťanů. Pro ně byl ďábel a kacíř. Na jeho hradě Castel del Monte však ve 13. století byla umyvadla a toalety s tekoucí vodou, které převzal z muslimského světa.

Ještě spornější než líčení křížových výprav, je však dle mne teze seriálu, že rozvoj Evropy a renesance byla umožněna díky islámu a vědomostem, které Evropě předal. Myslím si, že tato teze si rovněž zasluhuje bližší historické přezkoumání.

Pokud vás však rozezlil tento názor, tak další informace o Ulugbekovi, vnukovi slavného Uzbeckého Tamerlána, který se stal největším astronomem 15. století. 100 let před Koperníkem. Tento muslimský učený vládce řekl: "Náboženství se rozpouštějí jako mlha... jen vědecké objevy jsou platné navěky". To řekl prosím muslimský vládce. Za tyto názory však byl Ulugbek potrestán svržením a jeho observatoř byla zničena, jak říká seriál "z náboženských důvodů". Samozřejmě, že byla zničena islámskými fundamentalisty, ale seriál to islamofilně příliš nezdůrazňuje.

V souvislosti s tím však seriál něco přiznává. I když tvrdí, že vzdělanost a kultura přišla do křesťanské Evropy z muslimského světa, přiznává, že Evropa byla připravena tyto vědomosti přijmout a uchovat. Na případu Ulugbeka právě ukazuje, jak byly jeho vědomosti zachovány právě jen proto, že se dostaly na západ. Takže kdyby nebýt křesťanské Evropy, islámští fundamentalisté by islámskou vzdělanost uvrhli do zapomnění.

Druhý díl seriálu tedy ukazuje rozkvět islámského světa v kontrastu s úpadkem středověké Evropy, s čímž by se dalo souhlasit. Ovšem tvrdí, že renesanci do Evropy přinesl islám, což se mi zdá jako tvrzení více než odvážné.