POZEMNÍ TECHNIKA

Kroton: Ženijní systém pro plošné minování

Kroton

Jestliže protipěchotní miny jsou obecně odsuzovány a většina států přistoupila k jejich zákazu, ty protitankové si nadále uchovávají význam jako důležitý nástroj obrany území. Dokazuje to i fakt, že se stále rozsáhle užívají prostředky pro plošné minování, jako je polské pásové vozidlo Kroton, které bylo zavedeno do služby v roce 2004.

Největší přínos pro NATO během rozšiřování po konci studené války nepochybně představuje armáda Polska. O ní se dnes často mluví též jako o armádě, která má v Evropě možná nejvyšší operační připravenost (což je pro „staré“ členy Aliance vizitkou skutečně tristní), a také jako o armádě, která si vybudovala působivé expediční kapacity, aniž by ovšem oslabila vševojskové schopnosti pro konvenční obranu teritoria. Coby konkrétní příklad se dá uvést vozidlo Kroton, které slouží pro vytváření protitankových minových polí.

Derivát obrněnce MT-LB

Kořeny vzniku vozidla Kroton sahají do roku 1976, kdy se v Polské lidové republice rozběhla licenční produkce sovětského pásového obrněnce MT-LB. Ten zpočátku vznikl primárně jako dělostřelecký tahač, ale uplatnil se i jako pěchotní transportér a posloužil i jako základ spousty specializovaných prostředků. To platilo také o jeho polské licenční podobě, jež se vyráběla ve společnosti HSW (Huta Stalowa Wola), která stále patří mezi nejdůležitější polské zbrojovky. Poláci se ovšem nespokojili „jen“ s výrobou kopií a postupně do konstrukce integrovali prvky domácího původu, až nakonec vznikla „polonizovaná“ varianta nazvaná Opal-I. Hlavní rozdíl představuje použití dieselového motoru SW680, resp. licenční kopie britského motoru značky Leyland Motors o výkonu 180 kW. Bylo též přepracováno stanoviště řidiče, došlo ke zlepšení plavebních vlastností a vozidlo nese nové střeliště s 12,7mm kulometem NSWT, tedy licenční verzí sovětské zbraně NSVT. Na základě obrněnce Opal-I vzniklo i několik účelových vozidel užívaných v polské armádě, mezi která patří velitelské ZWD-10R Łowcza-3, opravářské WPT Mors, ženijní TRI Hors, odminovací TRI-D Durian a zdravotnické WEM Lotos. Zkoušelo se i několik dalších, např. muniční dopravní vozidlo Bor a protiletadlový komplet LSPZRA Sopel, ovšem ta nakonec zůstala pouze ve stádiu prototypů.

LSPZRA Sopel

Čtyři vrhače pro 400 min

Kromě toho v Polsku vznikla prodloužená verze se sedmi páry pojezdových kol, jež víceméně odpovídá sovětskému MT-LBu či podvozku samohybné houfnice 2S1 Gvozdika. K pohonu se užívá motor SW680T o výkonu 220 kW a vozidlo dostalo název Opal-II. Na jeho bázi vzniklo opět několik testovacích prototypů, např. protiletadlový systém Stalagmit nebo bojové vozidlo pěchoty BWO-40, určitě nejvýznamnější variantu však představuje sériové vozidlo pro plošné minování Kroton, známé také pod zkratkou ISM (inżynieryjny system minowania). Do služby se dostalo v roce 2004 a pořád se nachází ve výrobní nabídce značky HSW. Na zádi platformy Opal-II jsou v tomto případě umístěny čtyři rozměrné hranaté otáčivé vrhače, z nichž každý je tvořen pěti řadami po čtyřech hlavních, což tedy znamená celkově 80 hlavní. Do každé hlavně se zasouvá válcová schránka obsahující pětici min, a tak vozidlo Kroton disponuje dohromady 400 exempláři min. Standardně se užívají protitankové miny MN123.1 s okamžitým účinkem, popř. verze MN123.2 s opožděným účinkem. Některé zdroje tvrdí, že Kroton dovede pokládat též miny protipěchotní, o těch však neexistují veřejně dostupné informace a HSW nabízí tento systém jenom jako prostředek protitankový. Každý vrhač má rozsah odměru 270 stupňů, miny se dají pokládat, resp. odpalovat při rychlosti mezi 5 a 25 km/h a do dálky až 90 m od vozidla. Zpravidla se tak děje směrem do boku od směru jízdy.

Transporter minowania narzutowego KROTON (ze stránek hsw.pl)

Prototyp verze na kolech

Před zahájením procesu se požadované parametry minového pole vloží do ovládací jednotky a ta poté za jízdy postupně aktivuje jednotlivé hlavně vrhačů, z nichž samočinně odpaluje miny. Za dobu 15 minut tedy jedno vozidlo Kroton dokáže vytvořit minové pole o rozloze mezi 60 a 2000 m2, resp. s hustotou asi 0,2 až 0,6 miny na metr čtvereční. Secvičená skupina vojáků pak může během 40 minut uskutečnit opětovné nabití vrhačů a vozidlo může pokračovat. Součástí výbavy systému Kroton jsou pochopitelně též spojovací prostředky, dále zařízení pro kontrolu min, samočinný hasicí systém, detektory chemického či radioaktivního zamoření a prostředky pro dekontaminaci. Pro vlastní obranu se používá výše zmíněné střeliště s kulometem NSWT, které se nachází po pravé straně předního oddílu dvoučlenné osádky. Kromě toho má Kroton i dvě čtveřice dýmových granátometů po bocích korby. Polská armáda dnes vlastní patrně sedm vozidel Kroton, která jsou vesměs začleněna u ženijních praporů několika mechanizovaných a obrněných brigád. V roce 2007 představila firma HSW prototyp komplexu Baobab, jenž užívá stejnou čtveřici vrhačů na šestikolovém podvozku automobilu Jelcz P662. Tento prostředek se zatím do výzbroje nedostal, ale HSW jej dosud nabízí a pracuje na provedení Baobab-K, které by mělo nést šestici vrhačů na osmikolovém podvozku.

Platforma minowania narzutowego BAOBAB (Zdroj: hsw.pl)

Lukáš Visingr

Publikace: ATM 6/2019