NÁMOŘNÍ TECHNIKA

Třída Oliver Hazard Perry

V 70. letech požadovala US Navy fregatu určenou pro doprovod konvojů, která by byla vyzbrojena pro nejrůznější úkoly včetně protiponorkové a protiletadlové ochrany. Nová loď měla být vyráběna ve velkém počtu a její cena tedy neměla být vysoká. Ve službě by vystřídala modernizované, ale letité, torpédoborce a fregaty z 2. světové války, jež plnily stejnou funkci. Vzniklo robustní, odolné a mimořádně schopné plavidlo s raketovou i kanonovou výzbrojí a s dvěma protiponorkovými vrtulníky na palubě, jež v mnohém předčilo původní požadavky. Státní loděnice zahájily stavbu první lodi položením kýlu 6. 12. 1975, přičemž na vodu byla spuštěna 25. 9. 1976 a do služby vstoupila pod označením FFG-7 Oliver Hazard Perry 17. 12. 1977. Lodě se stavěly v loděnicích Bath Iron Works, Todd Shipyards Seattle a San Pedro nejen pro US Navy, ale i pro námořnictvo Austrálie, a licenčně i ve Španělsku (třída Santa María) a na Taiwanu (tř. Cheng Kung). Celkem bylo pro US Navy do srpna 1989 vyrobeno 51 lodí - FFG-7 až -16, -19 až -34, -36 až -43, -45 až -61. Lodě FFG-17, -18, -35 a -44 byly dokončeny pro Austrálii, kde se v loděnicích HMAS Melbourne a Newcastle postavily ještě další 2 lodě. Od roku 1982 se ve španělské loděnici E. N. Bazan stavělo 6 fregat upravené třídy Santa María, a v 90. letech se v taiwanských loděnicích vyrábělo 8 lodí třídy Cheng Kung. Pro US Navy se lodě vyráběly ve dvou sériích - kratší, 445stopé, short-hull čísel FFG-7 až -35, a delší, 455stopé, long-hull pro nesení SH-60 místo SH-2 od FFG-36 až po FFG-61, přičemž do této podoby byly později upraveny lodě FFG-8, -28, -29, -32 a -33. V současnosti fregaty třídy O. H. Perry svou roli eskorty konvojů, jež měly vykonávat během globální války se SSSR, vyměnily za ochranu svazů letadlových lodí a vyloďovacích plavidel. Často slouží i nezávisle při různých hlídkových akcích včetně protidrogových po boku s US Coast Guard. Na počátku 90. let byly bez náhrady vyřazeny všechny starší třídy fregat a torpédoborců, a od roku 1994 (FFG-10) začaly být vyřazovány i první lodě této třídy. Část z nich byla odprodána a nyní slouží v Bahrajnu, Egyptě, Polsku a Turecku. Je pravděpodobné, že budou další vyřazované lodě taktéž odprodány. Ve službě u US Navy nadále zůstanou fregaty vybavené systémem CORT (viz níže), což je 12 plavidel, ostatní budou postupně vyřazeny. Ve službě by fregaty O. H. Perry měly v budoucnu nahradit nové lodě LCS (Littoral Combat Ship) v současné době vyvíjené firmami General Dynamics a Lockheed Martin.

Technický popis

 konstrukce   Loď má trup o délce 135,64 m (short-hull), resp. 138,68 m (long-hull) a šířce 13,72 m, mírně stoupající směrem k přídi. Záď je podseknutá, přední vaz s lomeným profilem přídě na jejím konci je zvýšený. Na zádi se nachází letová paluba pro vrtulníky, následuje hangár. Od FFG-26 byly fregaty vybavovány stabilizačními ploutvemi na zádi, jež obdržely i starší lodě. Tyto stabilizátory, spolu se systémem RAST (Recovery Assist, Secure and Traverse System) přidávaného od FFG-36, umožňují přistávání vrtulníku i za rozbouřeného moře. Celá palubní nástavba je hranatá, tvaru dlouhého hranolu. Na její střeše se nachází většina elektronické výstroje, antén, část výzbroje a komín. V přední části je vyvýšený můstek, na jehož střeše je umístěna kopule antény střeleckého radaru SPG-60. Dále směrem k zádi je příhradový stěžeň s rozměrnou anténou vzdušného vyhledávacího radaru AN/SLQ-32, za ním se nachází větší hlavní stěžeň. Ke konci nástavby na začátku hangáru je umístěn nízký komín. Lodě jsou velice dobře chráněné, mají zálohované systémy a různé typy pancéřování. Okolo muničních skladů munice je 19mm hliníkový pancíř, 16mm ocelový pancíř pak chrání řídící místnosti motorů a 16mm kevlarový pancíř poskytuje ochranu hlavním řídícím centrům a životně důležité elektronice. Posádku každé lodě tvoří 15 důstojníků, 178 námořníků a 46 mužů letového personálu.

 pohon   Pohon lodi tvoří dvojice plynových turbín General Electric LM 2500 o výkonu 41 000 ks. Turbíny pohánějí jedinou vrtuli na zádi, jež umožňuje lodi plout rychlostí vyšší než 29 uzlů. Nouzový pohonný systém tvoří dvě vysunovací vrtule v přední části trupu zajišťující rychlost až 6 uzlů, které jsou poháněny menšími dieselovými motory.

 vybavení   Všechny lodě jsou vybaveny komunikačním systémem WSC-3 SATCOM a SSR-1. K dispozici je sonar SQQ-89, trupový SQS-56, lodě s prodlouženým trupem obdržely modernizovaný sonar SQQ-89(V)2, přidány byly pasivní hydrofon SQR-19 a datalink SQQ-28 pro spojení se sonarovými bojemi vrtulníků. Fregaty jsou vybaveny potlačovačem hluku Prairie Masker, vlečným torpédovým rušičem SLQ-25 Nixie a dvojicí šestihlavňových vrhačů klamných cílů SRBOC Mk 36. Radarové vybavení tvoří modifikovaný střelecký radiolokátor SPG-60 STIR/CAS, což je upravený nizozemský WM-28, systému Mk 92 mod 2/4/6 (dle lodě) schopného navádět výzbroj na 4 různé cíle současně. V roce 1984 byl systém rozšířen o možnost použití PL raket SM-1, od roku 1964 pak programem CORT (Coherent Receiver Transmitter) o rušící systémy, systém rozpoznávání a vyřazování rušení, automatické sledování cílů, datový systém SYS-2(V)2 a upravený radar SPS-49(V)4 pro detekci malých cílů nad pevninou a za těžkého rušení. V roce 1994 byl přidán i podpůrný systém SLQ-32. Tímto systémem (CORT) byly dovybaveny lodě FFG-36, -47, -48, -50 až -55, -57, -59 a -61. Ve výbavě lodí FFG-36 až -61 je integrovaná EW výstroj, modernější radary SPS-49(V)5, hladinový vyhledávací SPS-55 a sonar SQQ-89. Dále mají všechna plavidla k dispozici vzdušný vyhledávací radiolokátor Raytheon AN/SLQ-32(V)2/5 s dosahem 23 námořních mil.

 výzbroj   Na přídi před nástavbou je umístěno společné odpalovací zařízení Mk 13 Mod 4 protilodních raket Harpoon a protiletadlových SM-1 Standard. V zásobě je 6 raket Harpoon a 36 SM-1. Uprostřed nástavby je umístěn rychlopalný 76mm kanon Mk 75, což je licenčně vyráběný italský OTO Melara Compact. Na každém boku na hlavní palubě, přibližně uprostřed lodi, je umístěn jeden tříhlavňový 324mm torpédomet Mk 32/46 nebo 50, přičemž je neseno celkem 24 torpéd. Torpéda mohou být nesena protiponorkovými vrtulníky a mohou být v poměru 1:1 nahrazena ŘS Penguin. Vzadu na střeše hangáru je umístěn 20mm protiraketový kanon CIWS Mk 15 Phalanx. Tyto kanony byly instalovány od roku 1988, resp. 1990 modernizované Block 1/B.

 vrtulníky   Lodě s kratším trupem (short-hull) nesou 2 vrtulníky LAMPS I typu SH-2F/G Seasprite, lodě s delším trupem (long-hull) pak dvojici vrtulníků LAMPS III SH-60B. Mimo USA slouží na palubách těchto fregat vrtulníky S-70B-2 Seahawk nebo AS 350B Squirrel (Austrálie), SH-70L Seahawk (Španělsko) nebo S-70C(M) Thunderhawk (Taiwan). Obvykle je ve dvou posledně jmenovaných zemích na palubě nesen jen jediný vrtulník.

FFG O. H. Perry

země původu	Spojené státy americké (USA)
posádka	15 důstojníků, 178 námořníků a 46 mužů letového personálu
výrobce	státní loděnice
vyrobené lodě	71
cena jedné lodě	?
palubní letectvo	1-2 vrtulníky
pohon	2 x GE LM 2500
výkon	41 000 ks
palivo lodi / letecké	plutonium / 9 150 t
max. rychlost	29 uzlů / 53,7 km/h
max. dosah	7 250 km
výtlak standartní / plný	short hull: 2 770 t / 3 638 t španělsko: 3 022 t / 3 969 t long hull: 3 132 t / 4 100 t
délka trupu	135,64 m (s. hull) 137,70 m (španělsko) 138,68 m (l. hull)
šířka trupu	13,70 m, 14,30 m (španělsko)
ponor	4,50 m