Přihlášení
Spřátelené weby
LETECKÁ TECHNIKA
Boeing B-52 Stratofortress
Šestimístný osmimotorový těžký strategický bombardovací letoun neformálně přezdívaný BUFF (Big Ugly Fat Fucker).
Bombardéry B-52 slouží u Velitelství strategického letectva nepřetržitě již od roku 1955 a je jasné, že ve své nejmodernější modifikaci B-52H se dočkají služby i na počátku třetího tisíciletí (s vyřazováním nejmodernějších strojů se počítá okolo roku 2045). Vývoj tohoto strategického bombardéru, jehož původní projekt dokonce počítal ještě s turbovrtulovým pohonem, začal roku 1945. Prototyp poprvé vzlétl 15. dubna 1952 a dodávky 98 objednaných sériových letounů modifikací B-52A, B-52B a B-52C se rozeběhly v červnu 1955. Dodávky bombardérů verze B-52D začaly roku 1956. Po dokončení 101. sériového stroje B-52D v továrně v Seattlu byla výroba převedena do Wichity, kde bylo zkompletováno dalších 69 strojů. Následovaly modernizované verze B-52E a B-52F vyráběné v letech 1956-1957, po 100, resp. 89 kusech. První stroj verze B-52G poprvé vzlétl v říjnu 1958 a od následujícího února se dostával do výzbroje jednotek Velitelství strategického letectva. Bylo postaveno 193 bombardérů B-52G, poslední roku 1960. 173 kusů bylo upraveno na přepravu 12 ze vzduchu vypouštěných křídlatých střel AGM-86B a osm útočných raket krátkého doletu AGM-69 SRAM v pumovnici.
Verze B-52G je již prakticky vyřazena a ve výzbroji nadále zůstává pouze novější verze B-52H v počtu 85 strojů, přičemž se počítá s jejich redukcí na 76 letounů. Plánuje se modernizace několika strojů, které by měly sloužit přibližně do roku 2045. Bombardéry B-52 prošly za celou svou dlouhou kariéru mnoha bojišti, v letech 1964-1975 ve Vietnamské válce, roku 1991 ve válce v Perském zálivu, znovu v Zálivu při operaci Pouštní liška roku 1998, poté v roce 1999 při bombardování Jugoslávie pod vlajkou NATO. Bombardéry se účastnily i války proti Talibanu a teroristické síti Al-Kajda v Afghánistánu v letech 2001-2002, kde několikrát shodily obrovské BLU-82/B, tzv. "sekačka sedmikrásek", s výrazným ničivým i psychologickým efektem. Naposledy bombardovaly irácké cíle během operace Irácká svoboda v roce 2003.
Výzbroj
nukleární: B53 (2 ks), B61 (8 ks), B83 (8 ks), AGM-129 ACM (12 ks), AGM-131 SRAM (12 ks), ALCM (20 ks)
konvenční: Mk 20 (18 ks), Mk 36 (51 ks), Mk 41 (8 ks), Mk 52 (12 ks), Mk 55 (8 ks), Mk 56 (8 ks), Mk 59 (51 ks), Mk 60 (8 ks), Mk 62 (51 ks), Mk 64 (8 ks), Mk 65 (8 ks), Mk 82 (51 ks), Mk 84 (18 ks), Mk 117 (51 ks), CBU52 (51 ks), CBU58 (51 ks), CBU71 (51 ks), CBU87 (30 ks), CBU89 (30 ks), CBU97 (30 ks)
"inteligentní": JDAM (18 ks), WCMD (30 ks), AGM-86C CALCM (20 ks), AGM-142 Popeye (8 ks), AGM-154 JSOW (18 ks), AGM-158 JASSSM (12 ks), AGM-137 TSSAM (12 ks), AGM-84 Harpoon (8 ks)
Verze
B-52A - základní verze
B-52B/C - dále modernizované verze
B-52D - u verze B-52D firma Boeing upravila systém řízení a do zadního střeliště nechala umístit čtyři půlpalcové kulomety. Původně byl tato modifikace určena k přepravě jaderných raket středního doletu, roku 1964 byl ale zahájen program, v jehož rámci byly B-52D přestavěny na 105 tzv. "železných bomb".
B-52E/F - verze s výkonnějšími motory J57-43W a modernizovaným navigačním a zaměřovacím systémem AN/ASQ-38.
B-52F zachycený při bombardování
B-52G - v této verzi se bombardér dočkal řady vylepšení, včetně tzv. "mokrého" křídla s integrálními palivovými nádržemi s nimiž měl mnohem větší zásobu pohonných látek a tedy i větší dolet. Zkrácená svislá ocasní plocha měla větší hloubku a k výbavě patřilo dálkově ovládané zadní střeliště se čtyřmi 12,7mm kulomety. Bombardér létal s rušícím zařízením Quail a dvojicí protizemních raket AGM-28 Hound Dog.
B-52H - verze, která má původní zadní střeliště s 12,7mm kulomety nahrazeno dálkově ovládaným šestihlavňovým rotačním kanónem M61A1 Vulcanráže 20mm. Pro nahrazení těchto kulometů byla navržena PLŘS AIM-92 Stinger, ale návrh byl nakonec zamítnut. V roce 1991 začaly úpravy verze H pro nošení ŘS AGM-129 ACM (Advanced Cruise Missile).
B-52H Stratofortress
28. srpna 2020 uskutečnilo USAF misi Allied Sky. Během jediného dne prolétly strategické bombardovací letouny B-52H nad všemi třiceti členskými státy NATO. Nad našim nebem se účastnila jako doprovod dvojice JAS-39C Gripen našich vzdušných sil.
země původu | Spojené státy americké (USA) |
posádka | 6 |
výrobce | Boeing Military Airplane Co. |
vyrobené stroje | 744 (výroba ukončena) |
cena jednoho stroje | 30,00 mil. USD |
datum vzletu | 15. 4. 1952 |
ve výzbroji od | červen 1955 (USAF) |
pohon | 8x TF33-P-3/103 |
max. výkon | 8x 75,6 kN |
max. rychlost | Mach=0,80 / 950 km/h |
max. stoupavost | 10,20 m/s |
max. dostup | 15 150 m |
dolet | 16 000 km (s max. nákladem), 20 150 (max.) |
délka trupu | 49,04 m |
rozpětí křídla | 56,40 m |
nosná plocha | 371,60 m² |
výška | 12,40 m |
hmotnost prázdného stroje | 83 500 kg |
max. vzletová hmotnost | 224 000 kg |
hmotnost paliva | 139 955 kg |
Vyhledávání
Dnešní den v historii
23.listopadu 1457 zemřel Ladislav Pohrobek (český král 1444 – 1457)