LETECKÁ TECHNIKA

Ruské letecké kulomety

Současné bojové letouny s pevným křídlem jsou vyzbrojeny v naprosté většině kanony, takže s leteckými kulomety se dnes setkáváme téměř výhradně u vrtulníků. Ruská konstrukční škola vždy kladla důraz na účinnou hlavňovou výzbroj a ruské vrtulníky nejsou výjimkou. V jejich výzbroji najdeme nejen kulomety určené speciálně pro použití ve vzduchu, ale i typy převzaté z arzenálu pozemních jednotek.

Zkušenosti z Afghánistánu

Většina víceúčelových vojenských vrtulníků ruské výroby může být vybavena kulomety, jež byly původně zkonstruovány jako výzbroj pěchoty či bojových vozidel. Vesměs jde o zbraně ráží 7,62×54 nebo 12,7×108 mm, které využívají princip odběru prachových plynů z hlavně a jsou zásobovány z pásu. Ve vrtulnících jsou nejčastěji instalovány na jednoduchých stojanech v bočních či zadních dveřích kabiny, případně i v jejích oknech. Z tohoto důvodu bylo možné převzít do arzenálu vojenských vrtulníků několik typů kulometů z výzbroje pozemní armády, a to bez jakýchkoli změn.

Jestliže výzbroj amerických vrtulníků prodělala rozkvět během války ve Vietnamu, pro ruské helikoptéry měla tentýž význam válka v Afghánistánu. Afghánští partyzáni brzy nalezli slabá místa ruských vrtulníků, jejichž piloti reagovali dozbrojením svých strojů. V oknech i dveřích kabin víceúčelových Mi-8 a Mi-17 i bitevních Mi-24 se začaly objevovat stojany pro umístění původně pěchotních a tankových kulometů. Zpravidla šlo o improvizace prováděné v polních dílnách. Jsou známy i stojany pro montáž dvojice zbraní.

Jednoznačně nejvíce se rozšířily 7,62mm kulomety řady PK (Pulemjot Kalašnikova). Jedná se o zbraň na známém Kalašnikovově principu závěru s otočným závorníkem, která může střílet rychlostí okolo 700 ran za minutu. Série PK obsahuje několik verzí; ve vrtulnících se uplatnila jak základní pěchotní verze PK, tak i modernizovaná PKM a modifikace PKT a PKTM, jež se původně montovaly do tanků a dalších bojových vozidel. Na stojany se někdy instalovaly také lehké kulomety řady RPK, což jsou vlastně zvětšené verze sovětských útočných pušek. Verze RPK vychází z automatické pušky AKM ráže 7,62×39 mm, zatímco novější typ RPK-74 ráže 5,45×39 mm je odvozen od automatu AK-74.

7,62mm kulomet PKTM

Kulomet PKT se zásobou 500 nábojů lze umístit i do prosklené přídě pilotní kabiny vrtulníků Mi-8 a Mi-17. Existují ovšem i výslovně bojové varianty Mi-8 a Mi-17 (např. Mi-8TB), které nesou v přídi těžký kulomet A-12,7 ráže 12,7 mm od konstruktéra Afanasjeva. Jedná se jeden z mála jednohlavňových leteckých kulometů zkonstruovaných po druhé světové válce a může střílet rychlostí téměř 1100 ran za minutu. Byl použit i v prvních verzích vrtulníku Mi-24, jež měly hranatou prosklenou kabinu se sedačkami vedle sebe.

Kulomety pro Mil Mi-24

Další varianty Mi-24 už však mají známou kabinu se dvěma oddělenými kokpity za sebou a bublinovitými kryty. U těchto verzí je použita nově vyvinutá zbraň, a to čtyřhlavňový rotační kulomet 9A624 (známý také jako JakB-12,7) ráže 12,7 mm. Stejně jako většina ruských typů rychlopalných zbraní má kulomet 9A624 interní pohon automatiky pomocí plynů odebraných z hlavně. Střílí rychlostí cca 4000-5000 ran za minutu a je umístěn v otočné věžičce pod přídí vrtulníku Mi-24 spolu se zásobou až 1470 nábojů. Existuje i modernější obměna JakBJu-12,7 určená pro některé exportní verze Mi-24. Velice podobně je vyřešen také druhý typ rotačního kulometu pro ruské helikoptéry, jímž je 7,62mm kulomet 9A622 čili GŠG-7,62. Má opět čtyři hlavně a interní pohon a jeho kadence se blíží 6000 ranám za minutu. Typ 9A622 tvoří hlavní výzbroj námořního výsadkového vrtulníku Ka-29TB, který má tuto zbraň namontovanou pod odklopným krytem v přídi trupu.

7,62mm rotační kulomet 9A622

Oba popsané typy rotačních kulometů jsou využity také v kontejneru GUV (9A669), jímž lze vybavit většinu typů ruských vrtulníků. V tomto kontejneru se nachází jeden 12,7mm kulomet 9A624 se zásobou 750 nábojů a pod ním jsou umístěny dva 7,62mm kulomety 9A622, každý opatřený pásem se 1700 náboji. Kontejner včetně munice váží 452 kg. Vrtulník Mi-24 nesoucí dva takové kontejnery představuje mimořádně účinný prostředek pro ničení živé síly, protože při současné palbě všech zbraní v kontejnerech a příďového kulometu je dosahováno kadence téměř 36 000 ran za minutu neboli 600 ran za sekundu!

12,7mm kulomet 9A624 v příďové věžičce Mi-24.

Z historie populárního typu Mi-24 lze připomenout ještě jednu méně známou epizodu, kterou je prototyp verze Mi-24VD. Víceúčelové vrtulníky Mi-8 a Mi-17 mají záďová vrata, do nichž lze instalovat stojany pro kulomety, zatímco bitevníky Mi-24 tuto možnost postrádají. Vojáci v Afghánistánu dokonce považovali dozbrojené víceúčelové Mi-8 a Mi-17 za lepší bitevníky než specializované Mi-24. Firma Mil proto v roce 1985 vybavila jeden kus Mi-24 proskleným střelištěm v zádi trupu a instalovala do něj těžký kulomet NSVT-12,7 Utjos. Radista a střelec v jedné osobě však měl ve střelišti neúměrně malý prostor, nehledě k tomu, že při prezentaci Mi-24VD uvízl tělnatý sovětský generál v průlezu mezi kabinou a střelištěm. Tato verze tedy nakonec zůstala jen v prototypu.

Publikace: Střelecká revue 5/2007