LETECKÁ TECHNIKA

Vought A-7 Corsair II

Jednomístný jednomotorový podzvukový úderný letoun určený k provozu z letadlových lodí.
  Přestože byl letoun A-7 Corsair II vyvinut ze stíhačky Vought F-8 Crusader, vznikl tak stroj zcela nový. Konstruktéři u A-7 snížili jeho výkonnost, takže již dosahoval pouze vysokých podzvukových rychlostí, což ovšem umožnilo dramaticky snížit hmotnost celé konstrukce a současně docílit ohromného prodloužní doletu čtyřikrát většího bojového nákladu. Vývoj letounu probíhal velmi rychle; první let stroj absolvoval 27. září 1965, první stroje vstoupily do služby v říjnu 1966 a zakrátko se již účastnily bitev ve Vietnamu. Přestože byl Corsair II vyvinut pro potřeby námořního letectva, do výzbroje také zařadilo menší počet letounů verze A-7D i USAF. Během války ve Vietnamu mělo letouny A-7 ve výzbroji celkem 27 perutí, které s těmito letouny absolvovaly více než 90 000 bojových vzletů. Stroje Corsair II se účastnily také první války v Perském zálivu v roce 1991. Ze služby u námořnictva byla tato letadla vyřazena až roku 1993 a nahrazena typem F/A-18.

Technický popis

 JE ROZPRACOVÁN
Stroji byla ponechána sklápěcí křídla i přistávací hák. Jednomístná pilotní kabina se sedadlem MDD Escapac je pancéřovaná. Robustní konstrukce umožňuje stroji nést nejrůznější velké náklady na velké vzdálenosti za všech povětrnostních podmínek. V tomto byl Corsair II překonán až stroji F-16a F/A-18.

Výzbroj

Pevnou výzbroj tvoří šestihlavňový 20mm kanón M61A1 se zásobou 1000 kusů munice. K nesení přídavné výzbroje slouží 6 podkřídlových závěsníků o celkové nosnosti 6800 kg a 2 pomocné boční trupové závěsníky. Protivzdušnou výzbroj tvoří 2 PLŘS AIM-9 Sidewinder, které se zavěšují právě na boční trupové závěsníky. Výzbroj proti pozemním a námořním cílům je velice pestrá a může sestávat z kombinací konvenčních pum řad Mk 81, Mk 82, Mk 84, kontejnerových WALLEYE i laserově naváděných PAVEWAY, řízených i neřízených raket AGM-65 MAVERICK, AGM-54 SHRIKE, AGM-88 HARM, AGM-123 Skipper II, klouzavého rušiče jednorázového použití TALD a mnoha dalších.

Zahraniční uživatelé

  portugalsko   31 ks A-7P, 6 ks TA-7P
 řecko   42 ks A-7H, 40 ks A-7E; stroje vyřazovány
 švýcarsko   stroje vyřazeny

Verze

 A-7A - základní verze
A-7B - modernizovaná verze
A-7C - modernizovaná verze 
A-7D - Verze A-7D se vyznačovala motory firmy Allison TF41-A-1 o výkonu 64,5 kN, odvozenými z pohonných jednotek Rolls-Royce Spey, kanonem M61, zařízením pro doplňování paliva za letu, moderním navigačním a bojovým systémem, fotoprůzkumným vybavením a laserovým značkovačem cílů.
A-7E - verze pro americké námořnictvo s modernizovanou avionikou a motorem TF41-A-2 (66,7 kN)
A-7H - verze pro řecké letectvo odvozená od A-7E
A-7K - dvoumístná cvičná verze odpovídající A-7D
A-7P - verze pro portugalské letectvo, trup z A-7A, avionika z A-7E a motor TF30-P-408 
TA-7C - dvoumístná cvičně bojová verze odpovídající A-7E, motor TF30-P-408 (59,6 kN)
TA-7H - dvoumístná cvičně bojová verze pro řecké letectvo
TA-7P - cvičně bojová verze pro portugalské letectvo

TTD letounu A-7E
země původu	Spojené státy americké (USA)
výrobce	Ling-Temco-Vought
vyrobené stroje	? (výroba ukončena)
cena jednoho stroje	?
datum vzletu	27.9.1965
ve výzbroji od	10/1966 (USN)
posádka	1 (pilot)
pohon	1x Allison TF41-A-2
max. výkon	1x 66,70 kN
max. rychlost	1 130 km/h (M=1,06)
max. stoupavost	55,00 m/s
max. dostup	12 900 m
dolet	480 - 1 550 km (bojový), 4 600 km (max.)
délka trupu	14,06 m
rozpětí křídla	11,80 m
nosná plocha	34,83 m²
výška	4,90 m
hmotnost prázdná	8 690 kg
max. vzletová hmotnost	19 100 kg
hmotnost paliva	4 202 kg