NÁMOŘNÍ TECHNIKA

Graf Zeppelin

V dnešních zprávách docela strašně překroutili fakta o německé letadlové lodi Graf Zeppelin, tak jsem se naštval a přeložil a upravil jeden polský dokument o její historii a zániku. Snad to někoho zaujme.

Graf Zeppelin 8. prosince 1938

Podle výsledků versaileských dohod z roku 1919 nemohlo Německo vlastnit žádné bojové letouny, a německé námořnictvo ani letadlové lodě. Přesto však již v roce 1928 zahájila Reichmarine vývojové práce na nosiči letadel, podobné koncepce jako pozdější švédský letadlový křižník Gotland, tj. vyzbrojeného těžkou dělostřeleckou výzbrojí s možností nesení až 20 letadel na zádi. Tyto studie vyústily v roce 1934 v návrh letadlové lodě pro operace v Severním moři a na Atlantiku. Loď o přibližném výtlaku 15,000 tun měla být vyzbrojena 6 203mm děly (nebo 9 150mm) a 60 letadel mělo startovat a přistávat na letové palubě dlouhé 180m. V dubnu začaly práce na plánech nové německé letadlové lodě. Základem se stala britská loď Courageous. Práce však neprobíhaly bez problémů, jednak kvůli chybějícím zkušenostem ze stavby podobného typu, a také vinou Luftwaffe, která si uzurpovala nárok na velení všem bojovým letadlům Německa. Během vývoje byla podepsána námořní smlouva mezi Německem a Velkou Británií umožňující Německu stavbu letadlových lodí do výtlaku 38,500 tun. Díky kontaktům na Japonsko, se podařilo německým konstruktérům získat zkušenosti s jejich letadlovou lodí Akagi. Výsledkem vývoje nakonec byla letadlová loď podobná Tichomořskému typu – lehce pancéřovou palubou a větším prostorem hangárů. Umožňovalo to sice větší nosnost letadel, zároveň ale oslabovalo bezpečnost při zásahu pumami (v porovnání s britskými konstrukcemi). Plánována byla dosti silná dělostřelecká výzbroj – 16 150mm a 12 105mm děl, k obraně útokům proti nepřátelských torpédoborců.

Graf Zeppelin (22.3.1939)

Stavba první německé letadlové lodi, z počátku vedené pod názvem „B“, byla objednána v loděnici Germania Werft v Kielu 11. února 1935 a stavba byla zahájena 30. září 1936, objednávka na druhou loď jménem „A“, dorazila do Deutsche Werke v Kielu 16. listopadu 1935 a její stavba byla zahájena 28. prosince 1936. Plány Kriegsmarine počítaly také s dalšími dvěma loděmi „C“ a „D“, jejich stavba však nebyla zadána. Brzy se práce na stavbě lodi „B“ začaly opožďovat kvůli problémům loděnice, která dokončovala křižníky Prinz Eugen a Blücher. Nakonec byla stavba zastavena v září 1939 a v roce 1940 byl nedokončený trup předán k rozebrání. Práce na stavbě lodi „A“ ¨postupovaly podle plánu. Na vodu byla spuštěna 8. prosince 1938 a pojmenována Graf Zeppelin.

Graf Zeppelin 8. prosince 1938

Bohužel po německé invazi do Norska byly práce zastaveny a 150mm děla byla použita pro pobřežní baterie budované v Norsku. 12. července 1940 byl trup odtažen do Gdaňska. Poté byl mezi 19. - 21. červnem 1941 odtažen do Štětína, aby byl uchráněn před nálety sovětských letadel, které se předpokládaly po zahájení operace Barbarossa. Po pár měsících, ve dnech 10. - 17. listopadu 1941 se Graf Zeppelin opět vrátil do Gdaňska, kde byl trup používán jako plovoucí skladiště. Britský průzkumný letoun ho zde také vyfotografoval 2. července 1942. Britské velení po prozkoumání záznamů odhadlo, že loď může být během pár měsíců dokončena a do služby že by mohla být zařazena v červenci 1943. V noci z 27. na 28. srpna 1942 vystartovaly britské Lancastery s cílem zaútočit na loď. Výsledek akce byl žalostný – žádný zásah.

Kotviště s letadlovou lodí Graf Zeppelin (6. února 1942)

Němci si však mezitím na Graf Zeppelin vzpomněli a zahájily práce na nových plánech jeho dokončení. 15. května 1942 admirál Raeder vydal příkazy k obnovení prací, rychlejšímu tempu stavby však zabránil nedostatek pracovníků. Ve dnech 26. listopadu – 3. prosince 1942 byla loď přetažena do Kielu. Další vývoj však pro loď nebyl příznivý – po fiasku v Barentsově moři Hitler přikázal zastavit všechny práce na větších jednotkách Kriegsmarine, což se týkalo i Graf Zeppelina, na němž byly práce zastaveny 30. ledna 1943. Mezi 20. - 23. dubnem trup odtáhli do Štětína a vyvázali jej. V tomto přístavu loď zastihl i konec války a 24. dubna 1945 byla – nemožná vlastního pohybu a tváří v tvář postupujícím sovětským vojskům – potopena vlastními silami.

Graf Zeppelin v americké publikaci

Podle výsledku poválečných spojeneckých koaličních dohod měl být polopotopený vrak potopen na volném moři do konce srpna 1946. Sověti se však z této možnosti nebyli příliš nadšeni. Hlavním oponentem byl velitel sovětského loďstva admirál N. G. Kuzněcov. Již v létě 1945 byl trup záchranou službou sovětského námořnictva zdvižen a 19. září 1945 byl začleněn do stavu Baltského loďstva pod názvem „Zeppelin“ jako letadlová loď. Jeho stupeň dokončení byl odhadován na 80%.

Graf Zeppelin na fotce ze září 1945

Prvním úkolem byly opravy strojů, zničených při potopení Němci. Opravami byla pověřena leningradská loděnice č. 189 a byly zahájeny práce na odtažení lodi do Leningradu. Pro cestu byly vydány rozkazy naložit loď maximálním množstvím válečné kořisti. Tato chamtivost se stala lodi osudnou – plně naložená se nakonec u mola převrátila. Loď se sice podařilo opět vyzdvihnout na hladinu, způsobené škody však byly příliš velké a nedalo se pomýšlet na opravu.

Nakonec byl trup 3. února 1947 předán Výzkumnému ústavu lodí A. Krylova v Lenigradu, který ji měl využít jako plovoucí zkušební laboratoř pod názvem PB-101. Nedlouho poté ale padlo jiné rozhodnutí – loď potopit.

Graf Zeppelin 5. dubna 1947

14. srpna 1947 jediná letadlová loď Německa, nyní naplněná leteckými pumami, minami, torpédy, a dělostřeleckými granáty, vyplula ve vleku lodi Wolyniec ze Swinjouscie. Spolu s nimi vypluly na moře také minolovka T-742, dělový člun SKA-486 a vlečná loď L-67. 16. srpna konvoj připlul na pozici 55°48\'S,18°38\'V. Tam byla Graf Zeppelin po dva dny ostřelován a bombardován letouny.

Odpoledne 18. srpna se do akce zapojily i lodě – torpédové čluny a torpédoborce (Strogij, Slavnyj, Strojnyj). Večer se loď potopila.