LETECKÁ TECHNIKA

Antonov An-24/-26/-30 Coke/Curl/Clank

Lehký dvoumotorový turbovrtulový transportní letoun pro krátké a střední vzdálenosti schopný přepravit 28-50 osob (dle verze).
  V roce 1954 přišla sovětská společnost Aeroflot s požadavkem na nový transportní letoun pro krátké a střední tratě, který by ve službě nahradil letité stroje Li-2 (licenční DC-3), Il-2 a Il-14. Vývoje se chopila konstrukční kancelář Antonov a první prototyp poprvé vzlétl v 20. 12. 1959. Po absolvování nezbytných zkoušek nastoupil nový letoun v roce 1962 službu u Aeroflotu a rozeběhla se sériová výroba. Letounu si všimlo i sovětské letectvo a do služby zařadilo militarizovanou verzi An-24P. Speciálně pro vojenské účely byla pak vyvinuta verze AN-26 s několika konstrukčními odlišnostmi. První prototyp této verze vzlétl v roce 1968 a u letectva sloužil jako transportní a výsadkové letadlo. Celkem bylo do roku 1978, kdy byla zastavena sériová výroba, vyrobeno 1 100 letounů An-24 všech verzí a na 1 400 An-26. Letoun byl exportován do desítek zemí celého světa a ještě v současné době je vyráběn pod označením Xian Y-7 v Číně.

Technický popis

  nosné a ocasní plochy   Letoun je v hornoplošném uspořádání. Křídla o rozpětí 29,2 m a ploše 72,5 m² mají úhel náběžné hrany 8°, odtokové hrany pak 5°. V první třetině křídel jsou gondoly s turbovrtulovými motory AI-24 s čtyřlistou vrtulí, každý o výkonu 1 849 kW. V křídlech jsou umístěny rozměrné palivové nádrže. Výškové ocasní plochy jsou mírně vyklopeny vzhůru v úhlu 5°, jejich náběžná hrana má úhel 20°, odtoková je kolmá k trupu. Na hřbetě trupu se nachází 4,3 m dlouhá plocha s úhlem 70°, na níž navazuje vysoká svislá ocasní plocha o úhlu náběžné hrany 30° a svislou odtokovou hranou. Celá zadní část SOP je tvořena směrovým kormidlem.

 trup   V zakulacené přídi stroje jsou umístěny navigační a spojovací přístroje. Pilotní kabina je přetlaková pro lety ve velkých výškách. V kabině sedí pilot, druhý pilot a navigátor, případně další dva palubní/nákladoví technici. Výhled z kabiny je přes dvě dvojice bočních, tři čelní a na stropě dvojice skel. Za kabinou se v dlouhém oválném trupu nachází nákladový prostor. Od verzí An-24RT a An-26 je nákladový prostor ukončen rozměrnou sklopnou nákladovou rampou. Do letadla se vstupuje dveřmi na pravé straně za pilotní kabinou nebo na levé straně v zadní části.

 přistávací zařízení   Podvozek příďového typu je plně zatahovatelný. Příďová podvozková noha se dvěma koly se zatahuje směrem dozadu do podvozkové šachty kryté dvoudílnými dvířky. Dlouhé hlavní podvozkové nohy jsou zatahovány do šachet v motorových gondolách a mají dvě kola.

Uživatelé a bojové nasazení

Afghánistán, Angola, Bangladéš, Benin, Bulharsko, Česká Republika (4 ks An-26B; 1 ks An-26Z), Čína, Etiopie, Irák, Jemen, Kambodža, KLDR, Kongo, Kuba, Laos, Libye, Madagaskar, Maďarsko, Mali, Mongolsko, Mosambik, Německo, Nikaragua, Pobřeží slonoviny, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Somálsko, Srbsko a Černá Hora, Sýrie, Vietnam, Zambie

Verze

An-24 - základní verze které se z velké části týká popis.
An-24V - verze s prodlouženým trupem o kapacitě až 50 cestujících.
An-24RV - tato verze měla v jedné motorové gondole zabudovaný malý pomocný proudový motor RU-19-300 o tahu 7 kN, který usnadňoval start z vysoko položených ploch.
An-24T - jedná se o nákladní verzi s velkými nákladovými dveřmi místo klasických. 
An-24RT - nákladní verze s výše zmíněným pomocným motorem.
An-24P - militarizovaná verze pro armádní potřeby.
An-26 - typ vycházející z verze An-24RT s rozměrnou nákladovou rampou, mírně zvětšenými rozměry, výkonnějšími motory AI-24T o výkonu 2 047 kW každý, pomocným motorem (viz výše) a dalšími drobnými úpravami. 
An-26B - modernizovaná verze s několika vylepšeními včetně upraveného nákladového zařízení.
An-26Z - verze je vybavena zařízením pro vzdušný průzkum a řízení bojové činnosti.
An-30 - tento typ vychází z verze An-24RT a je určen pro mapování terénu. Je vybavený magnetometrem, mikrovlným radiometrem, fotovybavením a dalším speciálním vybevením. Rozpoznatelný je podle prosklené přídě.
Y-7 - čínská bezlicenční kopie.

An-26B

země původu	SSSR
posádka	4 (pilot, druhý pilot, navigátor, nákladový operátor)
výrobce	Antonov
vyrobené stroje	1 100 (An-24); 1 400 (An-26) (výroba ukončena)
cena jednoho stroje	?
datum vzletu	20. 12. 1959
ve výzbroji od	1962
pohon	2x Ivčenko AI-24VT, 1x Tumanskij RU-19A-300
max. výkon	2x 2 103 kW, 1x 7,85 kN
max. rychlost	Mach=0,44 / 540 km/h
max. stoupavost	8,00 m/s
max. dostup	7 500 m
dolet	1 100 km (s max. nákladem), 2 550 km (max.)
délka trupu	23,80 m
rozpětí křídla	29,20 m
nosná plocha	74,98 m²
výška	8,58 m
hmotnost prázdného stroje	15 400 kg
max. vzletová hmotnost	24 400 kg
max. náklad	5 500 kg
hmotnost paliva	5 500 kg