LETECKÁ TECHNIKA

Zveřejněno: 30. 11. 1999 1:00 Napsal Jan Rut

Nadřazená kategorie: LETECKÁ TECHNIKA Kategorie: STÍHACÍ LETADLA

Suchoj Su-7 Fitter

První prototyp letadla Su-7 pod označením S-2 vzlétl poprvé v roce 1955. Tento typ má křídlo v úhlu 62°, plovoucí směrovou plochu ze sériového typu MiG-21 a proudový motor AL-7F-1-100 s tahem 68,6 kN nebo 98 kN s přídavným spalováním. Pod trupem se obvykle zavěšovaly dvě palivové nádrže, pod křídla pak pumy, raketnice nebo další palivové nádrže. Letoun se dostal do sériové výroby v roce 1958 a bylo vyrobeno několik variant. Su-7BKL byla verze vybavená velkými širokými nízkotlakými pneumatikami a lyžemi vedle hlavního podvozku pro použití z polních letišť, verze Su-7BM byla vybavena novým motorem AL-7F-1 a dvěma přistávacími padáky pro zkrácení dojezdu, verze Su-7BMK obdržela zdokonalenou avioniku, katapultovací sedadlo KM-1 Zero/Zero a další dva závěsníky pod křídla. Letoun byl určen pro přepadové stíhání amerických strojů F-100 a F-101, ale ujal se i jako stíhací bombardér leteckých sil východního bloku. Mnoho strojů bylo dodáno do "spřátelených" států, například do Afghánistánu, Alžírska, na Kubu, do Indie, Sýrie, Iráku, Vietnamu a samozřejmě do států Varšavské smlouvy. První sovětské pokusy a výzkumy v oblasti měnitelné geometrie křídel se soustředily již na Su-7. Původní nosné plochy byly ovšem pro konverzi nevhodné, proto v srpnu 1966 poprvé vzlétl prototyp zcela přestavěného stroje, který dostal označení Su-7IG. Letoun poháněl nový výkonnější motor a stroj získal lepší vlatnosti než kterákoliv z předchozích verzí Su-7, především při operacích z polních letišť. Do služby byl typ zařazen roku 1971, jeho hlavním uživatelem se stalo sovětské letectvo. Dalším vývojem této verze vznikl bitevní typ Su-17.

Uživatelé:

Afghánistán
Alžírsko
Angola
Československo
Egypt
Indie
Irák
Jemen
Kuba
KLDR
Libye
Maďarsko
NDR
Peru
Polsko
Rumunsko
SSSR
Sýrie
Vietnam

Verze:

Su-7B - základní verze (viz text)
Su-7BM - modernizovaná verze (viz text)
Su-7BKL - verze pro polní letiště (viz text)
Su-7BMK - modernizovaná verze (viz text)
Su-7IG - verze s měnitelnou geometrií křídel - předchůdce Su-17

Výzbroj:

2 kanony NR-30 ráže 30 mm se zásobou 70 nábojů na hlaveň
4 podkřídlové závěsníky po 742 a 2 podtrupové po 495 kg
PLŘS R-13 (AA-2 Atoll)
raketnice UV-16-57, FAB-250, FAB-500, FAB-750
přídavné nádrže (479, 719 kg)

Bojové nasazení:

Vietnamská válka (1964 - 1975 - Vietnam)

Vyhledávání

Dnešní den v historii

22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.