NÁMOŘNÍ TECHNIKA

NSSN Virginia

Jako náhrada za stíhací ponorky třídy Los Angeles byla v 80. letech zvolena třída Seawolf. Po rozpadu SSSR a změně strategických požadavků bylo v roce 1993 rozhodnuto, že budou postaveny pouhé 3 lodě Seawolf, vzhledem k jejich nadměrné ceně. US Navy měla začít s vývojem nové generace víceúčelových a levnějších ponorek, scopných plnit nejrůznější úkoly, a to i v pobřežních vodách, jejichž stavba měla začít v roce 1998 nebo 1999. Vývojem byla pověřena firma General Dynamics, resp. její pobočka Electric Boat. Vznikla ponorka menších rozměrů, netradiční koncepce, s nejnovějším vybavením jaké je v současnosti k dispozici. Do budoucna se počítá s modernizacemi a zástavbou nového vybavení, proto byla použita modulární koncepce a systémy s otevřenou architekturou. Ponorky třídy Virginia se vyznačují také tím, že jsou vybavené pro operace speciálních jednotek. K dispozici je přetlaková komora a zařízení pro spojení s miniponorkou. Hlavními úkoly nových ponorek je protiponorkový a protilodní boj, podpora bojové skupiny, raketové útoky na pozemní cíle, dále pokládání min, speciální operace včetně výsadků sil zvlášního určení, záchranné mise, hlídkování a zpravodajský průzkum. Výroba probíhá v GD Electric Boats a ještě u firmy Northrop Grumman v Newport News, kde se postaví každá druhá ponorka. US Navy předpokládá potřebu 30 ponorek třídy Virginia, každá přibližně za 2 mld. USD, přičemž v současné době provádí operační testy na první z nich - SSN-774 USS Virginia. Její stavba byla zahájena v GDEB v Grotonu položením kýlu v září 1999, spuštění na vodu proběhlo v srpnu 2003 a do služby vstoupila v říjnu 2004. Sesterské lodě USS Texas, USS Hawaii jsou ve výstavbě a USS North Carolina na stavbu teprve čeká.

Technický popis

 trup   Trup je vyroben z tvrzené, tlaku odolné oceli pro velké hloubky. Navržen byl simulačním systémem CAD/CAE pro dosažení co nejlepších vlastností. Povrch je speciálně upravený, vnější vrstva má strukturu podobnou kůži žraloka, což výrazně snižuje hydrodynamický odpor. Podobně jako třída Seawolf mají ponorky Virginia protihlukovou izolaci, nedávno vyvinutou speciální protiodrazovou vrstvu, která snižuje jak akustický, tak magnetický odraz, a odhlučněný pohonný systém s nově navrženými šrouby. Pohon tvoří tlakovodní reaktor GE S9G o výkonu 29.84 MW a dvojice turbín s jednou hřídelí pohánějící šroub. Paluby jsou řešeny modulárně, každé oddělení je bylo instalováno jako samostatná jednotka. Kvůli odhlučnění je každé oddělení usazeno na speciálních polštářových bodech. Za věží se nachází vestavěná přetlaková komora se zařízením pro spojení s miniponorkou ASDS. Komora je určena pro operace námořních jednotek zvláštního určení, především týmů SEAL.
 elektronické vybavení   Systém C3I založený na otevřené architektuře, vyvinutý firmou Lokheed Martin NE&SS-Undersea Systems, spojuje všechny systémy plavidla včetně řídících, zbraňových, senzorů, navigace a protiopatření. Ovládací panely jsou místo klávesnic vybaveny dotykovými barevnými displeji. Bojový kontrolní systém AN/BYG-1 byl vyvinut firmou Raytheon a je odvozený z bojového systému CCS Mk 2. Směr, ponor a vynořování ponorky jsou ovládány dvouosým čtyřtlačítkovým joystickem. Na místo klasického vysunovacího optického periskopu je na dvou stěžních instalován kamerový systém Kollmorgen AN/BVS-1 s kamerami pro denní a noční vidění, termovizí a laserovým dálkoměrem. Ke komunikaci slouží vícepásmový vysokorychlostní satelitní systém umožňující souběžnou komunikaci na frekvencích SHF a EHF. K navigaci je k dispozici navigační radar AN/BPS-16(V4). Sonarové vybavení se skládá z aktivních i pasivních sonarů TB-16, TB-29A, LWWAA (LightWeight Wide-Aperture Array) a systémem sonarového zpracování AN/BQQ-10(V4). K obraně slouží akustická protiopatření AN/WLY-1 firmy Northrop Grumman a elektronické opatření AN/BLQ-10 ESM od Lockheed Martin IS umístěné na stožáru na věži a zahrnující automatický radarový výstražný systém.

Výzbroj

V přídi je umístěna čtveřice torpédometů ráže 533 mm a 12 vertikálních odpalovacích zařízení pro rakety Tomahawk. Vertikální odpalovací zařízení je schopno odpálit až 16 raket v jedné salvě. K dispozici je 26 torpéd Mk 48 ADCAP, případně stejný počet raket Harpoon. Z torpédometů je možné vypouštět i námořní miny Mk 60 CAPTOR. K protiminovým operacím je k dispozici systém LRMS (Long-term Mine Reconnaissance System) firmy Boeing s dvojicí autonomních robotických prostředků a 18 metrovým manipulačním ramenem.