LETECKÁ TECHNIKA

McDonnell Douglas AH-64 Apache

Dvoumístný dvoumotorový bitevní vrtulník určený k ničení bojové techniky nepřítele a k přímé podpoře pozemních jednotek.

Na základě válečných zkušeností z války ve Vietnamu začíná v sedmdesátých letech převažovat názor na efektivní možnost využití bitevních vrtulníků k podpoře bojové činnosti pozemních vojsk. V polovině sedmdesátých let je započat program AAH (Advanced Attack Helicopter), ze kterého má vzniknout nový pokročilý bitevní vrtulník. Nový stroj měl být navržen k zastavení mohutných obrněných sil Varšavské smlouvy při invazi do Západního Německa. Na tomto programu se podílelo pět tehdy největších vrtulníkových firem USA. Firmy Hughes, Bell, Boeing Vertol, Lockheed a Sikorsky předkládají několik návrhů, ze kterých jsou vybrány dva návrhy. Firma Bell představuje prototyp YAH-63 a firma Hughes svůj YAH-64. Koncem roku 1975 se uskutečnily jejich první vzlety a ověřovací zkoušky. Vítěznou firmou se stala firma Hughes a sériová výroba prvních kusů nového bitevního vrtulníku AH-64A Apache se rozeběhla roku 1982. V roce 1983 byl krátce jeden stroj dopraven do Izreale k bojovým zkouškám. V roce 1984 firmu Hughes koupil McDonnell Douglas, který pokračoval ve výrobě. Koncem 80. a začátkem 90. let začal vývoj modernizované verze vrtulníku Apache. Vrtulník AH-64D Longbow Apache uskutečnil svůj první let v září 1993 a první dodávky sériových strojů začaly v březnu 1997. Stroj má modernizovanou avioniku, motory a nový radar AN/APG-78 FCR. Krátce poté byl zahájen zdokonalovací program, jehož součástí byl dopplerovský navigační systém AN/ASN-157, zcela nové přístrojové vybavení a konstrukční a systémové úpravy pro schopnost vyzbrojení PLŘS Stinger, Sidewinder, Mistral nebo Sidearm. Vylepšení se týkalo i PTŘS Hellfire, které byly vybaveny novým autopilotem a řídícím počítačem.

Americký AH-64D v Iráku

Technický popis

trup   Rozměrná pancéřovaná dvoumístná tandemová pilotní kabina osádky je umístěna na přídi stroje. Střelec sedí v kabině vpředu a pilot na vyvýšeném sedadle za ním. Před kabinou je ve špici přídě umístěno otočné multifunkční zařízení TADS/PNVS. Pod kabinou je umístěn pásový 30mm kanón M230. Vrtulník je vybaven dvěma krátkými křídly, umístěnými pod motory, se čtyřmi závěsníky které slouží k nošení zbraní, a to především šestnáci PTŘS AGM-114 Hellfire typu "vystřel a zapomeň".

AH-64A v Panamě, 1989

pohon a rotory   Pohon vrtulníku tvoří dva turbohřídelové motory General Electric T700-GE-701, každý o výkonu 1 385 kW, které pohánějí hlavní nosný rotor a ocasní vyrovnávací rotor. Od 604. vyrobeného stroje vrtulníky pohánějí motory T-700-GE-701C o jednotkovém výkonu 1 409 kW, u verze AH-64 se pak jedná o tytéž motory s výkonem po 1 342 kW. Hlavní rotor má čtyři listy, jejichž konce jsou z důvodů vyších rychlostí zahnuté směrem vzad ku směru pohybu rotoru. Vyrovnávací rotor má čtyři listy, které z důvodu tichého provozu svírají úhly 55° a 125°.

avionika a výstroj   Vrtulník má ve výstroji infračervený přístroj pro noční vidění FLIR (Forward Looking Infra-Red), televizní a laserové zaměřovací a sledovací zařízení. AH-64 je schopen plně operovat za zhoršených povětrnostních podmínek a za úplné tmy. K zaměřování stacionárních nebo mobilních nepřátelských jednotek slouží pasivní optoelektronické zařízení TADS/PNVS, které je součástí systému řízení palby v součinnosti s PTŘS Hellfire.

Výzbroj

Pevnou výzbroj tvoří otočný 30mm kanon M230 umístěný pod přídí. Přídavná výzbroj se zavěšuje na celkem čtyři závěsníky na pomocných křídlech. Výzbroj je kombinací 4 raketnic 70mm raket a 16 PTŘS AGM-114 Hellfire. K omezenému vzdušnému boji může vrtulník na koncích křídel nést 4 PLŘS AIM-92 Stinger nebo 2 PLŘS AIM-9 Sidewinder.

30 mm kanón M230

Uživatelé a bojové nasazení

Austrálie - v lednu 2021 australská vláda potvrdila, že do své výzbroje vybrala typ AH-64E Apache Guardian. Celkem by chtěla objednat 29 kusů jako náhradu za typ Tiger ARH.

 spojené státy   Prvním uživatelem se stala americká armáda (US Army). Poslední, 824. stroj verze AH-64A byl dodán 30.4. 1996, všechny vrtulníky budou přestavěny na verzi AH-64D, z nichž pouze 232 bude vybaveno radarem FCR. První upravený AH-64D byl předán v březnu 1997 a do roku 2004 již bylo upraveno přes 300 vrtulníků. První akcí vrtulníků Apache ve válce v Perském zálivu byl útok proti irácké radarové stanici 17.1. 1991. Během války Apache zničily stovky iráckých tanků, obrněných vozidel a další techniky. Po válce v Jugoslávii v roce 1999 byla část vrtulníků nasazena v misi KFOR. Od invaze do Afghánistánu v roce 2001 podniká část strojů Apache mise proti Talibanu a Al-Kajda a od roku 2003 se účastní mise Iraqi Freedom v Iráku.

Letecká základna Al Asad, Irák

egypt   Stroje dodané Egyptu byly poslední vyrobené vrtulníky verze AH-64A (937.). V současnosti zde slouží 35 strojů AH-64A, přičemž od prosince 2001 probíhá upgrade na verzi D.

izrael   První stroj AH-64 dorazil do Izraele 9.6. 1983 na žádost firmy Hughes o zkoušku vrtulníku v akci. Mimo amerických pilotů stroj zkoušeli i tři izraelští, přičemž po ukončení zkoušek doporučily jeho pořízení do stavu IDF/AF. Izraelská objednávka zahrnovala 18 strojů AH-64A, rakety Hellfire a servisní vybavení. První stroje z této dodávky dorazily do Izraele na palubě Boeingu 747 společnosti El Al 12.9. 1990. Apache zde také obdržel nové jméno Peten, tj. hebrejsky Zmije. První bojová akce (24.10. 1990), které se Apache účastnily, byl útok proti teroristickému táboru v Libanonu. 12.9. 1993 obdrželo IDF/AF od americké vlády dar v podobě 24 vrtulníků AH-64A. V říjnu 1999 bylo rozhodnuto o modernizaci 24 stávajících strojů AH-64A na verzi AH-64D, nákupu vybavení a raket Hellfire II. Polovina z nich byla vybavena radary FCR. Další nákup, tentokrát nových, strojů AH-64D byl uskutečněn v září 2000. Dodávka obsahovala 9 vrtulníků AH-64D, 70 raket Hellfire a náhradní díly včetně radarů FCR, to vše za cenu 509 mil. USD. V současnosti má IDF/AF dvě perutě vrtulníků Apache, tvořených 6 stroji AH-64A a 33 modernizovanými AH-64D. Tyto vrtulníky jsou často nasazovány v operacích izraelské armády v konfliktu s palestinskými radikály a teroristy. Největší operace, které se Apache účastnily, byl zásah proti Hizballahu v jižním Libanonu 11.4. 1996 (Grapes of Wrath).

japonsko   Firma Fuji Heavy Industries začala na počátku roku 2006 s licenční výrobou mírně upravených vrtulníků AH-64DJP pro JASDF. Vzorový stroj byl dodán z USA 20. 12. 2005.

kuvajt   V září 1997 bylo rozhodnuto o nákupu 16 nových vrtulníků AH-64D pro ozbrojené síly Kuvajtu. Součástí kontraktu bylo i 384 PTŘS Hellfire, 10 916 raket Hydra, 4 náhradní motory T700 a další náhradní díly. Cena kontraktu, včetně vybudování příslušné logistické základny, dosáhla 800 milionů USD.

nizozemí   RNAF objednalo v roce 1995 30 vrtulníků AH-64D, ovšem bez radarů FCR. Od roku 1996 se piloti RNAF cvičili na pronajatých amerických AH-64A. Dodávky nových strojů začaly v dubnu 1998 a poslední byl dodán v červnu 2002.

řecko   Prvních 20 vrtulníků AH-64A vstoupilo do služby v roce 1995, dalších 12 strojů AH-64D bylo objednáno v září 2003 s možností objednání dalších 4.

saúdská arábie   V saúdských ozbrojených silách slouží celkem 12 vrtulníků AH-64A.

singapur   Pro koupi 8 vrtulníků AH-64D bez radarů FCR rozhodla singapurská vláda v březnu 1999. V srpnu 2001 pak bylo rozhodnuto o nákupu dalších 12 vrtulníků AH-64D. Prvních 8 strojů bylo dodáno během roku 2002 a zbývající jsou dodávány od ledna 2006.

spojené arabské emiráty   Do SAE bylo dodáno celkem 30 strojů AH-64A.

taiwan   V červnu 2002 projevil zájem o nákup až 30 vrtulníků AH-64D v ceně 1,29 MLD USD i Taiwan.

velká británie   V březnu 1996 byla uzavřena smlouva na dodávku a následnou licenční výrobu vrtulníků AH-64D ve Velké Británii. Prvních 8 strojů bylo vyrobeno firmou Boeing v USA a od září 1999 do března 2003 probíhala u GKN Westland, v závodě v Yeovilu, licenční výroba 59 strojů WAH-64D. Tyto stroje mají nahradit zastarávající vrtulníky Lynx Mk7. První stroje vstoupily do služby v dubnu 2000 k 16. Air Assault Brigade, která je jádrem nového společného velitelství, Joint Helicopter Command (založeno v říjnu 1999), sdružující vrtulníky všech ozbrojených složek (RAF, Army Air Corps, Royal Navy).

Verze

AH-64A - základní verze, které se týká popis.

Americký AH-64A na palubě lodi USS Nassau

AH-64D - nejmodernější verzí vrtulníku Apache je verze AH-64D Longbow Apache s radarem AN/APG-78 FCR (Fire Control Radar) a výkonnějšími motory T700-GE-701C. Hlavním zdokonalením je nový radar AN/APG-78 FCR, který je určen k vyhledávání, rozpoznávání cílů a řízení palby v součinnosti s optoelektronickým systémem TADS/PNVS. Jeho dosah je 8 až 15 km na pozemní cíle a až 20 km na nízkoletící cíle. Nový elektronický systém Longbow je plně provozně slučitelný s přilbovým zaměřovačem HADDS (Helmet And Display Sighting System) a PTŘS Hellfire. Dalším přínosem je použití fázového interferometru AN/APR-48A, který podstatně zvyšuje přesnost zaměřování cílů a je umístěn ve spodní části diskového krytu antény radaru. AH-64D má rovněž schopnost komunikace s bojovými letouny a pozemními jednotkami, což mu dává mnohem větší bojové možnosti než klasickým vrtulníkům.
WAH-64D - verze AH-64D pro Velkou Británii s motory Rolls-Royce RTM322, raketami CRV-7 a obranným systémem od BAe Systems.
AH-64DJP - licenční varianta s mírnými úpravami podle požadavků JASDF a závěsníky pro PLŘS Stinger na koncích křídel.
AH-64E Apache Guardian