Přihlášení
Spřátelené weby
NÁMOŘNÍ TECHNIKA
Projekt 705 Lira (Alfa)
V roce 1957 požadovalo sovětské námořnictvo ponorky s výtlakem okolo 1 500 tun a rychlostí alespoň 40 uzlů, které měly mít za úkol útoky na americké letadlové lodě a jejich doprovod. Vývoj byl zahájen na počátku 60. let a konstruktéři zvolili pro stavbu netradičně jednotrupou konstrukci z titanových slitin. Malá ponorka takovéto konstrukce byla lehká a navíc velice odolná, ponořit se byla schopna údajně až do hloubky 1000 m. Titan navíc nemá magnetické vlastnosti a detektory magnetických anomálií systému SOSUS tak měly problém s jejich zachycením. Ponorka obdržela experimentální pohonný systém s chlazením tekutými kovy. Konstrukce byla však natolik náročná a tehdejší technologie nebyly schopné něco takového postavit. Proto byl v roce 1963 hlavní konstruktér A. B. Petrov nahrazen M. G. Rusanovem, jež Projekt 705, jak byl označován, přepracoval do podoby tradiční dvoutrupé ponorky o výtlaku 2 300 tun. Kvůli velké náročnosti na obsluhu systémů byl zvýšen počet oddělení ze tří na šest (někdy se udává i sedm) a zdvojnásobena posádka na 31 mužů, tvořenou výhradně důstojníky. Stavba prototypu, označeného K-377, začala v leningradské loděnici v roce 1965, dokončen byl 22. 4. 1969 a předán ke zkouškám u Severní floty. Zkoušky probíhající do roku 1971 ukázaly mnoho problémů s novými konstrukčními prvky a po prohlášení lodi neschopné služby byla někdy v polovině 70. let sešrotována.
Velení se však s neúspěchem nehodlalo smířit a nařídilo přepracování a zjednodušení projektu. Hlavním konstruktérem byl jmenován V. A. Romin a upravený návrh byl nakonec realizován stavbou šesti lodí označených K-316, K-373, K-123, K-432, K-463 a K-493 loděnicemi v Leningradě a Severodvinsku. K-432 se při zkušební plavbě srazila s velrybou, těžce poškozena prošla generální opravou a do služby byla zařazena až v roce 1988. Další lodě stavěny nebyly vzhledem k obrovské ceně a náročnému provozu plnému poruch, hlavně pohonného systému s neobvyklým chlazením. Podle dostupných informací tři z ponorek postihla nehoda reaktoru, když se uvolnila chladící látka z chladícího systému a zamořila loď (K-123, K-?), resp. se chladící systém roztavil (K-316). Tyto ponorky byly odstaveny a ukotveny v přístavu, kde se horkou párou udržovala kapalnost chladícího kovu. Ponorky Projektu 705 byly postupně vyřazovány v letech 1992 až 1995 a, kromě K-493 a K-373 zakonzervovaných na základně Bolšaja Lopatka, sešrotovány.
Technický popis
trup Původně měly být ponorky jednotrupé konstrukce, nakonec se podle tradic sovětských ponorek rozhodlo pro dvoutrupou konstrukci. Trup je vyroben z titanových slitin a je velice odolný. Rozměrná dlouhá velitelská věž je umístěna na začátku 2. třetiny délky trupu a vystupují z ní stožáry antén a periskopy. V přídi se nachází sonar a torpédové oddělení, ve středu trupu velín, kajuty a v zádi strojovna a reaktorová místnost.
pohon Loď pohání jediný reaktor BM-40A, nebo OK-550 u lodí postavených v Severodvinsku, jež se označují Projekt 705K, o výkonu 40 000 ks. Reaktor má chlazení tekutými kovy, nejspíše směsí olova a bismutu. Dvojice parních turbín pak otáčí stejný počet pětilistých lodních šroubů. Tento pohon byl velice hlučný a nespolehlivý, ale ponorky s ním dosahovaly vysokých rychlostí okolo 44 uzlů pod hladinou. Vzhledem k chlazení tekutými kovy měly být lodě vybaveny systémem udržujícím kov kapalný i při odstavení reaktoru, ale vzhledem k jeho nespolehlivosti měly reaktor v chodu i při kotvení v přístavu. Ke konci kariéry obdržely K-463 a K-493 tlakovodní reaktor VM-4, přičemž první sloužila ke zkouškám, druhá jako cvičná.
vybavení Z elektronické výstroje nesly ponorky radiolokátor Topol MRK.50 pro vyhledávání hladinových cílů, pro navigaci sloužil radarový systém Sož. Sonarová výbava zahrnuje aktivní sonar Okean, pasivní Jenisej a v přídi vysoko a nízkofrekvenční sonar Kerč pro vyhledávání podhladinových cílů, a také MG-24 Luch pro detekci min. Další vybavení zahrnuje zbraňový systém Akkord, odpalovací systém Lenigrad-705, komunikační antény Vint, Tissa, satelitní komunikační systém Molnija, pro podvodní komunikaci pak systém MG-21 Rosa.
výzbroj Výzbroj tvoří šestice torpédometů ráže 533 mm na přídi schopných odpalovat torpéda 53-65K, SET-65 a VA-111, jichž bylo vezeno až 20 kusů, nebo protiponorkové a protilodní řízené střely RPK-2 Vijoga (SS-N-15 Starfish, 21 kusů) a RPK-6 Vodopad (SS-N-16 Stallion, 12 kusů). K další výzbroji mohlo na místo torpéd a ŘS patřit i 24 min.
Lodě
K-377 Prototyp, stavba zahájena v leningradské loděnici roku 1965 a dokončena 22. 4. 1969. Do služby loď vstoupila v roce 31. 12. 1971 a v polovině 70. let byla sešrotována.
K-316 Stavba zahájena v lenigradské loděnici 26. 4. 1968, dokončena 25. 7. 1974 a do služby loď vstoupila roku 30. 9. 1978. V roce 1982 byl reaktor zničen při požáru chladícího systému, loď odstavena a v roce 1995 sešrotována.
K-373 Kýl položen v lenigradské loděnici 26. 6. 1972, stavba dokončena 19. 4. 1978 a do služby loď vstoupila 29. 12. 1979. V současnosti je spolu s K-493 zakonzervována na domovské základně v Bolšoj Lopatke.
K-123 Stavba zahájena v severodvinské loděnici 29. 12 1967, dokončena 4. 4. 1976 a do služby zařazena 12. 12. 1977. Při zkušební plavbě v roce 1982 byla zamořena při poruše chladícího systému a odstavena. Po výměně reaktoru znovu zařazena do služby v roce 1991 jako plovoucí dok B-123 a v roce 1995 sešrotována.
K-432 Kýl položen v severodvinské loděnici 12. 11. 1968, dokončena 3. 11. 1977 a do služby vstoupila 31. 12. 1978, ale při zkušební plavbě se srazila s velrybou a musela projít generální opravou. Do služby vstoupila znovu až v roce 1988 a již roku 1993 sešrotována.
K-463 Stavba zahájena v leningradské loděnici 26. 6. 1975, dokončena 31. 3. 1981, do služby zařazena 30. 12. 1981 a v roce 1988 obdržela tlakovodní reaktor VM-4. Poté až do roku 1994, kdy byla sešrotována, sloužila ke zkouškám.
K-493 Stavěna v severodvinské loděnici od 21. 2. 1972 do 21. 9. 1980, do služby zařazena 30. 9. 1981 a krátce na to obdržela reaktor VM-4. Zbytek služby z ní byla cvičná loď a v současnosti je spolu s K-373 zakonzervována na základně v Bolšoj Lopatke.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
21.listopadu 1347 – Karel IV. založil benediktinský klášter na Slovanech, zvaný též emauzský (v dnešním Novém městě pražském)
21.listopadu 1916 zemřel rakousko-uherský panovník František Josef I.
21.listopadu 1276 – Přemysl Otakar II. uzavřel ve Vídni příměří s římským králem Rudolfem I. Habsburským.