Přihlášení
Spřátelené weby
LETECKÁ TECHNIKA
Handley Page Bomber
Handley Page Bomber je výsledkem projektu bombardéru podle specifikace Admirality z prosince 1914 na velký dvoumotorový hlídkový bombardér.
První varianta byla původně identifikována jako Handley Page type O, později přejmenovaná na O/100, kde číslo 100 bylo udávalo rozpětí ve stopách. Jednalo se o, do té doby, největší letoun postavený společností a v době dokončení prototypu také o největší britský letoun. O/100 byl dvouplošník s křídly o různé délce a konstantní šířkou. Ta byla upevněna na trupu o čtvercovém průřezu s dvouplošnými ocasními plochami. Podvozek měl dvojitá přední kola a zadní ostruhu. Dva motory Rolls-Royce Eagle II o výkonu 266 ks byly instalovány mezi křídly do pancéřových gondol nad podvozkovými koly. První let se uskutečnil 7. prosince 1915 v Hendonu a ukázal nedostatečné výkony. Druhý upravený prototyp uskutečnil první let v dubnu 1916 a výkony se natolik zlepšily, že dokázal s 20 cestujícími vystoupat do výšky nad 7000 stop (2100m). V srpnu 1916 bylo zahájeno formování první perutě a jednotka se stala operační po přemístění do Francie v listopadu. První zaznamenaný bojový útok se uskutečnil v noci z 16. na 17. března 1917 proti nepřátelské železniční stanici nedaleko Mét. Celkem bylo postaveno 46 letounů (včetně 4 prototypů). Podle nového systému pojmenování letounů z roku 1924 se z O/100 stal H.P. 11.
Produkce zdokonalené verze O/400 byla zahájena na počátku roku 1918. Provedené změny zahrnovaly především instalaci výkonnějších motorů a vylepšený palivový a chladící systém. O/400 se velmi rychle (již v březnu 1918) dostaly k operačním jednotkám a např. V noci ze 14. na 15. září 1918 bombardovalo 40 O/400 cíle v Sársku. Před ukončením bojů se podařilo RAF převzít přes 400 vyrobených strojů a vybavit jimi 7 perutí. Typ zůstal ve výzbroji prvoliniových perutí až do konce roku 1919, kdy byl nahrazen typem Vickers Vimy. Podle nového systému pojmenování letounů z roku 1924 se z O/400 stal H.P. 12.
Plánována byla rozsáhlá výroba typu v USA, brzký konec bojů však plány po nevelké vyrobené sérii překazil. V poválečné době bylo několik strojů pod označením O/7 exportováno do Číny a pár strojů bylo provozováno v Indii. Dalších 10 strojů byly v Anglii přestaveno na civilní dopravní (O/10 a O/11).
TTD bombardéru O/400 | |
země původu | Velká Británie |
výrobce | Handley Page |
vyrobené stroje | 600 |
cena jednoho stroje | ? |
datum vzletu | 7.12.1915 |
ve výzbroji od | 8/1916 (RAF) |
posádka | 4 až 5 |
pohon | 2x Rolls-Royce Eagle VIII |
max. výkon | 2x 360 hp |
max. rychlost | 156 km/h |
max. stoupavost | ? |
max. dostup | 2 600 m |
dolet | 1 120 km (max.); 8 hodin letu |
délka trupu | 19,16 m |
rozpětí křídla | 30,48 m |
nosná plocha | 153,00 m² |
výška | 6,71 m |
hmotnost prázdná | 3 720 kg |
max. vzletová hmotnost | 6 350 kg |
hmotnost paliva | ? |
Zdroj:
geocities.com/roynagl/
handleypage.com
wikipedia.org
Vyhledávání
Dnešní den v historii
15.ledna 1620 – Uzavření spolku mezi uherskými a českým stavy na Uherském sněmu v Bratislavě. Na tomtéž sněmu byla vyhlášena náboženská svoboda a rozhodnuto o vyhnání jezuitů ze země.