Přihlášení
Spřátelené weby
POZEMNÍ TECHNIKA
Cruiser Tank Mk.III
Zachovalý exemplář v Bovington Tank Museum
V roce 1936 byly do Velké Británie zakoupeny dva tanky typu Christie, koncepce těchto tanků zde zaujala naprosto stejně jako v Sovětském Svazu. Již v roce 1938 byla u společnosti Nuffield zahájena výroba nového rychlého tanku založeného na Christieho koncepci podvozku. Zvláštnost Christieho koncepce spočívala v neobvyklé koncepci pojezdu. Naprosto zde byly vynechány napínací kladky díky použití pojezdových kol o velkém průměru. Korba Christieho tanku byla dvouplášťová, mezi jednotlivými plášti bylo uloženo vypružení jednotlivých kol tanku (provedeno pomocí vinutých pružin). Díky tomu byla jednotlivá kola velice dobře vypružena a zajišťovala tanku rychlou a poměrně klidnou jízdu v terénu. U Christieho tanku bylo navíc možno sejmout pásy a přepojit náhon z hnacích kol na zadní pár pojezdových kol. V takovém případě byl tank na silnici schopen dosáhnout řádově dvojnásobných rychlostí, než tanky s „běžným“ podvozkem.
Cruiser Tank Mk.III A13 a Daimler Mk I na fotce z roku 1941
Cruiser tank Mk.III bohužel převzal z Christieho tanku pouze vynikající podvozek. Korba tanku zůstala hranatá a plná pastí na granáty stejně jako u předešlých konstrukcí společnosti Vickers. Pancéřování bylo spojováno nýty. V zadní části korby se nacházel upravený motor Liberty, pocházející z původního Christieho tanku. Benzínový motor Liberty, upravený u Nuffieldu, měl výkon 340HP. Podvozek typu Christie sestával na každé straně z napínacího kola vpředu, čtyřech pojezdových kol a hnacího kola vzadu. Články pásů byly zhotoveny mnohem kratší než bylo u tanků s Christieho podvozkem typické. Podvozek (a pohon) trpěl velkým množstvím závad, které se za celou dobu provozu rychlého tanku Mk.III nepodařilo odstranit. Vpředu uprostřed se tradičně nacházel prostor řidiče, v korbě se však tentokrát nenacházela žádná výzbroj.
Na korbě byla posazena věž z Cruiseru Mk.I, která se lišila pouze instalací kopule velitele. Pancéřování věže bylo spojováno nýty. Hlavní výzbroj činil protitankový kanón OQF ráže 40mm (2 pdr) a koaxiální kulomet Vickers ráže 7,69mm. Náměr kanónu byl kontrolován pomocí ramenní opěrky střelce. Výhodou této koncepce bylo rychlé zamíření na cíl, nevýhodou pak nutnost nového zamíření po každém výstřelu. Osádku věže činili velitel tanku, střelec a nabíječ. Celkem bylo vyrobeno 65 těchto vozidel.
Nasazení:
Cruisery Mk.III byly nasazený v rámci 1. tankové divize ve Francii, později byly některé kusy nasazeny v rámci 7. tankové divize v Libyi. V roce 1941 byly všechny tanky tohoto typu vyřazeny pro příliš slabé pancéřování a velkou mechanickou nespolehlivost.
Označení vozidla | Cruiser tank Mk.III |
Osádka | 4 |
Dojezd | 145 km |
Max. rychlost | 48 km/h |
Výkon | 23,9 HP/t |
Max. hloubka při brodění | 1 m |
Vertikální překážka | 0,7 m |
Horizontální překážka | 2,1 m |
Výzbroj |
|
Pancéřování | |
Předek korby | 14 mm |
Boky korby | 14 mm |
Zadek korby | 14 mm |
Strop korby | 14 mm |
Spodek korby | 6 mm |
Předek věže | 14 mm |
Boky věže | 14 mm |
Zadek věže | 14 mm |
Strop věže | 14 mm |
Vyhledávání
Dnešní den v historii
4.prosince 1268 – Uzavření Poděbradské smlouvy mezi českým králem Přemyslem Otakarem II. a Oldřichem Korutanským. Oldřich Korutanský, který neměl dědice, se zavazoval, že po jeho smrti připadne korutanské vévodství českému králi. Byli však pominuti Oldřichovi sourozenci, kteří se se ztrátou území nechtěli nechat smířit. Po porážce Přemysla Otakara římským králem Rudolfem Habsburským byly Přemyslu Otakaru Korutany zase odebrány.
4.prosince 1942 potopily v Neapoli americké bombardéry B-24 italský lehký křížník Muzio Attendolo.