Přihlášení
Spřátelené weby
LETECKÁ TECHNIKA
Suchoj Su-15/-21 Flagon
Typ Su-15 byl vyvinut jako náhrada za letoun Su-11 na začátku šedesátých let. První prototyp T-5 vzlétl v roce 1962 a velmi se podobal typu Su-11 včetně shodné přídě. Následující prototyp T-58 již má v přídi instalovaný radom s radarem Oriol-D a se sacími gondolami na bocích trupu pod kokpitem. První verze Flagon-A měla čisté trojúhelníkové křídlo a do výzbroje byla zařazena v roce 1967. Su-15C byla dvoumístná verze s tandemově umístěným pilotním prostorem, používaná pro výcvik. Su-15MF měl stupňovitě šípovou náběžnou hranu křídel a motory Tumanskij R-13F2-300. Verze Su-21TM Flagon-E měla zdvojený přední podvozek a nový palubní radiolokátor Tyfon a dvoumístná cvičná verze Su-21 byl typ Su-21U. Odhaduje se, že bylo vyrobeno okolo 1500 strojů Su-15/21, ale žádný stroj nebyl nikdy exportován. Stroje sloužily pouze ve výzbroji sil protivzdušné obrany Sovětského svazu. Po rozpadu SSSR sloužilo několik strojů krátce v Rusku, na Ukrajině a v Gruzii. Typ Su-15 se smutně proslavil tím, že jeden stroj sovětské PVO 1. 9. 1983 sestřelil nad poloostrovem Sachalin civilní Boeing 747 Korejských aerolinií omylem považovaný za americký špionážní letoun.
Uživatelé:
býv. SSSR
Gruzie vyřazeny
Rusko vyřazeny
Ukrajina vyřazeny
Verze:
Su-15A - základní veze
Su-15C - dvoumístná cvičně bojová verze
Su-15MF - modernizovaná verze (viz text)
Su-21TM - modernizovaný typ (viz text)
Su-21U - cvičně bojová verze
Su-21bis - modernizovaná verze
Bojové nasazení:
Sestřelení B747 KAL (1.9. 1983 - SSSR)
Výzbroj:
- 1 kanon ráže 23 mm
- 6 závěsníků s nosností až 1500 kg
- 2 PLŘS R-8M a 2 PLŘS R-60 (AA-8 Aphid) nebo R-98 (AA-3 Anab)
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.