Přihlášení
Spřátelené weby
LETECKÁ TECHNIKA
Tupolev Tu-28P/-128 Fiddler
Tento stroj vznikl pro potřebu sovětského letectva čelit hrozbě nových západních strategických bombardérů. První prototyp pod označením Tu-102 byl postaven na konci padesátých let. První verze pod označením Tu-28P (Fiddler-A) se v malém počtu dostal do služby v letectvu, ale v roce 1966 se již začala sériově vyrábět verze Tu-128 Fiddler-B. Do služby se nová verze dostala roku 1968. Tento těžký přepadový stíhač má instalován velmi výkonný vyhledávací radiolokátor RP-S Smiercz (Big Nose) a zaměřovací radiolokátor s velkým dosahem pro navádění raket R-9 (AA-5 Ash). Osádka je dvoučlenná, sedící v tandemu za sebou. Motory Ljulka AL-21F jsou umístěny v zadní části trupu, vstupní otvory jsou umístěny na boku trupu za kokpitem a plynule přechází v trup. Směrová ocasní plocha je zkosena pod úhlem 30° a náběžné hrany křídel mají úhel 35°. Díky svému aerodynamickému tvaru a výkonným motorům může Tu-128 létat rychlostí téměř 2 M. Pod křídly jsou umístěny čtyři pylony pro již zmiňované ŘS R-9 (AA-5 Ash). Podvozek se zatahuje do dvou kuželových těles na odtokové hraně křídel.
Uživatelé:
býv. SSSR vyřazen
Verze:
Tu-102 - prototyp
Tu-28P - základní verze (vyráběna v malém počtu)
Tu-128 - upravená verze vyráběná ve větším počtu
Výzbroj:
Pod křídly jsou umístěny čtyři protiletadlové ŘS R-9 (AA-5 Ash).
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.