NÁMOŘNÍ TECHNIKA

Zveřejněno: 30. 11. 1999 1:00 Napsal Petr Suchý

Nadřazená kategorie: NÁMOŘNÍ TECHNIKA Kategorie: KŘIŽNÍKY

Scharnhorst (1935)

Bitevní křiník Scharnhorst byl jednou z prvních lodí (spolu se svým dvojčetem Gneisenau), které německá admiralita postavila po uzavření německo-britské námořní smlouvy v roce 1935.

Podle zkušeností z jiných námořních velmocí, zejména Francie, došli němečtí inženýři k závěru, že nejvýhodnějí bude stavět silně pancéřované válečné lodi, schopné velkých rychlostí, ale i s mohutnou palebnou kapacitou. Výtlak se pohyboval okolo 30 000 tun. Podle mezinárodních dohod taková plavidla patřila do kategorie bitevních lodí, avak jejich vysoká rychlost je na druhé straně řadila do kategorie křiníků, také Scharnhorst byl nakonec označen jako bitevní křiník (podobně jako např. britský bitevník Hood). Stavby na Scharnhorstu začaly 16.5.1935 ve wilhelmshavenských loděnicích a loď byla dokončena 30.6.1936. V roce 1939 byla loď odeslána na přestavbu, při které byl např. posunut hlavní stožár a přestavěna příď lodě.

Bitevní křiník Scharnhorst se v letech 1939-1943 účastnil několika válečných operací, zaměřených především na napadání a potápění britských obchodních plavidel. Při těchto akcích byl několikrát poškozen, opraven a nakonec 26.12.1943 potopen u norského pobřeží britskými válečnými plavidly.

Technický nákres:

Max. posádka	1850 mužů
Délka	235 m
Šířka	30 m
Výtlak standartní	34 850 t
Výtlak plný ( plné nádrže, výzbroj)	38 900 t
Max. rychlost	31.5 uzlů
Pancéřování:	boky: 170-320 mm paluba horní: 48 mm paluba spodní: 150 mm mm dělové věže-čelo: 358 mm dělové věže-boky: 191 mm velitelská věž: 218 mm
Výzbroj	9 x 280 mm 12 x 150 mm 14 x 105 mm 16 x 37 mm 10 x 20 mm

Vyhledávání

Dnešní den v historii

3.dubna 1915 přešlo u Dukelského průsmyku do zajetí 1800 můžu 28. pěšího (pražského) pluku. Nebyl to první případ. Například v bojích u Jaroslawi v říjnu předchozího roku se přidalo k Rusům šest rot 36. pěšího pluku a 30. zeměbraneckého pluku.

3.dubna 1420 – První husitský manifest. Pražané se na popud Jana Želivského a duchovních, uznávajících přijímání podobojí, zavázali hájit přijímání podobojí za každou cenu. Manifesty měly formu otevřeného listu, psaného dle určení česky, německy či latinsky.