LETECKÁ TECHNIKA

JAS-39 Gripen

V polovině 70. let se ve švédském letectvu začalo uvažovat o tom, čím by měl být nahrazen stárnoucí typ J-35 Draken v budoucnu i AJ-37 Viggen, jehož výroba právě probíhala. Za předpokladu 15-leté životnosti Viggenu a plánovaném ukončení výroby v roce 1985, měla být v polovině 90. let připravena odpovídající náhrada. Nejprve to měla být podstatně modernizovaná verze Viggenu, ale jelikož se cana těchto strojů neúměrně zvýšila, rozhodlo se letectvo poohlédnout po levnějším typu. Po ukončení projektů cvičného a lehkého útočného letadla B3LA a podobného typu A-38 ve spolupráci s Itálií, se objevil projekt IG-JAS, víceúčelový bojový letoun. Nový typ měl být lehčí a menší než Viggen, ale zároveň schopen plnit všechny úkoly všech verzí typu Viggen (tj. útočné i průzkumné úkoly) a to za všech povětrnostních podmínek a i z krátkých vzletových ploch (např. dálnic). V boji měl mít vynikající manévrovací schopnosti, přebytek výkonu a co nejmenší radarovou, IČ a zvukovou signaturu. Měl být vysoce spolehlivý s co nejmenšími náklady na údržbu a pohonné hmoty. Spojení s řídícím střediskem i ostatními letouny mělo pilotovi poskytovat kompletní informace v reálném čase. 

V roce 1979 vznikla první studie nového projektu s několika koncepcemi vycházejícími z typu F-16 a různých kombinací nasávacích vstupů, příďových kachních ploch, deltakřídla a nakonec i nosnou plochou typu HiMAT. Projekt zaujal několik zahraničních firem (BAe, McDonnell Douglas, MBB, Rockwell), které měly zájem podílet se na jeho vývoji. Spolupráce byla prohloubena s firmami MBB a Rockwell, která poskytla křídla HiMAT. Nakonec tak vznikl Typ 2110 s deltakřídlem (HiMAT byl příliš nákladný a neúnosně by prodražil letoun), kachními plochami na přídi a nasávacími otvory po stranách. V červnu 1981 byl vybrán motor pro nový stroj - GE-F-404J, který však musel být upraven, aby se zvýšil výkon na 80,06 kN, zlepšila bezpečnost a spolehlivost. Také kvůli podpoře domácího průmyslu nakonec švédská vláda dala přednost vývoji nového typu před koupí zahraničních strojů (uvažovalo se o F-16, F/A-18 a F-5/-20). 30. 4. 1982 byl uzavřen předběžný kontrakt na IG-JAS v hodnotě 25,7 mld. švédských korun a smlouva byla definitivně podepsána 30. 6. K uzavření smlouvy již roku 1982 vedla švédskou vládu vzrůstající cena nově vyvíjených letadel a snaha co nejvíce minimalizovat náklady na vývoj a nákup. Smlouva zahrnovala stavbu 5-ti prototypů a 30 sériových letounů s možností objednávky dalších 110 strojů, přičemž měla zůstat pevná cena pro celou 1. sérii a nijak výrazně vyšší v případě 2. Švédské letectvo v té době předpokládalo, že do služby zařadí na 400 letadel JAS-39. V prosinci 1982 dostal nový stroj své jméno - Gripen. Koncem 80. let hledala firma Saab partnera pro financování vývojových prací až ho nalezla v britské firmě BAe, jež se stala oficiálním partnerem Saabu a měla zajišťovat jeho export.

Stavba prvního prototypu začala na konci roku 1986, dokončení a vzlet prvního stroje byly určeny na rok 1987, dodávky sériových letadel pak měly začít v roce 1990. Vývoj a stavba prototypů se však kvůli menším problémům s letovým řídícím systémem zdržela, a tak se letoun označený 39-1 poprvé vznesl až 9. 12. 1988. V důsledku havárie prototypu 2. 2. 1989 byl program opožděn a znovu pak 8. 8. 1993, kdy havaroval první sériový stroj předaný letectvu, a od 14. 1. 1994 na měsíc kvůli problémům s turbínou motoru. Projekt přesto pokračoval a firma Saab obdržela zakázku na vývoj dvoumístné verze, která měla být součástí 2. série, o jejíž výrobě bylo rozhodnuto 3. 6. 1992 (96 jedno- a 14 dvoumístných letadel).

Uživatelé a bojové nasazení

  švédsko   Původně švédské letectvo plánovalo zavést 400 letounů JAS-39, ale po pádu komunismu došlo, jako u ostatních evropských zemích k prudkému snižování stavů a vojenského rozpočtu. Původně objednáno 30 strojů pro 1. a 110 pro 2. sérii. V rámci 2. série mělo bý 14 strojů dvoumístné verze JAS-39B. První stroj označený 39-102 obdrželo Flygvapnet 8. 6. 1993 a hned následující den přistál v rámci zkoušek na dálnici. 13. 12. 1996 bylo rozhodnuto o výrobě 3. série o dalších 50 jedno- a 14 dvoumístných strojích verzí JAS-39C/D. Zároveň byla objednána modernizace strojů 1. a 2. série. Celkem by v roce 2007, kdy je naplánován konec výroby, mělo ve Švédsku sloužit u 8 perutí 204 letounů JAS-39 Gripen. Švédské stroje slouží na základnách Lulea-Kallax (A/B), Ronneby-Kallinge (A/B), Malmslätt, Östersund-Frösön (C/D), Satenas (A/B).

 česká republika   Vzhledem k nutnosti nahrazení zastaralých letadel MiG-21 se Česká republika rozhodla po dvou výběrových řízeních k pronájmu 12 strojů JAS-39C a 2 dvoumístných JAS-39D, které jsou nově vyráběny a měly být dodány Flygvapnet. Rozhodnutí o pronájmu strojů Gripen přišlo po výhodné nabídce ze švédské strany na konci roku 2003, schálen byl pak v létě 2004. Cena za pronájem na 10 let je 20 mld Kč.

V roce 201 byl pronájem prodloužen viz článek Čtrnáct českých gripenů: absolutní krvavé minimum.

11. listopadu 2020 Gripeny 211. taktické letky čáslavské základny překonaly hranici 30 000 letových hodin.

Americký vojenský personál pózuje u Českého Gripenu, Rejkjavík, 2016

 jihoafrická republika   3. prosince 1999 byla podepsána smlouva na dodávku 19 jednomístných a 9 dvoumístných letadel JAS-39C/D pro jihoafrické letectvo (SAAF). Gripeny v SAAF nahrazují staré stroje Cheetah a dodávky všech strojů by měly být ukončeny do srpna 2012.
 maďasko   Stejně jako ČR se pro pronájem 12 jednomístných a 2 dvoumístných strojů rozhodlo Maďarsko. Letouny budou maďarskému letectvu dodány v průběhu roku 2006.

Saab JAS 39C Gripen českého letectva na letecké přehlídce Royal International Air Tattoo ve Fairfordu, 2006.

Verze

JAS-39A - základní verze které se z velké části týká popis
JAS-39B - dvoumístná cvičně-bojová verze, jež poprvé vzlétla 29. 4. 1996. 
JAS-39C - modernizovaná verze se systémem doplňování paliva ve vzduchu, zvětšenými nádržemi, zesíleným podvozkem, modernizovanou avionikou, většími barevnými multifunkčními displeji. Stroje této verze jsou plně kompatibilní se standardem NATO. 
JAS-39D - dvoumístná cvičně-bojová verze na úrovni JAS-39C

TTD letounu JAS-39C

země původu	Švédsko
výrobce	SAAB
vyrobené stroje	±237 (výroba probíhá)
cena jednoho stroje	25-30 mil. USD (1998)
datum vzletu	19.12.1988
ve výzbroji od	8.6.1993 (Flygvapnet)
posádka	1 (pilot)
pohon	1x Volvo Aero RM 12
max. výkon	1x 80,50 kN
max. rychlost	2 130 km/h (M=2,00)
max. stoupavost	>100,00 m/s
max. dostup	15 240 m
dolet	750 - 1 300 (bojový), 3 000 km (max.)
délka trupu	14,10 m
rozpětí křídla	8,40 m
nosná plocha	30,00 m²
výška	4,50 m
hmotnost prázdná	6 800 kg
max. vzletová hmotnost	14 000 kg
hmotnost paliva	2 370 kg