LETECKÁ TECHNIKA

Miles M.20

Vývoj stíhacího letounu Miles M.20 byl zahájen v období bitvy o Británii, kdy panovaly obavy, že letecká výroba nebude stíhat nahrazovat urpěné ztráty, proto byl zahájen jeho vývoj s ohledem na jeho co nejrychlejší dostupnost a levnou a rychlou výrobu. Vývoj Miles M.20 a následná stavba prototypu trvaly pouze 65 dní. První vzlet tak absolvoval už v září 1940.

Podvozek byl pevný bez hydrauliky. Používala se řada součástí z jiných letadel např. Motorová gondola z typu Beaufighter Mk. II, součásti z Trainer Miles Master apod. Kostra letadla byla vytvořena ze dřeva s dřevěným potahem. Kryt kabiny umožňoval panoramatický výhled a Miles M.20 se tak stal jedním z prvních letounů, který měl takový kryt. Přes pevný podvozek dosahoval dobré max. rychlosti (555 km/h ve výšce 6 200 m) i doletu (1 930 km). Ve své výzbroji měl osm kulometů ráže 7,7 mm. Vznikla i námořní verze značená Mk. II.

Miles M.20 - druhý prototyp

K sériové výrobě Miles M.20 nakonec nedošlo.

Miles M.20 Mk. I – pozemní verze
Miles M.20 Mk. II – námořní verze

Rozpětí: 10,54 m
Délka: 9,35 m
Pohon: motor Rolls-Royce Merlin XX o výkonu 1 089 kW
Výzbroj: osm kulometů ráže 7,7 mm
Max. vzletová hmotnost: 3 629 kg
Max. rychlost: 555 km/h ve výšce 6 200 m
Dolet: 1 930 km