LETECKÁ TECHNIKA

Bell AH-1 Cobra

Bell AH-1Z

Dvoumístný jednomotorový bitevní vrtulník určený k přímé podpoře pozemních jednotek a k ničení živé síly a bojové techniky.
  Bitevní vrtulník AH-1G Huey Cobra vznikl u americké firmy Bell v roce 1965. Byl výhradně stavěn pro bojovou činnost, a to pro přímou podporu pozemních jednotek. Hlavním posláním vrtulníku je vyhledávat a ničit živou sílu i bojovou techniku. K plnění těchto úkolů je vyzbrojen kulomety, raketami, granáty, řízenými střelami a kanony do celkové hmotnosti 530 kg.

technický popis

 trup   Konstrukce vychází ze základních konstrukčních prvků typu UH-1. Změněn je především trup, který se velmi zúžil, neboť osádka sedí v tandemu (za sebou) v úzké dvoumístné kabině. Vpředu sedí střelec, za ním na vyvýšeném sedadle pilot vrtulníku. Osádka je chráněna silným pancéřováním. Pod přídí stroje se nachází otočná střelecká věž, kterou ovládá střelec. Střelecká věž je otočná horizontálně ± 115°, vertikálně +25° a -50°. Vrtulník je vybaven pod pomocným křídlem o rozpětí 3,15 m dvěma souměrně umístěnými závěsníky na bocích trupu, které slouží k zavěšení výzbroje.

Bell AH-1G Cobra

výzbroj

Pevnou výzbroj tvoří 20mm nebo 30mm trojhlavňový kulomet umístěný v otočné věři pod přídí. Přídavná výzbroj se zavěšuje na celkem čtyři závěsníky na pomocných křídlech, její maximální hmotnost může dosáhnot 530 kg. Přídavná výzbroj je především určena k ničení živé síly a bojové techniky na zemi. Výzbroj je kombinací 4 raketnic 70mm raket po 7, 19 nebo 28 raketách, bomb CBU, granátometů M-129 ráže 40 mm, Minigunů M-134 ráže 7,62 mm, a až 8 PTŘS Tow nebo AGM-114 Hellfire. K omezenému vzdušnému boji může vrtulník nést 2 PLŘS AIM-9 Sidewinder.

AH-1T Sea Cobra při startu z paluby výsadkové lodi USS Iwo Jima

uživatelé a bojové nasazení

 spojené státy   Prvním uživatelem se stala americká armáda, pro kterou byl také tento typ vyvinut. První stroje byly předány v červnu 1967 a krátce nato se ještě v tomtéž roce již nový vrtulník účastnil bojů ve Vietnamu. Zde se používaly jako doprovod výsadků a pro napadání severovietnamských pozic. Američané vrtulník AH-1 nasadily ve válce v Perském zálivu v roce 1991, při úderu proti teroristům a hnutí Taliban v Afgánistánu (2001/2) i v operaci Irácká svoboda v roce 2003. V současnosti slouží u americké armády a námořní pěchoty asi 200 strojů verze AH-1W a 380 verzí AH-1F/S, přičemž v záloze u rezervních složek je asi 800 strojů starších verzí.

Bell AH-1Z

V polovině roku 2001 americká armáda oznámila, že hodlá vyřadit všechny své stroje AH-1 spolu se stroji UH-1 Iroquois do roku 2004 a urychlit tak nástup nového typu RAH-66 Comanche. Tyto stárnoucí stroje je totiž obtížné a nákladné udržovat a navíc i jejich bojová hodnota je mnohem menší než například UH-60 nebo AH-64. Jedním z cílů, které si US Army také stanovila, je dosažení provozuschopnosti u 90 procent techniky oproti současným 75 procentům. Bude zajímavé dále sledovat situaci, protože v březnu 2004 byl projekt Comanche zrušen.

Bell AH-1G Cobra nad Vietnamem

 bahrajn   14 ks
 izrael   64 ks
 japonsko  
 jižní korea  
 španělsko   Vrtulníky AH-1 byly vyvezeny i do Španělska, kde sloužily u námořního letectva pod označením Z-16.
 taiwan   47 ks AH-1W
 turecko   Turecko své vrtulníky AH-1 několikrát použilo proti kurdským povstalcům na jihovýchodě země.

verze

AH-1G - základní verze (viz text)
AH-1J - verze AH-1J Sea Cobra je určena pro USMC. Stroj má dva motory Pratt & Whitney UACL T 400-CP-400 s výkonem po 1800 ks.
AH-1B
AH-1K
AH-1Q - verze AH-1Q je upravený typ AH-1G s PTŘS TOW, palubními zaměřovači a zaměřovačem UNIVAC, instalovaných v přílbě pilota. Modifikace zahrnuje zástavbu gyroskopicky stabilizovaného zaměřovače, infrasenzoru a laserového dálkoměru do příďové věže, odpalovacího a zaměřovacího zařízení do pilotní kabiny, 4 PTŘS TOW po každé straně trupu a zesílení draku. Uvedené požadavky na výzbroj a výstroj vyplynuly ze zkušeností tankových bitev v izraelsko-egyptské válce, kde se ukázalo, že nelze plně spoléhat na zjištění cíle zrakem a využití optických zaměřovačů na maximální dálku střelby 4000 m. Při bojích na Sinaji nebyly v prašném prostředí, kdy se dohlednost snížila na pouhých 1000 m, normální optické zaměřovače na větší vzdálenost použitelné.
AH-1R
AH-1S - modernizovaná verze
AH-1F - Bell AH-1F, který předtím označovali jako "modernizovaný AH-1S", je mladším dítětem rodiny bojových vrtulníků typu Cobra. Jeho výbava se skládá z laserového dálkoměru a sledovače signálů, balistického počítače, pilotního HUD, systému vzdušných údajů, dopplerovského navigačního systému, reflexních rušicích pásek, tepelně odpoutávacích rušicích tělísek, jakož i nových dvouvrstvových listů rotorů. Celkově bylo americkým ozbrojeným silám dodáno 130 strojů tohoto typu. Výbavu nové verze mají ještě doplnit laserem naváděné TOW, stabilizovaná zaměřovací zařízení a automatický laserový systém pro sledování signálů. Pro nasazení za každého počasí má být zaměřovač TOW vybaven systémem FLIR firmy Hughes. Tím by byly umožněny lety i při hustém dýmu a za tmy.
AH-1T (AH-1T+) - v rámci vývojového programu bojových vrtulníků se zlepšenými bojovými vlastnostmi byl v roce 1980 pro USMC testován inovovaný typ AH-1T se dvěma zesílenými hřídelovými turbínami T700-Ge-700. Tak vznikl typ SuperCobra (původně označovaný jako AH-1T+), jehož první modely byly USMC dodávány v březnu 1986. K úkolům tohoto vrtulníku patří likvidace tanků různými zbraněmi. K výzbroji patří trojhlavňový kulomet ráže 20 mm (M-197) ve střelcké věži, pod křídly nosníky pro čtyři zásobníky raket ráře 70 mm, dvou bomb CBU-55B, zásobník Minigun a PTŘS typu TOW nebo HELLFIRE.
AH-1W - modernizovaná verze

Bell AH-1W SuperCobra

AH-1Z - nejnovější modifikací je typ AH-1Z King Cobra se čtyřlistým kompozitovým nosným rotorem, modernizovaným kokpitem s víceúčelovými displeji a se šesti zbraňovými závěsníky namísto původních čtyř.

Bell AH-1Z námořní pěchoty